V albánské metropoli se v pátek 16. května uskutečnilo již šesté setkání Evropského politického společenství (EPC) pod heslem „Nová Evropa v novém světě: jednota – spolupráce – společný postup“. Setkání 45 hlav států a předsedů vlád z celé Evropy, včetně představitelů a představitelek EU, se soustředilo na klíčové výzvy současnosti – bezpečnost, konkurenceschopnost a migraci.
Evropa se probudila
Jednání oficiálně zahájil předseda Evropské rady António Costa, který poděkoval albánskému premiérovi Edimu Ramovi za přivítání. Ve svých úvodních slovech připomněl, že dnešní svět stojí na křižovatce – starý mezinárodní řád se bortí pod tlakem ruské agrese, humanitární krize v Gaze, zneužívání ekonomické závislosti a úpadku multilateralismu. „Evropa musí uspět – ve vytvoření spravedlivého míru na Ukrajině, v ochraně mezinárodního práva, ve své obraně, v obraně multilateralismu, i v posilování globálních partnerství,“ prohlásil Costa. A dodal: „A uspěje.“
Na něj navázala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která prohlásila, že „Evropa se probudila a ví, co pro svou budoucnost musí udělat.“ Vyzdvihla jednotu evropských států při čelení krizím – od pandemie přes klimatickou změnu až po ruskou invazi na Ukrajinu. „Evropa je dnes vzhůru – naprosto vzhůru,“ zdůraznila.
Von der Leyen zároveň v Tiraně oznámila, že Evropská unie dokončuje nový balík sankcí, kterým chce zvýšit tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina. Poznamenala, že bude zahrnovat sankce mimo jiné proti nyní nefunkčním baltským plynovodům Nord Stream 1 a Nord Stream 2 a proti takzvané ruské stínové flotile, přes kterou Moskva obchází sankce. Dále bude obsahovat snížení cenového stropu na ropu a další postihy ruského finančního sektoru.Šéfka Komise zdůraznila, že stávající protiruské sankce fungují a Rusko bolí, neboť přichází o výnosy z prodeje ropy a plynu, vzrůstá jeho deficit a inflace je na vysoké úrovni.
Ukrajina v centru pozornosti
Jedním z ústředních témat summitu v Tiraně byla pokračující ruská agrese proti Ukrajině – a evropská odpověď na ni. Prezident Volodymyr Zelenskyj se summitu zúčastnil osobně, čímž vyslal silný signál o odhodlání Ukrajiny pokračovat v diplomatickém úsilí o mír.
Po jednáních se Zelenským zopakovali předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně EK Ursula von der Leyen „neochvějnou a trvalou podporu Ukrajině“ a zdůraznili, že hlavní prioritou zůstává dosažení bezpodmínečného příměří. „Chceme spravedlivý a trvalý mír pro Ukrajinu – a dlouhodobou bezpečnost pro celou Evropu,“ uvedl Costa.
Na summitu probíhala intenzivní diplomatická aktivita. Elysejský palác oznámil, že Emmanuel Macron, Friedrich Merz, Keir Starmer, Donald Tusk a Volodymyr Zelenskyj společně z Tirany telefonovali americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Tématem byl vývoj po přímých jednáních Ukrajiny a Ruska v tureckém Istanbulu, která podle evropských lídrů selhala na ruské neochotě jednat férově.
„Ruská pozice je jasně nepřijatelná,“ prohlásil britský premiér Starmer. Jeho slova doplnil kancléř Merz, podle něhož Moskva promarnila příležitost. Francie, Německo, Británie a Polsko už dříve podpořily návrh třicetidenního příměří, který však Moskva odmítla. Zelenskyj na summitu vyzval k razantní reakci Západu, pokud se jednání s Ruskem opět zhroutí. Podle něj delegace z Moskvy ani neměla mandát k dohodě.
Další klíčová témata: migrace, konkurenceschopnost a energetika
Německý kancléř Merz hovořil na summitu i o nelegální migraci. Uvedl, že Německo muselo přijmout samostatná opatření, ale vše v souladu s evropským právem. Vyzval ostatní státy k podobnému postupu: „Jasně, striktně a efektivně.“
Během jednání se paralelně konaly tři kulaté stoly, které se věnovaly:
- zajištění bezpečnosti Evropy a posilování demokratické odolnosti,
- posílení evropské konkurenceschopnosti a bezpečnosti prostřednictvím inovací a odolnosti
- otázkám migrace, mobility a posílení postavení mladých.
Český premiér Fiala se účastnil kulatého stolu k evropské konkurenceschopnosti, přičemž zdůrazňoval potřebu snížit ceny energií a pragmatického přístupu ke klimatické agendě. Současně apeloval na snižování byrokratické zátěže a prohloubení a otevřenost dobře fungujícího vnitřního trhu. V tomto kontextu předseda vlády také připomenul propojenost posílení bezpečnosti s ekonomikou: „pokud chceme posilovat naši bezpečnost, žít v bezpečném světě, tak musíme být současně ekonomicky silní. Abychom mohli hájit naše hodnoty, musíme posilovat naši ekonomiku. Na to se musí evropské státy soustředit,“
Dvoustranná jednání a český zájem o Dukovany
Na okraj summitu jednal premiér Fiala s Ursulou von der Leyen a Emmanuelem Macronem o budoucnosti jaderné elektrárny Dukovany. Fiala objasnil českou pozici v souvislosti s výzvou místopředsedy Komise Séjourného, který doporučil odklad podpisu smlouvy s jihokorejskou firmou KHNP. Fiala zároveň jednal s Macronem o aktivitách francouzské firmy EDF, jež zakázku napadla u soudu.
Arménie, Ázerbájdžán a Moldavsko
Vedle Ukrajiny byla pozornost věnována i východním partnerům. EU přivítala finální dohodu mezi Arménií a Ázerbájdžánem a podpořila její budoucí podpis. S prezidentkou Moldavska Maiou Sandu se sešli zástupci Francie, Itálie, Spojeného království i EU. Vyjádřili podporu evropské perspektivě Moldavska a ocenili její demokratické reformy.
Další summit EPC se uskuteční na podzim 2025 v Dánsku. Evropské politické společenství tak i nadále zůstává klíčovým fórem pro strategický dialog, spolupráci a řešení evropských i globálních výzev.
Zdroj: Evropská rada, ČTK
