Marie Bydžovská, Euroskop, 7.5. 2014
Česká republika se nebude podílet na přípravě daně z finančních transakcí, která by v nějaké podobě mohla být v deseti či jedenácti zemích EU zavedena od počátku roku 2016. Novinářům to po jednání unijních ministrů financí řekl v úterý český ministr a vicepremiér Andrej Babiš.
„Nám se to moc nelíbí. Není to celkově transparentní, není jasné, čeho se to má týkat. A my máme obavy, že by to mohlo mít negativní dopad například na trh s dluhopisy. Jsme k tomu dost rezervovaní,“ vysvětlil Babiš. Každé další zavádění podobných daní může podle něj mít negativní dopad na ekonomiku. Česko má podle něj nyní zdravé banky a dobrý rating, o jeho dluhopisy je zájem.
Hraje se téměř o bilión
Návrh známý také jako „daň Robina Hooda“ už delší dobu prosazují především Německo či Francie, lákavá je nejen představa, že by měla vynést až 35 miliard eur (958 miliard Kč) ročně, ale v tyto dny také další signál voličům před Evropskými volbami.
Za zavedením poplatku stojí i snaha zapojit banky do řešení krize. Slovenský státní tajemník Vaziĺ Hudák to vysvětlil slovy, že finanční sektor, který přispěl k nedávné bankovní krizi, by měl přispět i k obnově po ní. „Spekulativní a v minulosti zneužívané finanční nástroje by měly být nějakým způsobem postiženy,“ řekl.
V roce 2011 Evropská komise navrhla daň mezi jedním promile a jedním procentem ze všech finančních transakcí. Návrh někteří členové unie vetovali, ale 11 zemí se rozhodlo daň přesto ustavit. Tento týden však dalo Slovinsko najevo pochybnosti, zda bude – i kvůli své nynější vládní krizi – v projektu dál pokračovat. Zemí, které daň chtějí zavést tak určitě zůstává deset.
Dané země zvolily k prosazení návrhu tzv. posílenou spolupráci. Ta umožňuje alespoň devíti členům EU pokračovat v užší integraci, aniž by se přidaly zbylé země. Byl využit již v případě evropské úpravy rozvodů a společného patentu. Daň Robina Hooda chtějí zavést Belgie, Estonsko, Francie, Itálie, Německo, Řecko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko a Španělsko.
Londýn je ochotný daň znovu žalovat
Proti zavedení daně jsou státy jako Velká Británie, Švédsko nebo Lucembursko. Británie dokonce na návrh podala stížnost k Soudnímu dvoru EU, který jí v dubnu zamítl. V tiskové zprávě soud uvedl, že argumenty, které Londýn použil, se týkají jen některých prvků uvažované daně a ne možnosti členských zemí rozhodnout se podobným způsobem spolupracovat.
Ministr financí George Osborne se však po jednání v Bruselu nechal slyšet, že Londýn je připraven podat další stížnost, pokud finální podoba daně bude mít dopady i na země, které jí nezavedou.
Odpůrci se staví proti dani také kvůli tomu, že by mohla povzbudit banky a finanční společnosti k přemístění aktivit z Evropy, protože obchodování je globální a jiné země světa takové zdanění nezavedou.
Výhoda pro Česko
To by však mohlo být výhodné pro ČR. Ministr financí včera s úsměvem řekl, že například některé banky v Rakousku, kde vláda daň podporuje, uvažují o přemístění svých centrál do České republiky.
Jaké přesně nástroje a v jakém rozsahu by měly být daní zasaženy, ale zatím vyřešeno není. Alternativní návrhy podoby daně by měly spolupracující země představit do konce letošního roku. „Mluví se o možném zdaňování derivátů, akcií, ale není to ještě přesně specifikováno,“ řekl Hudák.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop