Ve dnech 5.–8. května se europoslanci a europoslankyně sešli na plenárním zasedání ve Štrasburku, které prezidentka Evropského parlamentu Roberta Metsola zahájila minutou ticha za papeže Františka. Následovala připomínka 80. výročí konce druhé světové války v Evropě ve formě slavnostního ceremoniálu za přítomnosti veteránů. V rámci programu se poslanci a poslankyně dále věnovali tématům od klimatických a rozpočtových opatření přes vodní strategii až po vztahy s kandidátskými zeměmi. Schválili mimo jiné dočasné uvolnění emisních pravidel pro automobilky a podpořili návrh pružnějšího rozpočtu po roce 2027.

EU chce výrobcům aut umožnit větší flexibilitu v plnění emisních cílů

Evropský parlament v úterý schválil použití zrychleného řízení pro návrh úpravy pravidel týkajících se emisí CO2 u nových automobilů a dodávek. Podle současné legislativy musí výrobci snižovat průměrné emise postupně každý rok. Nový návrh však umožňuje automobilkám, aby své výsledky za roky 2025, 2026 a 2027 průměrovaly – tedy aby mohly překročení emisí v jednom roce kompenzovat lepším výkonem v jiném.

Cílem je dát výrobcům větší flexibilitu a čas na adaptaci, aniž by se snížil celkový tlak na snižování emisí. Opatření vychází z průmyslového akčního plánu Evropské komise a reflektuje výsledky konzultací se zástupci automobilového průmyslu. Konečné hlasování v Evropském parlamentu proběhne ve čtvrtek 8. května.

Vzpomínka na konec války jako výzva k obraně míru a jednoty

Osm desítek let od konce druhé světové války v Evropě si poslanci připomněli během slavnostního ceremoniálu za přítomnosti tří válečných veteránů. Předsedkyně Parlamentu Roberta Metsola zdůraznila, že největším poctěním obětí války je naše odhodlání stát při sobě a chránit mír. Předseda Evropské rady António Costa upozornil, že válka na Ukrajině nám dnes nedovoluje slavit mír v míru a vyzval k jednotě proti agresi.

V projevech veteránů zazněla jak vděčnost za současný mír, tak i výstraha před jeho ztrátou. Připomněli osobní oběti, boj za svobodu i význam evropské spolupráce pro budoucnost bez války. Slavnost uzavřelo symbolické hudební vystoupení a pietní akt před budovou Parlamentu.

Budoucí rozpočet EU má být pružnější, jednodušší a více orientovaný na bezpečnost a konkurenceschopnost

Poslanci a poslankyně přijali usnesení, ve kterém představují své hlavní představy k víceletému finančnímu rámci (MFF) EU na období 2028–2034. Vyzývají k tomu, aby nový rozpočet lépe odrážel měnící se geopolitické, ekonomické i ekologické podmínky a umožnil pružnější přístup k financování různých politik. Zároveň doporučují vyhnout se modelu „jednoho národního plánu“ a více zapojit regionální a místní úroveň.

Podle poslanců a poslankyň by měl být budoucí rozpočet jednodušší, transparentnější a vybaven nástroji pro zvládání nečekaných událostí. Zmiňují také potřebu zajištění dostatečných prostředků pro oblasti, jako jsou bezpečnost, obrana, klima, sociální soudržnost a nově také podpora evropské konkurenceschopnosti. V souvislosti s úhradou společných půjček zdůrazňují nutnost jasného oddělení splácení dluhů od programového financování. Cílem je, aby návrh Komise v červenci 2025 odrážel tyto priority a umožnil schválení rozpočtu do začátku roku 2028.

Parlament chce silnější unijní plán pro zvládání sucha, záplav i znečištění vody

Parlament schválil své doporučení ke Strategii vodní odolnosti EU, kterou Komise plánuje představit do léta 2025. Poslanci a poslankyně požadují ambiciózní plán, který posílí udržitelné hospodaření s vodou, ochrání zdroje a podpoří regiony ohrožené suchem, záplavami či znečištěním.

Zpráva upozorňuje, že vodním stresem je každoročně zasaženo 20 % území EU a 30 % obyvatel. Pouze 39,5 % evropských povrchových vod dosáhlo dobrého ekologického stavu a jen 26,8 % dobrého chemického stavu. Poslanci také vyzývají k investicím do chytrých technologií – jako je detekce úniků vody v reálném čase, moderní zavlažovací systémy nebo nástroje pro včasné varování – a k vytvoření cíleného financování pro modernizaci infrastruktury a podporu inovací.

Přístupová jednání mezi EU a Tureckem zůstávají bez posunu, shodl se Parlament

Evropský parlament přijal zprávu, podle které nelze za současné situace obnovit proces přistoupení Turecka k EU. Dokument upozorňuje na zhoršující se stav demokracie, útoky na opozici a potlačování protestů. Poslanci a poslankyně kritizují i nedávnou cestu prezidenta Erdogana do okupovaných oblastí Kypru, kterou označují za nelegitimní zásah.

Zároveň ale zdůrazňují strategický význam Turecka pro bezpečnost v Černomoří, na Blízkém východě i ve vztahu k migraci. Proto podporují hlubší spolupráci v oblastech společného zájmu, například energetice, klimatu nebo boji proti terorismu. Přístupová kritéria, jako je právní stát, lidská práva a demokratické instituce, však podle europoslanců nelze obcházet ani nahradit geopolitickými zájmy.

Parlament vybízí Srbsko a Kosovo k reformám

Podobně jako v případě Turecka, i u dalších kandidátských zemí zdůraznili europoslanci, že přístup k EU musí zůstat vázán na dodržování demokratických zásad a plnění reformních závazků. Ve dvou zprávách přijatých ve středu vyzvali Kosovo a Srbsko k pokroku v oblastech, jako jsou právní stát, svoboda médií, boj proti korupci a reformy veřejné správy. U Kosova ocenili posun v oblasti volebních reforem, ekonomické odolnosti a ochrany základních práv, ale zároveň upozornili na potřebu řešit nedostatky v justici, digitalizaci a odolnosti vůči zahraničním vlivům.

V případě Srbska Parlament upozornil na závažné přetrvávající problémy, včetně neplnění doporučení mezinárodních organizací, politického tlaku na média a násilí vůči studentům a akademikům. Vyzval také k důkladnému prošetření pádu střechy na nádraží v Novém Sadu. I zde platí, že členství v EU musí vycházet z objektivního hodnocení pokroku a plnění kritérií, nikoliv z geopolitických úvah.

Vetší flexibilita v plnění emisních cílů pro automobilky

Ve čtvrtek Parlament přijal návrh, který dočasně upravuje pravidla pro snižování emisí CO₂ u nových osobních a lehkých užitkových vozidel. Nová úprava, schválená 458 hlasy (101 proti, 14 se zdrželo), umožní automobilkám průměrovat své emise za roky 2025–2027 místo hodnocení každého roku zvlášť. Tento přístup má výrobcům pomoci lépe se vyrovnat s tlakem technologických změn a globální konkurencí.

Stávající pravidla stanovují roční cíle na pětiletá období, přičemž od roku 2025 musí být emise sníženy o 15 % oproti hodnotám z roku 2021. Parlament projednal návrh ve zrychleném řízení a Rada jej již 7. května podpořila ve stejné podobě. Opatření je součástí širšího průmyslového plánu EU pro automobilový sektor, který reaguje na aktuální výzvy a transformaci odvětví.

Zdroj: Evropský parlament