Summit EU: Jak se bojovalo o sedmiletý rozpočet

Marie Bydžovská, Euroskop, 7.2. 2013

V Bruselu se sešli lídři členských států EU, aby na druhý pokus dojednali rámec příjmů a výdajů na období 2014 až 2020. Jak to viděla zvláštní zpravodajka Euroskopu přímo na Evropské radě?

16:20 – Dohoda dosažena

Předseda Evropské rady na sociální síti twitter oznámil, že dohoda je schválena. Pro Česko byla klíčová kohezní politika. V jejím rámci bude moci ČR v příštím rozpočtovém období získat 20,5 miliardy eur (přes 517 miliardy korun) v cenách roku 2011. To je o 900 milionů eur více, než předpokládal návrh z minulého setkání Evropské rady. Vyšší alokace dosáhla česká delegace podle Nečase díky připravenosti použít práva veta. ČR se tak dostala na čtvrté místo z celé sedmadvacítky, co se týče výše prostředků z kohezní politiky na jednoho obyvatele.

I přesto se množství peněz z eurofondů pro ČR proti období 2007-2013 zmenší. V končícím sedmiletém rozpočtu mělo Česko k dispozici zhruba 26,7 miliardy eur. Pokles se ale vzhledem k celkovým úsporám v chystaném unijním rozpočtu i kvůli bohatnutí země v rámci EU čekal.

Rok zadarmo

Z českého pohledu je podle ministerského předsedy také důležité, že u velkých infrastrukturních projektů bude uznatelným výdajem daň z přidané hodnoty. Původní návrh počítal s tím, že evropské fondy budou proplácet jen cenu projektů bez DPH. Změna bude pro český rozpočet znamenat rozdíl ve výši 2,8 miliardy eur.

Nečas při tiskové konferenci po skončení summitu zdůraznil, že úsporný rozpočet EU je výhodný i pro Českou republiku. ČR díky celkovému snížení rozpočtového rámce EU ušetří v novém období na příspěvcích do společné pokladny asi 1,2 miliardy eur. To je přibližně stejná suma, jakou by mělo každý rok Česko během období 2014-2020 do unijního rozpočtu odvést, upozornil Nečas. V nadsázce pak poznamenal, že díky tomu bude Česko rok v unii žít v podstatě zadarmo.

14:30 – Blíží se dohoda?

Jednání byla nakonec obnovena o dvě a půl hodiny později než původně Van Rompuy avízoval. Belgický předseda ER přinesl nové závěry sestavené na základě bilaterálních diskuzí. Podle portálu Euractiv.com dojednal Van Rompuy přijatelné změny s českým, belgickým a rakouským premiérem. Nespokojené zůstává Nizozemí.

I pokud tentokrát dokáží premiéři a prezidenti dohodu nalézt, nebude to znamenat definitivní vítězství. Z řad eurosposlanců se ozývají hlasy, kterým se zmenšování společného měšce nelíbí. Bez souhlasu Evropského parlamentu nevstoupí sedmiletý finančního rámec v platnost. Předseda europarlamentu Martin Schulz se nechal slyšet, že legislativní sbor EU bude o dokumentu rozhodovat v tajném hlasování.

12: 00 – Rozpory trvají

Některé národní delegace a předseda Evropské rady pokračují i během dvouhodinové přestávky v bilaterálních jednáních. Zúčastněné státy nepřekonaly rozpory v otázce struktury dlouhodobého rozpočtu. Pauza před dalšími rozhovory byla proto prodloužena o další hodinu. Znovu se všichni sejdou u jednoho stolu ve 13:00. Podle diplomatických zdrojů by měl unijní prezident Herman Van Rompuy předložit novou variantu. Mělo by údajně jít o poslední pokus o dosažení dohody na tomto summitu.

10:00 – Jednací maraton nekončí

Během celonočních jednání se lídři EU shodli na celkové sumě závazků sedmiletého rozpočtu ve výši 960 miliard eur. To je o tři procenta méně než v období 2007 až 2013. Společné prostředky EU tak poprvé v historii klesnou oproti minulému rozpočtovému období. Výdaje, které jsou vždy plánované jako nižší než závazky, dosáhnou 908,4 miliard eur.

Česko si oproti poslednímu návrhu rozpočtu EU polepšilo. V listopadovém dokumentu vypracovaném Hermanem Van Rompuyem na ČR připadlo v kohezní politice 19,6 miliard eur. Podle aktuálních závěrů Evropské rady by se česká obálka měla zvýšit na 20 miliard eur.

Jedním z vítězů “noční bitvy” je dánská premiérka Helle Thorning-Schmidtová, která pro svou zemi dosáhla požadovaného rabatu z plateb do společné kasy. Kodaň tak ušetří 134 milionů eur. O slevu z rozpočtu by ale mělo přijít Rakousko.

Ztráty zaznamenal například Nástroj na propojení Evropy, který má financovat budování evropské infrastruktury. Oproti dříve plánovaným 41,2 miliardám eur bude mít k dispozici 29,3 miliard eur. Dalšími “poraženými” jsou kapitoly “Bezpečnost a občanství”, která přijde o miliardu eur, a “Globální Evropa”, tedy výdaje na zahraniční politiku, jež přijde o 1,9 miliardy eur. O miliardu eur poklesnou i výdaje na administrativu. Mírně se naopak zvýší suma určená na kohezní politiku – z asi 320 na 325 miliard eur. Nově vznikne fond na podporu zaměstnanosti mladých, který bude disponovat 6 miliardami eur.

Podle diplomatických zdrojů je reálné, že se představitelé členských států dohodnou na jednotlivých kapitolách společných příjmů a výdajů ještě dnes. Očekávalo se, že debata o společných financí bude náročná. Tentokrát se ale jedná o opravdový jednací maraton, i po probdělé noci budou diskuze lídrů pokračovat. Nyní dostaly delegace dvouhodinovou přestávku, znovu se sejdou v poledne.

Závodníci na bruselském půlmaratonu v květnu 2011 probíhají kolem budovy Rady EU. Zdroj: Audiovizuální archiv EU

00:20 – První kolo u konce

Skončilo první kolo jednání. Podle deníku Die Welt Van Rompuy navrhl hranici závazků pro období 2014 – 2020, které by měly být maximálně ve výši 960 miliard eur. Jednání o dalších otázkách bude pokračovat po přestávce.

23:30 – Rozpory jsou stále příliš velké

Probíhá tradiční kolečko, při kterém přijde řada na všechny zúčastněné státy. Rozpory mezi nimi jsou nicméně stále příliš velké. Van Rompuy zatím ani neprezentoval dokument s novým jednacím balíčkem. Portál Euobserver cituje německého diplomata, který se nechal slyšet, že “bychom se neměli bát druhé nejlepší varianty, v případě, že jednání dnes v noci nepřinesou výsledek. Tou by byly rozpočty uzavírané na roční bázi”.

20:30 – Summit začíná

Stále není jisté, zda EU stanoví své sedmileté příjmy a výdaje již tento týden. Téměř bez pochybností je však i nyní, že ani v takovém případě nedojde k žádné výrazné změně rozpočtové struktury. EU bude i nadále vydávat “více na krávy než na mladé lidi“, na což sarkasticky poukázal prezident Evropského fóra mladých Peter Matjašič.

Podle údajů Eurostatu investuje EU v současném rozpočtovém období na jednu krávu 12,7 eur, na jednoho mladého pouze 1,26 eur. Celkově vydává EU na podporu zaměstnanosti mladých a na vzdělávání 0,8 procent společných financí. Bez práce je přitom 23,4 procent mládeže v celé EU, v některých, především jižních zemích, dosahuje tento poměr i více než 50 procent.

Podle statistiky Eurostatu EU své krávy hýčka více než mladé Evropany.

18:30 – Zahájení opět oddáleno

Zahájení summitu předseda ER posunul až na 20:30 večer z původních 15:00. Mezitím probíhají bilaterální jednání, na kterých lídři hledají přijatelný kompromis. Sjednání víceletého rozpočtu ještě tento týden se zdá stále méně pravděpodobné. Diplomaté podle portálu Euractiv.com říkají, že rozpočtový rámec dohodne EU “teď anebo nikdy“. Pozdější dohodu totiž bude komplikovat řada voleb, které se konají v druhé polovině roku 2013.

Pokud EU nedokáže uzavřít debatu o rozpočtovém rámci včas, patrně bude muset uzavírat dohody o rozpočtech na roční bázi. V takovém případě by stačilo odsouhlasení kvalifikovanou většinou členských států. EU by však čekala řada komplikovaných procedur, jelikož by bylo nutné obnovit až 55 indivuduálních legislativních aktů souvisejících s rozpočtovým rámcem.

Komentátoři přirovnávají vyjednávání o rozpočtu mimo jiné k pokeru. Kdo vyhraje tentokrát je zatím ve hvězdách. Možné je i to, že poražení budou všichni. Zdroj: čtk

17:00 – Pomůže kreativní účetnictví?

Do poslední chvíle drží předseda Evropské rady karty těsně u hrudi a až při zahájení jednání oficiálně předá členským státům nový návrh víceletého rozpočtu. Očekává se, že celková suma bude dosahovat asi 960 miliard eur, tedy o 12 miliard eur méně než kolik navrhoval v listopadu.

Ústřední roli v překonání propasti mezi britskými požadavky na další škrty a francouzskou a italskou neústupností v otázce výše zemědělských a kohezních dotací bude podle deníku Financial Times hrát “kreativní účetnictví“. To znamená, že H. Van Rompuy nabídne hlubší škrty v rozpočtových výdajích a menší v závazcích. Závazky jsou vždy vyšší než skutečné útraty, což je způsobeno například tím, že nejsou využity fondy pro nepředvídatelné události nebo některé projekty se neuskuteční.

Zatímco Britové v diskuzi nejčastěji používali hodnoty uváděné ve výdajích, Francouzi používali jako referenční hodnotu závazky. Zvětšením rozdílu mezi těmito dvěmi čísly by mohly obě proti sobě stojící strany doma výsledek prodat jako vlastní úspěch.

14:00 – Předseda vlády ČR hrozí vetem

Současný návrh pro jednání předložený Hermanem Van Rompuyem již na minulé Evropské radě je podle premiéra pro ČR nepřijatelný, a je proto připraven použít práva veta. S finanční perspektivou premiér podle svých slov nebude moci souhlasit, pokud EU nenabídne ČR “férové podmínky”. A to i případě, že ostatních 26 členských států EU dojednaný kompromis odsouhlasí.

Konkrétní čísla předseda vlády neuvedl. V posledním nástřelu rozpočtového rámce připadlo Česku 19,6 miliard eur. Důležité je, aby byl ke všem kohezním zemím zaujat stejný přístup, což se neděje, uvedl námitky proti aktuálnímu návrhu rozpočtového rámce.

Kdo všechno mluví o vetu?

Český premiér není jediný účastník summitu, který hrozí použitím práva veta. Se stejnými varováními přijíždí na setkání na vysoké úrovni i lídři Velké Británie, Itálie a Rakouska.

Italský premiér Mario Monti na konferenci v Bruselu minulý týden řekl, že „orgie škrtů, které některé státy požadují, jsou nekonzistentní“. „Proto si nejsem jistý, že by bylo nezodpovědné od některé země nesouhlasit s návrhem rozpočtu, který by byl neadekvátní,“ dodal. Rakouský premiér Werner Faymann se zase nechal slyšet, že Vídeň nebude souhlasit s tím, že by se stala jedinou zemí, jež přijde o rabat z plateb do společné kasy.

Pro britského premiéra Davida Camerona se jedná o první evropský summit od jeho slibu, že pokud Toryové vyhrají parlamentní volby, vypíší do roku 2017 referendum o členství v EU. Britskou prioritou je udržení rabatu z plateb do společného měšce ve výši 3,5 miliard eur, který vyjednala premiérka Margaret Thatcherová. Dále požadují snížení administrativních výdajů. Evropská unie by podle Camerona neměla být imunní vůči úsporám, které musí podstupovat její členské státy.

Tiskový sál Evropské rady. Zdroj: European Council

Jak se o rozpočet bojovalo v minulosti?

Tiskový sál v budově Evropské rady stále zeje prázdnotou. Summit bude podle oznámení předsedy Hermanna Van Rompuye začínat se zpožděním oproti původním plánům až v půl šesté. Po druhé hodině si budete moci přečíst, s jakými prioritami na jednání přijíždí český premiér.

Podívejme se před zahájením Evropské rady do historie, jak probíhalo jednání o finančním rámci EU v minulosti. Finální dohodu o zatím posledním dlouhodobém rozpočtu dojednali evropští politici pod taktovkou Velké Británie za vlády labouristického premiéra Tonyho Blaira v prosinci 2005. K jejímu konečnému schválení ale došlo až v květnu 2006, protože s kompromisem dojednaným představiteli členských států nesouhlasil Evropský parlament.

Rozpočtová perspektiva bez souhlasu europoslanců nevstoupí v platnost. Podobná situace může nastat i tentokrát. Někteří europoslanci již dávali hlasitě najevo, že se jim současná podoba dokumentu nelíbí. Ale ještě nepředbíhejme. Členské státy ještě zdaleka nejsou v bodě, kdy by mohli mluvit o tom, že se o evropském rozpočtu na příští roky rýsuje kompromis.

Přitom se jedná již o druhou Evropskou radu, která se věnuje příští finanční perspektivě EU. Naposledy se evropští lídři k tomuto tématu sešli 22. – 23. listopadu. Setkání ukončili předčasně, protože propast mezi čistými plátci do rozpočtu a státy, které odmítaly škrty především v zemědělské a kohezní politice, byla příliš hluboká. Herman Van Rompuy tenkrát popsal atmosféru jednání jako podobnou té na “tureckém bazaru“. Zda bylo přirovnání trefné, posuďte sami podle následujícího obrázku.

Turecký bazar. Zdroj:čtk

Na listopadovém summitu rozdal předseda Evropské rady delegacím návrh, který předpokládal celkovou výši rozpočtu 973 miliard eur. To je o 52 miliard méně než navrhla Evropská komise. Čistí plátci do společné kasy nicméně požadovali dalších 30 miliard škrtů. Neshody mezi členskými státy panovaly i v otázce struktury výdajů.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop