EU chce spravedlivější svět. Ministři členských států debatovali o financování rozvoje, vztazích s Afrikou a podpoře Ukrajině

V pondělí 26. května 2025 se v Bruselu uskutečnilo zasedání Rady EU pro zahraniční věci ve formátu pro rozvoj. Jednání vedla vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallas. Témata byla zásadní – od financování rozvojové spolupráce, přes posílení partnerství s Afrikou až po aktuální vývoj na Ukrajině.

Jedním z hlavních bodů bylo ladění společné evropské pozice před červencovou konferencí OSN o financování rozvoje (FfD4), která proběhne v Seville. Zástupci a zástupkyně členských států se shodli, že současný globální finanční systém pro rozvoj potřebuje zásadní reformu – a EU chce být součástí řešení.

V debatě zaznívala silná podpora pro systém, který bude spravedlivější, inkluzivnější a odolnější vůči krizím. Důraz se kladl na větší zapojení zemí globálního Jihu, efektivnější využití veřejných i soukromých zdrojů a férovější daňové politiky. Unie znovu potvrdila svůj závazek ke splnění Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) a podpory rozvojových zemí, aby nikdo nezůstal pozadu.

Ministři rovněž poukázali na výzvy spojené s odchodem USA z řady mezinárodních organizací a s výraznými rozpočtovými škrty v americké rozvojové agentuře USAID, které přijala administrativa Donalda Trumpa. Ačkoli EU a její členské státy budou muset vynaložit maximální úsilí k zaplnění vzniklé mezery, Rada zdůraznila, že úplné nahrazení americké rozvojové pomoci není reálné. Ke zmírnění negativních dopadů tohoto rozhodnutí bude nutné dále přilákat soukromý kapitál a lépe zapojit evropský soukromý sektor do realizace rozvojové politiky EU.

Ministři a ministryně EU se také věnovali vztahům s Africkým kontinentem. Navázali tak na nedávné ministerské zasedání s Africkou unií a diskutovali o konkrétních krocích, které by měly vést k posílení rovnocenného partnerství. Významnou roli zde hraje evropská investiční iniciativa Global Gateway, která podporuje udržitelnou infrastrukturu, digitalizaci nebo přístup ke vzdělání a zdravotní péči, s cílem odstranit investiční mezeru v rozvojových zemích.

Jedním z důležitých bodů diskuse bylo i to, jak lépe zviditelnit dopady těchto projektů a zapojit africké aktérky a aktéry nejen do implementace, ale i do strategického rozhodování.

V části věnované aktuálním otázkám se zástupci a zástupkyně členských států věnovali vývoji na Ukrajině a koordinaci pomoci v rámci přístupu Team Europe. Vysoká představitelka Kaja Kallas upozornila, že humanitární potřeby zůstávají mimořádně vysoké – a to nejen pokud jde o základní potřeby, ale i přístup k bydlení nebo energii.

Duben 2025 byl podle Kallas jedním z nejtragičtějších měsíců pro civilní obyvatelstvo od začátku plnohodnotné ruské invaze. EU a členské státy již poskytly Ukrajině od roku 2022 přes 4,2 miliardy eur v humanitární pomoci. Z evropských logistických center bylo do země dopraveno více než 155 000 tun pomoci.

Při pracovním obědě debatovali zástupkyně a zástupci i o budoucnosti zahraniční politiky EU po roce 2027. V centru pozornosti byla otázka, jak zajistit, aby Unie zůstala důvěryhodným a flexibilním partnerem, který dokáže sladit předvídatelnost s potřebou rychle reagovat na krize – a zároveň drží jasný směr podle svých dlouhodobých priorit, včetně pokračující podpory Ukrajině.

Zdroj: Rada EU

Sdílet tento příspěvek