Evropa zažila v roce 2024 nejteplejší rok v historii měření, a zároveň byla nejrychleji oteplujícím se kontinentem. Ukazuje to nejnovější Zpráva o stavu klimatu v Evropě, kterou společně vydaly Služba programu Copernicus v oblasti změny klimatu a Světová meteorologická organizace.
Zpráva poukazuje na výrazný klimatický kontrast napříč kontinentem – zatímco východní Evropa čelila extrémním vedrům a suchu, západ Evropy byl výjimečně horký a vlhký. Současně Evropa zaznamenala nejrozsáhlejší záplavy od roku 2013.
Evropa čelí dopadům klimatické změny čím dál intenzivněji
Z hlediska dlouhodobého trendu je situace znepokojivá: průměrná teplota v Evropě byla v roce 2024 o více než 1,5 °C vyšší než v předindustriálním období. Evropa se také otepluje rychleji než většina ostatních světových regionů.
Klimatické extrémy měly dopad nejen na atmosféru, ale také na vodní ekosystémy – Středozemní moře dosáhlo nejvyšší roční teploty povrchu v historii měření, a ledovce ve Skandinávii a na Svalbardu zaznamenaly rekordní úbytek hmoty. V západní Evropě byl rok 2024 jedním z deseti nejvlhčích let vůbec, zatímco jihovýchod Evropy prožil nejsušší léto za posledních 12 let.
Zpráva rovněž zaznamenala rekordní počet dnů s extrémním horkem a tropickými nocemi, zatímco počet dní s teplotami pod bodem mrazu nadále klesá.
Přesto se objevují i pozitivní trendy: evropská města se stávají odolnějšími vůči dopadům klimatické změny a podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny dosáhl v roce 2024 historického rekordu – 46,9%.
Evropská unie jako klimatický lídr
Evropská unie reaguje dlouhodobě a systematicky. Její ambicí je stát se prvním klimaticky neutrálním kontinentem do roku 2050. Klíčovým nástrojem k dosažení tohoto cíle je Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal).
Tato strategie zahrnuje:
- přechod na obnovitelné zdroje energie,
- rekonstrukci budov za účelem úspory energií,
- čistou mobilitu včetně podpory elektromobility a veřejné dopravy,
- a mitigační (snižování emisí skleníkových plynů) a adaptační opatření, která pomohou Evropě zvládat důsledky změny klimatu.
Vedle snižování emisí klade EU důraz i na adaptační politiku – například rozvoj systémů včasného varování, zadržování vody v krajině nebo ochranu biodiverzity. Zpráva o klimatu je klíčovým nástrojem pro rozhodování na úrovni členských států, měst i obcí.
Vědecká data jako základ pro rozhodování
Evropská komise i nadále podporuje výzkum a sběr klimatických dat, zejména prostřednictvím programu Copernicus, který poskytuje přesné satelitní údaje o atmosféře, oceánech i pevnině. Tato data slouží jako vědecký základ pro politická rozhodnutí i konkrétní strategie, jak zmírnit dopady změny klimatu.
Celou zprávu si můžete přečíst zde.
Zdroj: Evropská komise
