Doporučení Národního konventu o EU: Evropská unie a hybridní hrozby

Národní konvent o Evropské unii vydal doporučení vzniklá na základě kulatého stolu z 6. června 2025 na téma „Evropská unie a hybridní hrozby: pozice Česka a výzvy, příležitosti či budoucnost evropské demokracie“. Diskuze se věnovala otázce, jak by se EU měla vůči hybridním hrozbám chránit, a jaké priority by měla v této oblasti prosazovat ČR. Odborným garantem kulatého stolu byla Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Z prezentovaných stanovisek a následné diskuze vyplynula tato doporučení:

  • Česká republika by měla co nejdříve dokončit implementaci evropské digitální legislativy, v čele s nařízením o digitálních službách (DSA) a českým zákonem o digitální ekonomice. Vývoj v oblasti hybridních hrozeb v posledních letech s nástupem digitálních technologií a AI nabírá na obrátkách. Česko proto bude muset vynaložit značné prostředky a úsilí, aby tento postup dokázalo sledovat a dostatečně se připravovat na nové výzvy s ním spojené. Proto je potřeba jednat proaktivně a komplexně, aby se předešlo zvyšování nákladů pro společnost do budoucna.

  • Čelení hybridnímu působení vyžaduje lepší, efektivnější a celostnější řízení problematiky obrany proti hybridním hrozbám. V současném rámci řízení a koordinování agendy, včetně zadávání a následného kontrolování plnění již existujících úkolů, zejména z Akčního plánu Národní strategie pro čelení hybridnímu působení, existuje významný prostor pro zlepšení napříč státní správou, včetně posílení kapacit nebo případného zvážení úpravy legislativy regulující předmětné kompetence.

  • Je patrná nutnost aktivně a rozhodně reagovat na zjištěné a vyhodnocené hybridní hrozby. Vláda by měla systematicky pracovat s výsledky orgánů zabývajících se obranou proti hybridním hrozbám a na základě těchto zjištění přijímat konkrétní opatření na posílení odolnosti státu. Identifikace aktérů a atribuce útoků je pouze prvním krokem, klíčovou roli hraje následná akce a kontinuální budování odolnosti.

  • Zapojení a posilování občanské společnosti v rámci obrany proti hybridním hrozbám významně přispívá ke zvýšení celospolečenské odolnosti. Integrace občanské společnosti do procesů budování odolnosti a ochrany proti hybridním hrozbám nejenže posílí úsilí státu, ale zároveň multiplikuje celkovou schopnost společnosti odolávat těmto hrozbám. Kompasem pro další kroky v této agendě by měla být efektivní implementace Balíčku na obranu demokracie a následně také Evropského štítu pro demokracii, které představují konkrétní impulzy posílení odolnosti EU.


Náhledové foto: Adobe Stock

Sdílet tento příspěvek