Voliči členských států EU budou v termínu od 6. do 9. června 2024 vybírat nové europoslance. Unijní zákonodárci budou voleni na období 5 let. V České republice půjdou občané k volebním urnám pravděpodobně v pátek 7. a v sobotu 8. června.
Termín konání eurovoleb v České republice však bude teprve oficiálně vyhlášen prezidentem Petrem Pavlem. Ten tak musí formálně učinit nejpozději 90 dnů před konáním voleb, tedy do 9. března 2024. Kandidátní listiny pak musí jednotlivé politické strany a hnutí předložit do 2. dubna příštího roku.
Po volbách by do lavic Evropského parlamentu mělo zasednout 705 nových europoslanců. Každý stát pak zastupuje konkrétní počet poslanců určený dle lidnatosti dané země. Celkový počet europoslanců byl zredukován po vystoupení Velké Británie z EU, původně měl parlament 751 členů. Česká republika má v současnosti ve Štrasburku 21 europoslanců.
Europoslanci jsou voleni v přímé volbě dle zásad poměrného zastoupení, volební systémy se však mohou v jednotlivých členských státech lišit. Například v Belgii, Lucembursku, Maltě či Řecku je účast v eurovolbách pro občany povinná. Volební systém České republiky se zase od ostatních států odlišuje tím, že jsou zde volby zpravidla rozděleny do dvou dnů.
Evropský parlament již rok před volbami vyzývá k přijetí koordinované strategie proti zahraničnímu vměšování a varuje před šířením dezinformací. Předpokládá se, že jejich zdrojem by mohly být zejména totalitní režimy jako Rusko nebo Čína. Varování bylo zveřejněno ve zprávě Zvláštního výboru Evropského parlamentu pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v EU, která byla přijata na plenárním zasedání.
Zpráva se zaměřuje především na boj s dezinformacemi na online platformách, ochranu kritické infrastruktury a strategických odvětví, nezákonné zásahy do volebních procesů, skryté financování zahraničními subjekty či odolnost vůči kybernetickým útokům.
„Zahraniční vměšování do demokratických procesů představuje rostoucí hrozbu pro bezpečnost členských států a EU, zejména na pozadí rychlého technologického rozvoje a pokračující ruské války na Ukrajině. Musíme jednat urychleně a rychle implementovat naše doporučení. Musíme významně a trvale investovat do naší demokratické odolnosti a čerpat ze zkušeností našich partnerů, jako jsou Ukrajina a Tchaj-wan,“
Sandra Kalniete, lotyšská europoslankyně
V této souvislosti Evropský parlament již před nějakou dobou doporučil zakázat používání sociální sítě Tik Tok na všech úrovních státní správy členských států a orgánů EU. Parlament rovněž vyzval Radu EU a Komisi k zákazu používání zařízení a softwaru od výrobců z rizikových zemí, jako je například Huawei, ZTE, Kaspersky, NtechLab nebo Nuctech.
Zdroj: Evropský parlament, Ministerstvo vnitra ČR
Foto: Evropský parlament
