Česko v rámci EU boduje v digitálních dovednostech i AI

Evropská komise zveřejnila hodnocení pokroku členských států v rámci Digitální dekády za rok 2025 – a Česká republika v něm zaznamenala citelný posun vpřed. Aktuální data potvrzují, že si Česko udržuje silnou pozici v oblasti digitálních dovedností, pokrytí 5G a dostupnosti digitálních veřejných služeb. Významného zlepšení dosáhlo také v dříve slabších oblastech, jako je využití umělé inteligence a přístup k elektronickým zdravotním záznamům.

Pokud jde o základní i pokročilé digitální dovednosti, zpráva pozitivně hodnotí zejména velmi vysoké procento obyvatel s alespoň základní úrovní digitálních dovedností, kde Česko s 69 % obsadilo 5. příčku, přičemž celounijní průměr je 55 %. Velmi dobrý je také minimální rozdíl v procentuálním zastoupení mužů a žen v tomto indikátoru (rozdíl 0,71 %), který je výrazně nižší, než je celounijní průměr 2,23 %, stejně jako nízké rozdíly mezi osobami s odlišným vzděláním nebo žijícími v různě velkých obcích. Velký rozdíl je naopak v rámci věkových skupin, kde v případě kategorie 16-24 let je ČR s 92,71 % na třetím místě a v kategorii 65-74 je ČR s 25,63 % lehce pod průměrem 28,19 %.

Česko vykazuje také nadprůměrný nárůst podílu ICT specialistů na celkovém počtu zaměstnanců (o 4,7 % oproti unijnímu průměru 4,2 %) celkově je však s 4,5% podílem stále pod průměrem (21. místo, průměr EU 5 %), přičemž vede Švédsko s 8,6 %. Velký prostor ke zlepšení spatřuje zpráva v zastoupení žen v ICT sektoru, které v roce 2024 činilo 13 % oproti evropskému průměru 19,5 %. Ve srovnání s rokem 2023 však v ČR došlo k velmi nadprůměrnému růstu (o 4,8 %, průměr EU o 0,5 %).

Rozšiřování digitální infrastruktury

Česko rychle rozšiřuje digitální infrastrukturu, obzvláště výrazný pokrok je v pokrytí signálem 5G, které nyní dosahuje téměř do všech domácností.

V oblasti polovodičů zpráva vyzdvihuje Národní polovodičovou strategii schválenou v říjnu 2024 a celkově oceňuje aktivity ČR jak na vnitrostátní (Czech National Semiconductor Cluster – CNSC), tak i mezinárodní (Evropská aliance polovodičových regionů – ESRA) úrovni.

Zpráva dále vyzdvihuje aktivity ČR na poli kvantových technologií a zejména výstavbu jednoho z prvních evropských kvantových počítačů v Ostravě.

Digitální transformace podniků a AI

V roce 2024 dosáhlo (s dvouprocentním meziročním růstem ve srovnání s rokem 2022) 70,81 % malých a středních podniků v Česku alespoň základní úrovně digitální intenzity, což je pouze lehce pod evropským průměrem.

V roce 2024 učinily české podniky výrazný pokrok (více než 90% nárůst) ve využívání AI na celkových 11,26 %, čímž se prakticky srovnaly s evropským průměrem. Česko se aktivně zapojuje do různých projektů pro rozvoj AI, jako např. projekt OpenEuroLLM koordinovaný Univerzitou Karlovou s cílem vývoje otevřených velkých jazykových modelů nové generace.

Pokud jde o jednorožce, v ČR je poměrně stabilizovaný stav 4 společností, které dosáhly tržní hodnoty přes miliardu USD: JetBrains od roku 2020, Rohlík Group od 2021, Productboard a Mews od 2022. Zpráva oceňuje řadu investičních programů a akcelerátorů startupů, které činí cíl 6 jednorožců do roku 2030 realistickým.

Digitalizace veřejných služeb

V kategorii využívání služeb eGovernmentu došlo v Česku k poklesu z 86,02 % uživatelů v roce 2022 na 78,52 % v roce 2024, stále je však v rámci EU nad průměrem. Česká republika vyvíjí řadu aktivit k posílení digitalizace veřejných služeb pro občany. Ačkoli je pokrok napříč státní správou hodnocen jako nerovnoměrný, celkově ČR směřuje k naplňování cílů digitální dekády.

Pokud jde o přístup k elektronickým zdravotním záznamům, dosáhlo Česko významného 51,6% meziročního zlepšení na skóre 77,38 ze 100, a tím se výrazně přiblížilo unijnímu průměru.