Evropská komise včera navrhla opatření, která mají urychlit investice a výrobu v oblasti obrany tak, aby mohla Evropská unie lépe reagovat na dnešní bezpečnostní výzvy. Návrh tzv. pátého omnibusového balíčku se zaměřením na obrannou připravenost zahrnuje sdělení k dopadům obranné a ne-obranné legislativy na obranný průmysl a 5 návrhů pro úpravu definice tzv. kontroverzních zbraní, podporu financování strategických obranných investic z Fondu InvestEU, urychlení získávání povolení pro vojenské projekty, zjednodušení veřejných zakázek a transferu obranných technologií uvnitř EU a zvýšení flexibility evropského obranného fondu (EDF).
Návrh balíčku navázal na Bílou knihu pro evropskou obrannou připravenost 2030 představenou v březnu letošního roku, která si klade za cíl obnovit a posílit evropskou obrannou kapacitu, mj. skrze podporu společného obstarávání a investic do vojenské mobility a infrastruktury. Opatření mají podle unijní exekutivy snížit byrokracii, usnadnit investice do obranných schopností, poskytnout průmyslu větší předvídatelnost a usnadnit přístup k financování ze strany Evropské unie. To vše s cílem dosáhnout připravenosti na konflikt vysoké intenzity.
„Jediný způsob, jak dosáhnout evropského míru, je zajistit, abychom byli připraveni se důvěryhodně a rychle bránit,“ uvedl eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. „Tímto balíčkem předkládáme ambiciózní návrhy na snížení byrokracie a usnadnění investic do obrany ve výši 800 miliard eur, které členské státy naléhavě potřebují k dosažení evropské obranné připravenosti do roku 2030,“ dodal.
Unijní exekutiva chce rovněž prostřednictvím plánu vyzbrojení Evropy ReArm Europe/Readiness 2030 mobilizovat dodatečné výdaje na obranu až ve výši 800 miliard eur (20 bilionů korun) včetně mechanismu půjček ve výši 150 miliard eur (3,75 bilionu korun).
Zástupci evropského obranného průmyslu vyjádřili opakovaně obavy ohledně unijní byrokracie a možného zpoždění v přístupu k finančním prostředkům, pokud jde o obranné projekty. Dnes předložený návrh by měl být odpovědí na tyto stížnosti.
Jedenáct ministrů obrany států EU, včetně šéfky českého resortu obrany Jany Černochové, napsalo nedávno v této souvislosti dopis právě eurokomisaři Kubiliusovi. V dopise uvedli, že armády kvůli stávající unijní byrokracii nejsou v případě potřeby plně připraveny zasáhnout.
Podle místopředsedkyně Evropské komise Henny Virkkunenové byla komise v souvislosti se současnými návrhy v intenzivním kontaktu s členskými státy a zástupci obranného průmyslu. „Hrozby, kterým čelíme, jsou větší a jsou globálnější, od mocných sítí organizovaného zločinu a terorismu až po hybridní hrozby poháněné dezinformacemi, strachem a sabotáží naší kritické infrastruktury, často ze strany nepřátelských zahraničních státních aktérů,“ uvedla Virkkunenová na tiskové konferenci ve Štrasburku.
Jak dodala, podle hodnocení hrozeb od několika zpravodajských služeb ze zemí EU bude Rusko schopné v horizontu příštích tří až pěti let otestovat vojenské schopnosti a jednotu Evropy. „Musíme být schopni odstrašit potenciální hrozby,“ doplnila.
Navrhovaná opatření mimo jiné hovoří o zavedení zrychleného režimu povolování pro obranné projekty. V celé Evropské unii dosud mohly procesy povolování trvat i několik let. Návrh tuto lhůtu zkracuje na 60 dní. Dále komise navrhuje snížit administrativní zátěž související s projekty financovanými z Evropského obranného fondu (EDF).
Rovněž je třeba zjednodušit zadávání veřejných zakázek podporou společných nákupů a vyjasnit uplatňování stávajících pravidel platných v celé EU, jako jsou právní předpisy o hospodářské soutěži nebo životním prostředí. V neposlední řadě chce unijní exekutiva zajistit, aby předpisy o chemických látkách odpovídaly potřebám obrany.
Zdroj: Evropská komise, ČTK
Foto: Adobe
