Ve dnech 10.–13. února proběhlo plenární zasedání Evropského parlamentu, během něhož poslanci a poslankyně projednávali klíčová témata týkající se bezpečnosti, lidských práv a ekonomické stability. Předsedkyně Roberta Metsola zahájila jednání minutou ticha za oběti střelby v Örebro a Parlament se rovněž věnoval třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu, porušování lidských práv ve světě či dopadům globálních konfliktů na evropskou ekonomiku.
Metsola: „Střelba v Örebro byla nesmyslným aktem násilí.“
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola zahájila zasedání minutou ticha za oběti střelby v Örebro, která byla nejhorším incidentem svého druhu v historii Švédska. Ve svém prohlášení odsoudila tento nesmyslný akt násilí a vyjádřila solidaritu s oběťmi a jejich rodinami. Zdůraznila, že takové činy nemají v Evropě místo a že je nutné přijmout opatření k ochraně bezpečnosti občanů.
Evropský parlament opětovně potvrdil svůj závazek bojovat proti organizovanému zločinu a nelegálnímu držení zbraní. Metsola vyzvala k jednotě a spolupráci mezi členskými státy, aby bylo možné efektivně čelit podobným hrozbám a zajistit, že se takové tragédie nebudou opakovat.
Tři roky od ruské invaze na Ukrajinu
Předsedkyně také připomněla třetí výročí ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu slovy: „Ukrajina zůstává odolná. A tento Parlament stojí při ní.“ Zároveň informovala poslance, že v úterý 11. února Parlament přivítá předsedu Verchovné rady Ruslana Stefančuka, aby společně uctili toto smutné výročí. Evropský parlament tak nadále vyjadřuje pevnou podporu Ukrajině a její obraně proti ruské agresi.
Incident během Mezinárodního dne památky obětí holocaustu
Metsola se dále vyjádřila k incidentům, které narušily slavnostní zasedání Parlamentu ke Dni památky obětí holocaustu 29. ledna 2025. Označila je za „hanebné“ a vyjádřila hluboké politování. Zdůraznila, že takové chování nelze podceňovat a připomněla, že uctění památky holocaustu není jen symbolický akt, ale zásadní povinnost Parlamentu i celé společnosti. Dodala, že po dokončení příslušných procedur budou vyvozeny odpovídající důsledky.
Poslanci žádají ECB, aby posoudila dopad globálních konfliktů na cenovou stabilitu
Během debaty s prezidentkou Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagarde vyzvali poslanci a poslankyně Evropského parlamentu k důkladnému posouzení dopadu současných globálních konfliktů na cenovou stabilitu v eurozóně. Zdůraznili, že geopolitická nestabilita, války a další mezinárodní krize mohou výrazně ovlivnit inflaci, zejména prostřednictvím růstu cen energií, potravin a narušení dodavatelských řetězců.
Poslanci a poslankyně se zaměřili na otázku, jak Evropská centrální banka hodlá reagovat na tyto výzvy a zda má dostatečné nástroje k udržení cenové stability v současném nejistém prostředí. Požadovali také jasnější komunikaci ohledně budoucí měnové politiky, aby bylo možné lépe předvídat dopady na podniky a domácnosti. Christine Lagarde ujistila poslance, že ECB pečlivě monitoruje situaci a bude pokračovat v úsilí o zmírnění inflačních tlaků, aniž by ohrozila hospodářský růst v eurozóně.
Parlament schválil aktualizaci pravidel DPH, aby odpovídala digitální době
Evropský parlament schválil aktualizaci pravidel daně z přidané hodnoty (DPH), která mají lépe reflektovat výzvy a příležitosti digitálního hospodářství. Cílem reformy je zajistit spravedlivější, jednodušší a efektivnější systém výběru DPH, zejména v kontextu e-commerce a online platforem. Podle těchto změn budou muset online platformy do roku 2030 odvádět DPH za služby poskytované jejich prostřednictvím ve většině případů, kdy jednotliví poskytovatelé služeb DPH neúčtují. Tím se ukončí narušování trhu, protože podobné služby poskytované v tradiční ekonomice již DPH podléhají.
Aktualizace rovněž do roku 2030 plně digitalizuje povinnost vykazovat DPH u přeshraničních transakcí, přičemž podniky budou vystavovat elektronické faktury pro přeshraniční transakce mezi podniky a automaticky vykazovat údaje své daňové správě. Díky tomu by daňové orgány měly mít lepší pozici v boji proti podvodům v oblasti DPH.
Porušování lidských práv v Turecku, Nikaragui a Nigérii
Evropský parlament přijal tři usnesení odsuzující závažná porušování lidských práv v Turecku, Nikaragui a Nigérii. Poslanci vyjádřili hluboké znepokojení nad zhoršující se situací v těchto zemích a vyzvali příslušné vlády k okamžitému respektování základních práv a svobod.
V případě Turecka se Parlament zaměřil na pokračující potlačování svobody projevu a nezávislých médií, politicky motivované soudní procesy a pronásledování obránců lidských práv. Poslanci vyzvali turecké úřady k propuštění nespravedlivě vězněných osob a respektování právního státu.
Usnesení o Nikaragui odsoudilo systematické represe vůči opozici, nezávislým novinářům a občanské společnosti. Parlament kritizoval režim prezidenta Ortegy za zatýkání politických oponentů, nucené vyhošťování a zbavování občanství kritiků vlády.
V Nigérii se Parlament zaměřil na zhoršující se bezpečnostní situaci a nárůst násilí vůči křesťanským komunitám a obráncům lidských práv. Poslanci vyzvali nigerijskou vládu, aby zajistila bezpečnost všech občanů a ukončila beztrestnost pachatelů násilných útoků.
„Samosprávné úřady Gruzie postrádají legitimitu“
Ve čtvrtečním usnesení parlament odmítá uznat samozvané orgány vládnoucí strany Gruzínský sen po zmanipulovaných parlamentních volbách 26. října 2024, včetně nově jmenovaného prezidenta Michaila Kavalašviliho, a vyzývá mezinárodní společenství, aby se připojilo k bojkotu gruzínské vládnoucí elity. Poslanci EP nadále uznávají Salome Zourabichviliovou jako legitimní prezidentku Gruzie a vyzývají předsedu Evropské rady Antónia Costu, aby ji pozval k zastupování země na nadcházejících zasedáních Evropské rady a Evropského politického společenství.
EP chce pozastavit dohodu mezi EU a Rwandou o kritických surovinách
Evropský parlament vyzval Rwandu k okamžitému stažení vojsk z Demokratické republiky Kongo (DRK) a k ukončení podpory povstalecké skupiny M23, která okupuje části východního Konga. Poslanci odsoudili závažná porušování lidských práv, včetně útoků na civilisty, znásilnění a nucených prací, a vyzvali k vyšetřování válečných zločinů. Parlament také požaduje vytvoření humanitárních koridorů a znovuotevření letiště v Gomě, aby se usnadnila pomoc lidem postiženým konfliktem.
V reakci na zapojení Rwandy do destabilizace regionu Evropský parlament vyzval k okamžitému pozastavení dohody mezi EU a Rwandou o dodávkách kritických surovin, dokud země nepřestane zasahovat do DRK a neukončí vývoz nerostů z oblastí ovládaných M23. Poslanci rovněž požadují zmrazení finanční podpory Rwandě a zastavení vojenské a bezpečnostní spolupráce EU s rwandskou armádou, aby se zabránilo přímému či nepřímému přispívání k vojenským operacím v regionu.
Zdroj: Evropský parlament
