Ministři zemědělství jednali o názvech živočišných produktů, Společné zemědělské politice i oceánech

V pondělí 23. června začala dvoudenní Rada pro zemědělství a rybolov. Ministři a ministryně v Lucemburku jednali o ochraně názvů tradičních živočišných produktů, zjednodušení Společné zemědělské politiky i o rybolovných právech na rok 2026. Představen byl také pakt Evropské komise o ochraně oceánů. Českou republiku zastupoval náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek.

Česko představilo na Radě AGRIFISH dokument, ve kterém apeluje na Evropskou komisi, aby předložila legislativní návrh na zajištění harmonizované unijní ochrany názvů živočišných produktů. V současné době se na trhu s potravinami v EU vyskytuje stále více výrobků složených pouze z rostlinných zdrojů, které se označují názvy náležícími masu, vejcím nebo rybám. Obdobná harmonizace se již nyní na evropské úrovni uplatňuje u mléka a mléčných výrobků.

V případě živočišných produktů se jedná se o názvy jako např. „rostlinné maso“, „vegan šunka“, „sójové párky“, „veganská vejce“, „hrachový tuňák“, a další. Spotřebitel může být těmito názvy uveden v omyl, že výrobky pouze z rostlinných zdrojů budou mít stejné výživové hodnoty, jako živočišné produkty.

Některé členské státy proto uvažují o zavedení ochrany názvů živočišných potravin na národních úrovních. Zavedení celoevropské ochrany názvů živočišných produktů by tak ochránilo vnitřní trh před roztříštěním různými právními úpravami v členských státech. Unijní legislativa by zároveň posílila postavení chovatelů zvířat a producentů živočišných potravin. Českou inciativu v rámci jednání podpořilo šestnáct členských států. 

Končící polské předsednictví zařadilo na jednání Rady i další debatu o balíčku zjednodušení Společné zemědělské politiky (SZP), tzv. omnibus.

Česko zjednodušení SZP dlouhodobě podporuje. SZP by měla být co nejjednodušší, transparentní, a umožňující jasný jednoznačný výklad. V Radě obecně převládá vůle rychlého projednání návrhu.

Ministři a ministryně započali diskusi nad rybolovnými právy na rok 2026, která se uzavře na prosincovém jednání Rady. Rybolovná práva jsou tentokrát zaměřeny na zvýšení odolnosti rybářů, obnovu populací směrem k maximálnímu udržitelnému výnosu a udržení zdravých populací ryb.

Nejkritičtější situace je v Baltském moři, kde dochází ke značným ztrátám rybích populací. V Radě dlouhodobě rezonuje kritika nadměrného rybolovu ze strany Ruska. Na vině je také nárůst znečištění životního prostředí či přemnožení rybožravých predátorů, jako jsou tuleni a kormoráni.   

Evropská komise informovala Radu o novém Evropském paktu pro oceány. Jeho cílem je zajistit zdraví oceánů, posílit bezpečnost, konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj modré ekonomiky v EU.

Pakt se zaměřuje na šest priorit: ochrana a obnova zdraví oceánů, posílení konkurenceschopnosti udržitelné modré ekonomiky EU, podpora pobřežních a ostrovních společenství a nejvzdálenějších regionů, pokrok v oblasti oceánského výzkumu, znalostí, dovedností a inovací, posílení námořní bezpečnosti a obrany, posílení diplomacie EU v oblasti oceánů a mezinárodní správy oceánů.

K dosažení jednotlivých cílů předloží Evropská komise do roku 2027 legislativní akt o oceánech, který stanoví jednotný rámec pro usnadnění provádění klíčových cílů paktu a zároveň sníží administrativní zátěž.

Zdroj: ÚV ČR, Rada EU

Foto: Rada EU

Sdílet tento příspěvek