Válka v Súdánu patří mezi nejrozsáhlejší a zároveň nejméně viditelné humanitární krize současnosti. Od dubna 2023 sužuje Súdán krvavý konflikt mezi súdánskou armádou (SAF) a polovojenskými jednotkami RSF (Rapid Support Forces). Během dvou let si boje vyžádaly desítky tisíc obětí a vyhnaly z domovů přes 12 milionů lidí. Podle OSN čelí téměř polovina obyvatel země akutní potravinové nejistotě, přičemž 16 milionů z nich jsou děti.
Zatímco světová pozornost se často soustředí jinam, Súdán zůstává jednou z nejvážnějších a zároveň nejméně medializovaných krizí současnosti. Dnes je situace kritická. Téměř 13 milionů lidí bylo nuceno opustit své domovy. Polovina obyvatel potřebuje humanitární pomoc, přes 25 milionů lidí čelí akutní potravinové nejistotě a základní zdravotní infrastruktura je ochromena. V srpnu 2024 byl v části Dárfúru oficiálně potvrzen hladomor.
| Zkrácený přehled: Proč se v Súdánu válčí Po svržení diktátora Umara al-Bašíra v roce 2019 se moci ujali dva generálové: al-Burhán a Hemedti. Ti měli dovést zemi k demokratickým volbám, ale rozpoutali válečné peklo.Kvůli jejich přetahování se o moc začala 15. dubna 2023 krvavá válka. Oba přitom jasně prohlašují, že jejím jediným možným koncem je smrt toho druhého.Do konfliktu téměř ihned po vypuknutí začala promlouvat etnicita, která rozdmýchala dávná pnutí čekající na svou příležitost už od genocidy v oblasti Dárfúr v roce 2003. |
Zapojení EU do humanitární reakce
Evropská unie se od počátku konfliktu zapojuje do humanitární reakce v Súdánu, a to zejména prostřednictvím Nouzového svěřeneckého fondu EU pro Afriku (Emergency Trust Fund for Africa, EUTF) a dalších nástrojů. V roce 2025 vyčlenila EU 160 milionů eur (přes 4 miliardy Kč) na přímou pomoc, přičemž 70 milionů eur (cca 1,76 miliardy Kč) zatím čeká na rozpočtové schválení. S přihlédnutím k podpoře i v sousedních zemích, kam směřují lidé prchající před konfliktem, dosahuje celková pomoc EU letos 269 milionů eur (zhruba 6,77 miliardy Kč). V roce 2024 činila podpora 260 milionů eur, z toho 147 milionů přímo pro Súdán.
| Nouzový svěřenecký fond EU pro Afriku je finanční nástroj Evropské unie, který byl zřízen v roce 2015 s cílem řešit příčiny nestability, nuceného vysídlení a nepravidelné migrace v Africe. Jeho vznik byl reakcí na migrační krizi a snahou EU podpořit stabilitu a rozvoj v afrických zemích prostřednictvím cílených projektů. |
Pomoc v číslech
Vedle finanční podpory se EU podílí i na logistickém zabezpečení prostřednictvím mechanismu ReliefEU:
- V roce 2023 zajistilo 13 letů přepravu více než 640 tun humanitárního materiálu přes Čad a Port Súdán.
- V roce 2024 následovaly další dva lety s nákladem 187 tun.
- Z Dubaje bylo navíc přepraveno 127 tun zdravotnického materiálu.
Díky kombinaci evropských a mezinárodních nástrojů se daří podporovat mimo jiné:
- zdravotní a nutriční péči pro děti do 5 let a těhotné ženy,
- školní stravování a vzdělávání dětí zasažených konfliktem,
- přístup k pitné vodě, přístřeší a hotovostní pomoci pro vysídlené i hostitelské komunity,
- ochranu žen a dívek před genderově podmíněným násilím,
- a poskytování psychosociální podpory.
Koordinace a diplomatická podpora
Evropská unie se kromě přímé pomoci zapojuje i do mezinárodních snah o koordinaci humanitární reakce. V roce 2025 spolupořádala humanitární konferenci v Bruselu a dárcovskou konferenci v Londýně, kde byly mezinárodními partnery přislíbeny další stovky milionů eur na zmírnění krize.
Zároveň apeluje na odstranění administrativních a bezpečnostních překážek, které komplikují doručování pomoci. Tyto výzvy zahrnují:
- zajištění bezpečného pohybu humanitárních pracovníků,
- zřízení a respektování humanitárních koridorů,
- zjednodušení vízových a celních procedur pro pomoc a organizace,
- a důsledné dodržování mezinárodního humanitárního práva.
Cílem těchto kroků je zajistit, aby se pomoc – finanční i materiální – dostala tam, kde je nejvíce potřeba, a to v úzké spolupráci s těmi, kdo ji na místě poskytují a koordinují.
Dopady, které se dotýkají celých generací
Zvláště zranitelnými skupinami v súdánském konfliktu jsou ženy a děti. Téměř tři čtvrtiny zdravotnických zařízení v zemi přestaly fungovat, zatímco epidemie cholery, spalniček a malárie se šíří v době, kdy většina obyvatel nemá přístup ke zdravotní péči a více než 90 % dětí školního věku nemůže chodit do školy. Právě ženy přitom stály v čele protestů, které v roce 2019 vedly k pádu diktátora Umara al-Bašíra. Dnes však čelí nové vlně násilí – včetně sexuálního násilí, které se v konfliktu stalo systematickou válečnou zbraní.
Evropský parlament na tuto situaci reagoval přijetím rezoluce odsuzující sexuální násilí jako válečný zločin. Podle ní je až 12,1 milionu lidí v Súdánu ohroženo genderově podmíněným násilím, včetně stovek dětí, přičemž nejmladšími přeživšími znásilnění jsou i roční batolata. Parlament důrazně vyzval k podpoře Mezinárodního trestního soudu, nasazení mezinárodní mise na ochranu civilistů a přijetí sankcí proti velitelům odpovědným za zločiny, včetně představitelů RSF a jejich spojenců. Zároveň apeloval na členské státy EU a Komisi, aby podpořily rozšíření zbrojního embarga na celé území Súdánu a posílily ochranu žen a dětí.
Jedna z tváří pomoci: Mama Nour a Shama’a Shelter
Jedním z projektů, které vznikly s podporou EU, je útulek Shama’a Shelter v Port Súdánu. Založila ho Mama Nour Hussein Al Sewaty Mohammed, súdánská zdravotnice a zakladatelka organizace Shama’a (Svíčka), která od roku 2007 pomáhá ženám a dětem v tíživé životní situaci.
Po vypuknutí války Mama Nour evakuovala dvacet žen a dětí z Chartúmu. Po několika přesunech dorazily do Port Súdánu, kde za pomoci místních úřadů a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) získaly opuštěnou budovu, která se s podporou EUTF proměnila v bezpečné zázemí.
Díky této pomoci bylo možné vybudovat funkční hygienické zázemí, kuchyň, sklad, vybavit pokoje, zajistit potraviny a pravidelnou přítomnost psychologa. Útulek dnes poskytuje nejen ubytování, ale také prostor pro obnovu důstojnosti a bezpečí. (Příběh zveřejnila Evropská komise zde.)
Zdroj: Unicef, Evropská komise, DG ECHO
