Digitální prostředí přináší mladým lidem nebývalé příležitosti, ale také nová rizika. Ministři školství a mládeže zemí EU se na květnovém zasedání Rady shodli, že dezinformace představují závažnou hrozbu pro duševní zdraví mladých i pro fungování demokratické společnosti. Klíčem k větší odolnosti mladé generace má být větší důraz na kvalitní vzdělávání, kritické myšlení a rozvoj mediální gramotnosti.
Mladí si rizika uvědomují, přesto patří ke zranitelným skupinám
Mladí lidé jsou zranitelnější vůči manipulacím nejen kvůli častému pobytu v online prostředí, ale jednoduše i kvůli tomu, že mají méně životních zkušeností. Algoritmy sociálních sítí podporují šíření senzací a polarizovaných obsahů, což může negativně ovlivňovat pohled mladých na svět. Platformy navíc často umožňují sdílení cílených dezinformačních kampaní, které jsou mnohdy vytvořeny s pomocí umělé inteligence a mohou působit velmi sofistikovaně. Ztráta orientace v informačním prostoru pak u mladých vede ke ztrátě důvěry v instituce, ale i ve vlastní úsudek.
Podle výzkumu agentury Median pro centrum CEDMO z roku 2023 vnímá dezinformace jako bezpečnostní hrozbu 75 % mladých Čechů ve věku 16–24 let. To je výrazně více než u seniorů, kde takto smýšlí jen polovina dotázaných. Vysoké procento mladých si tak riziko uvědomuje. Zároveň také přiznává, že se v online světě necítí vždy bezpečně.
Jak EU bojuje s dezinformacemi
Evropská unie v reakci na nárůst dezinformací zavedla několik nástrojů. Klíčové je Nařízení o digitálních službách (DSA), které v roce 2022 zavedlo pro velké online platformy povinnost vyhodnocovat a následně eliminovat rizika spojená s jejich obsahem, včetně dezinformací. Vedle toho EU posílila Kodex zásad boje proti dezinformacím, podle kterého by platformy měly označovat zavádějící příspěvky, omezovat falešné účty nebo spolupracovat s ověřovateli faktů.
Na pondělním zasedání v Bruselu ministři diskutovali i o připravované iniciativě Evropský štít pro demokracii, který by měl v budoucnu koordinovat obranu před dezinformačními hrozbami napříč EU. Cílem iniciativy je zlepšit spolupráci mezi státy a zajistit ochranu demokratických procesů v době nárůstu hybridních hrozeb a cílených vlivových kampaní.
Polská ministryně školství Barbara Nowacka, která zasedání předsedala, upozornila, že mladí lidé stále častěji podléhají online dezinformacím, které zkreslují jejich vnímání zásadních otázek a negativně ovlivňují jejich psychické zdraví. Výuka digitální a mediální gramotnosti by proto podle ní měla být základem všech vzdělávacích systémů v EU.
Dezinformace v Česku
Česká republika patří k zemím, které se snaží s dezinformacemi aktivně bojovat. Například projekt „My a dezinformace“ redakce Aktuálně.cz nabízí školám i veřejnosti přehledné materiály, včetně pracovních listů a průvodců pro rodiče. Projekt získal záštitu MŠMT a také Novinářskou cenu za inovativní žurnalistiku. Významnou roli hraje i původně studentská iniciativa Zvol si info, která pořádá ve školách workshopy k odhalování lží a manipulací na internetu.
Kromě těchto a mnohých dalších projektů digitálního vzdělávání ve školách je však podle odborníků pro posilování kritického myšlení u mladých klíčové také zapojení ze strany rodiny, médií a státu. Čeští žáci mají navíc velmi vysoké předpoklady k tomu, aby se ve světě informací pohybovali bezpečně a s přehledem se v něm orientovali. Loni zveřejněné mezinárodní šetření ICILS 2023 totiž ukázalo, že si čeští žáci v oblasti informační a digitální gramotnosti vedou nejlépe z celé EU. V rámci celosvětového srovnání je předběhli pouze žáci z Jižní Koreje.
Zdroj: Rada EU, Evropská komise, ÚV ČR, ICILS 2023, Aktuálně.cz, Zvol si info
Foto: Adobe Stock
