Evropská obrana v číslech: Jak se EU připravuje na nové výzvy?

Evropská unie čelí čím dál složitějším bezpečnostním výzvám, a proto posilování její obranyschopnosti není volbou, ale nutností. I když primární odpovědnost za obranu leží na členských státech a NATO zůstává klíčovým garantem kolektivní bezpečnosti, v posledních letech došlo k dynamickému vývoji, který ukazuje, že se Evropa chce spoléhat více sama na sebe. Jaké jsou hlavní milníky evropské obrany a kam směřuje její budoucnost?

Od Maastrichtu k Lisabonu: Budování evropské obranné politiky

Evropská unie buduje svou obrannou politiku postupně již od 90. let. Maastrichtská smlouva z roku 1991 poprvé zakotvila Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP), která umožnila koordinaci diplomatických a bezpečnostních otázek mezi členskými státy. Přestože Unie dlouho postrádala skutečné vojenské kapacity, rostoucí globální hrozby vedly k rozvoji konkrétnějších obranných mechanismů.

V roce 1999 byla zahájena Evropská bezpečnostní a obranná politika (EBOP), která poprvé  Unii umožnila provádět vlastní vojenské operace. Další posun nastal v roce 2002, kdy byla podepsána dohoda „Berlín plus“, která EU umožňuje využívat vojenské kapacity NATO při vlastních misích.

Zásadním momentem se stal rok 2009, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. Ta formálně vytvořila Společnou bezpečnostní a obrannou politiku (SBOP), která dala EU možnost koordinovat vojenské aktivity, provádět společné operace a posilovat obranné kapacity členských států.

Mise EU v terénu: Kde a jak Unie zasahuje?

Jedním z klíčových nástrojů evropské obrany jsou vojenské a civilní mise. EU se v rámci své bezpečnostní politiky zaměřuje na mírové operace, stabilizaci konfliktů a posilování mezinárodní bezpečnosti. Od roku 2003 Unie uskutečnila více než 40 misí po celém světě – od Balkánu přes Afriku až po Blízký východ. 

V současnosti je aktivních 22 misí a operací SBOP, mezi něž patří například:

  • EUTM Mali – vojenský výcvik malijských ozbrojených sil
  • EUNAVFOR Atalanta – boj proti pirátství u somálských břehů
  • EUMAM Ukraine – výcvik ukrajinských ozbrojených sil

Jedním z nejvýznamnějších současných projektů je vojenská pomocná mise EUMAM Ukraine, která poskytuje výcvik ukrajinským ozbrojeným silám. Od svého vzniku mise pomohla vycvičit více než 70 000 ukrajinských vojáků, což jasně ukazuje, že EU chce hrát klíčovou roli v podpoře obranyschopnosti svých partnerů.

Dynamický růst obranných investic

Zatímco v minulosti byla EU často kritizována za nízké obranné výdaje, situace se dramaticky změnila. Mezi lety 2021 a 2024 vzrostly celkové výdaje členských států na obranu o více než 30 %, což představuje nejrychlejší růst v historii Unie. V roce 2024 dosáhly obranné výdaje přibližně 326 miliard eur, tedy 1,9 % HDP EU, přičemž některé členské státy se blíží hranici 2 % HDP, kterou doporučuje NATO.  

Důležitým pilířem evropské obranné politiky je Evropský obranný fond (EDF), který podporuje výzkum a vývoj moderních vojenských technologií. Pro období 2021–2027 má EDF k dispozici 8 miliard eur, přičemž významná část těchto prostředků je určena na inovace v oblasti dronů, kybernetické bezpečnosti a moderních bojových systémů.  

Evropský obranný průmysl zároveň hraje důležitou ekonomickou roli. V roce 2023 vzrostla zaměstnanost v tomto sektoru o 8,9 %, čímž celkový počet pracovních míst dosáhl 581 000 osob. To ukazuje, že oblast obrany není jen otázkou bezpečnosti, ale i významným faktorem ekonomického růstu a technologické inovace.

Kdo rozhoduje o bezpečnosti EU?

Bezpečnostní a obranná politika EU je koordinována na nejvyšší diplomatické úrovni. Klíčovou roli hraje Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, která zajišťuje koordinaci mezi členskými státy a navrhuje strategické kroky.

Tuto funkci v současnosti zastává Kaja Kallas, která zároveň předsedá Radě pro zahraniční věci. Kallas má na starosti nejen zahraniční politiku, ale i obrannou spolupráci mezi členskými státy.

Nově byl také jmenován evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius, jehož úkolem je posílit evropský obranný průmysl a zajistit větší technologickou soběstačnost EU.

Kam směřuje evropská obrana?

Evropa čelí čím dál větším bezpečnostním výzvám – od ruské války na Ukrajině po rostoucí kybernetické hrozby. Proto se EU snaží nejen navyšovat investice, ale také posilovat vlastní vojenské schopnosti.

Jedním z nejambicióznějších projektů je Strategický kompas, který definuje hlavní obranné priority EU na příští desetiletí. Součástí tohoto plánu je například vytvoření rychlého nasazovacího sboru o síle 5 000 vojáků, který by měl být schopen reagovat na krizové situace kdekoliv ve světě.

Ačkoliv EU není vojenskou aliancí, její obranná politika se neustále rozvíjí. Spolupráce s NATO, investice do moderních technologií a zvyšování vojenských kapacit ukazují, že Evropa se chce stát silnějším hráčem na poli globální bezpečnosti.

Zdroj a foto: Evropská komise

Sdílet tento příspěvek