Národní konvent o Evropské unii vydal doporučení vzniklá na základě kulatého stolu z 28. března 2025 na téma „Česko a priority nového víceletého finančního rámce 2028–2034“. Diskuze se věnovala prioritám příštího víceletého rozpočtu EU se zaměřením na efektivitu, přidanou hodnotu a zjednodušování, či potřebu posílení evropských výdajů na obranu. Odbornými garanty kulatého stolu byl Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Vysoká škola ekonomická v Praze.
Z prezentovaných stanovisek a následné diskuze vyplynula tato doporučení:
- Česká republika by si měla stanovit jasné priority. Vzhledem k potřebě nových výdajů na posílení konkurenceschopnosti, obrany, obnovu Ukrajiny a každoročním splátkám dluhu z NGEU ve výši 25-30 mld. EUR, a také s ohledem na dopady potenciálního rozšíření EU, roste tlak na prioritizaci v rámci evropského rozpočtu. Tyto očekávané nové výdaje je při stanovování priorit rovněž nutné brát v potaz.
- Vzhledem k rostoucímu počtu výdajových priorit nelze vyloučit také navýšení celkového objemu evropského rozpočtu (a případných navázaných mimorozpočtových nástrojů). Česká republika by měla být otevřená debatě o těchto návrzích. Případné nové vlastní zdroje příjmů by přitom měly respektovat ekonomickou úroveň členských států. ČR by také měla být otevřena diskuzi ke všem návrhům na financování obrany, včetně dluhových nástrojů.
- Česká republika by se měla připravit na nové výzvy, které lze v rámci implementace příštího víceletého finančního rámce očekávat. Evropská komise plánuje v návrhu příštího VFR posílit prvek výkonnostního rozpočtování a širší využití finančních nástrojů. Česká republika by měla usilovat o takové nastavení programů evropského rozpočtu, které umožní co největší zapojení českých subjektů do centrálně řízených (komunitárních) programů. Vzhledem k rostoucímu významu těchto programů by ČR měla posilovat kapacity českých žadatelů, mj. skrze vzdělávání a projekty internacionalizace.
- Česká republika by měla do jednání a příprav nového VFR aktivně zapojit stakeholdery napříč různými skupinami. Velmi efektivní může v tomto ohledu být aktivní mezirezortní spolupráce, komunikace s městy, obcemi, regiony a zájmovými skupinami. Směrem k veřejnosti je v komunikaci o evropském rozpočtu vhodné zdůrazňovat přidanou hodnotu evropského rozpočtu, nikoliv pouze pozici čistého příjemce.
Foto: Adobe Stock
