Francouzský prezident Emmanuel Macron a prezidentka Moldavska Maia Sandu podepsali v Paříži dohodu o spolupráci při odhalování digitálních dezinformací. Šéf Elysejského paláce podle agentury AFP odsoudil to, co nazval stále více bezuzdnými ruskými pokusy o destabilizaci Moldavska.
„Rozhodli jsme se znovu posílit naši spolupráci, abychom zvýšili odolnost Moldavska vůči zahraničnímu vměšování,“ řekl Macron v souvislosti s podpisem smlouvy. Prozápadní prezidentka Sandu uvedla, že Paříž a Kišiněv se zavázaly spojit síly v boji proti dezinformacím, protože „v dnešním světě je pravda stejně důležitá jako bezpečnost“.
Sandu loni v listopadu vyhrála podruhé prezidentské volby. Rozhodující pro její úspěch byly hlasy rozsáhlé moldavské diaspory v zahraničí. Venkovské oblasti jsou podle AFP spíše proruské. Sandu po volbách uvedla, že Moldavsko během hlasování čelilo bezprecedentnímu útoku ze strany „nepřátelských sil ze zahraničí“ a zločineckých organizací. Prezidentčin bezpečnostní poradce obvinil z „masivního vměšování do voleb“ Rusko.
Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti Kišiněvu vede hybridní válku, vměšuje se do místních voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země do Evropské unie. Rusko vnímá snahu o integraci Moldavska do EU jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu. Moskva své vměšování do dění v Moldavsku dlouhodobě popírá a vládu v Kišiněvě viní z „rusofobie“.
Moldavsko, kde žije kolem 2,5 milionu obyvatel, patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak nikým neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor, který označuje za mírovou misi.
Zdroj: ČTK
Foto: Adobe
