Lucie Priknerová, 26.10. 2012, psáno pro Euroskop
Povědomí o evropských vesmírných projektech se stále zvyšuje, a to i díky projektu Galileo. Evropská vesmírná agentura se tak stává plnohodnotným aktérem na poli mezinárodního vesmírného průzkumu, i když k rozpočtu a rozsahu výzkumných projektů NASA má zatím ještě daleko.
Evropská komise zveřejnila průzkum veřejného mínění, který zjišťoval povědomí občanů Evropské unie o evropském vesmírném programu. O aktivitách GMES (Global Monitoring for Environment and Security) slyšelo celých 38 procent respondentů, což je o 16 procent více než v roce 2009. Daleko populárnější je už tradičně program Galileo, který zná 57 procent dotazovaných a za poslední tři roky se zvýšila informovanost o něm téměř stejně jako o GMES. Češi přitom znají Galileo v průměru více než průměrný občan EU, což je pravděpodobně dáno tím, že sídlí v Praze.
4 miliardy eur na vesmír
Větší popularita těchto vědeckých projektů je odrazem jejich rozvoje, za kterým ale stojí nutnost důrazu na racionální financování. Evropská vesmírná agentura se v posledních letech právě pomocí globálního systému Galileo snaží držet krok s americkou NASA. Rozdíl mezi rozpočty obou agentur pro fiskální rok 2012 je stále ale markantní. Zatímco Američané vyhradili pro svou vesmírnou agendu 18,7 miliard dolarů, Evropská unie 4 miliardy eur (5,18 miliardy dolarů). Navzdory tomu se Evropská komise snaží nezanedbávat vědecké projekty ani v době krize. Ani Galileu se ovšem nevyhnula aféra vyvolaná kauzou Wikileaks. Podle jedné z jejích zpráv se celý projekt údajně prodražil o další 2 miliardy oproti plánu.
Generální ředitel ESA Jean- Jacques Dordain to okomentoval slovy:… Není snadné přesně určit, kolik projekt stojí… Pokud se mě ptáte, na kolik nás vyjde dostat GPS satelity do vzduchu, tak na méně než 10 miliard (eur), ale když se podíváte na celkové výdaje v příštích dvaceti letech, tak to bude mnohem více.
Výdaje na kosmické projekty mají své viditelné výsledky. 12. října 2012 se evropský program navíc posunul zase o krok dál, když Galileo vypustil na oběžnou dráhu třetí a čtvrtý satelit. Do konce roku 2014 pak má fungovat 18 satelitů a celý komplex bude o další čtyři roky později zahrnovat ještě dalších dvanáct. Evropská vesmírná agentura je platformou Evropské unie, ale podíl jednotlivých zemí na její činnosti se liší. Jednotlivé státy přispívají do společného rozpočtu procentuálním podílem ze svého HDP. Celkový objem těchto příjmů by měl být příští rok ještě navýšen, a to díky tomu, že nejnovějším členem ESA se stalo Polsko. Je tak celkově dvacátou členskou zemí a pouze třetím státem, který za studené války patřil do východního bloku. Dalšími jsou Česká republika a Rumunsko.
Nicméně hlavní podíl na organizaci a rozvoji stávajících programů mají často spíše etablovaní členové. Např. letošní říjnový projekt vypuštění satelitů Galielo zaštítila italsko-německá společnost SpaceOpal, samotný technický aspekt ale řídila francouzská kosmická agentura CNES ve spolupráci s ESA.
Francie: vesmírný lídr v EU
Francie je tradiční kosmickou velmocí na evropském kontinentu. Stále si svou dominantní pozici drží, a to i přesto, že za jejího přispění zaznamenala ESA velké finanční ztráty. Poté, co CNES v roce 2002 zadlužila v rámci projektu rakety Ariane 5 Evropskou vesmírnou agenturu, snaží se teď své závazky splácet. Jen do konce roku plánuje právě pro tento účel vyhradit ze svého rozpočtu 17-51 milionů eur. Přínos Francie pro evropský kosmický výzkum je nezanedbatelný. Byli to právě její astronauti, kteří mezi prvními spolupracovali už od 60. let 20. století s americkou NASA. Právě díky těmto započatým kontaktům s americkými vědci se potom Evropa mohla účastnit takových projektů jako je např. Calipso zaměřený na průzkum atmosféry nebo vypuštění sondy Cassini k Titanu a Saturnu. Francouzi mají lví podíl na rozvoj evropského vesmírného programu.
Když se v roce 2010 Francie stala předsedající zemí Evropské unie, tak měla velké plány. Tehdejší prezident Nicolas Sarkozy chtěl z ESA vytvořit agenturu podobnou NASA. Za dva roky ale plány přece jenom doznaly určitých změn. Jako nejambicióznější se jevil program na průzkum rudé planety. Projekt Mars Express byl zahájen 2. července 2003. V současnosti je ale z části založen na spolupráci, nikoliv samostatném působení ESA. Evropské vozítko by se po Marsu mělo projet v roce 2018, a to díky společnému projektu s NASA. Navíc, ESA v letošním říjnu oficiální dohodou stvrdila svůj zájem podílet se na výzkumu Marsu i s ruskou kosmickou agenturou ROSKOSMOS.
Zakázky pro české firmy
Evropská unie neklade důraz pouze na vědeckou složku vesmírných projektů, ale slibuje si od nich také rozvoj průmyslu. Veřejné zakázky na stavbu družic a sond jsou otevřené evropským podnikatelům, což je příležitost i pro ty české. Díky ESA byl v letošní květnu dojednán kontrakt české společnosti Frentech Aerospace Ltd. se společností Thales Alenia Space v hodnotě 1,9 milionů eur, což do té doby představovalo největší zakázku pro českou firmu na vesmírný projekt.
ESA je tedy unikátní platformou sloužící nejen ekonomickým zájmům, ale také zvýšení prestiže EU ve světě. Dokazuje, že věda, výzkum a vývoj na starém kontinentě má co nabídnout. Slibná spolupráce mezi NASA a ESA je budoucností kosmického výzkumu. Přesto i nadále zůstává v dílčích projektech vesmírný byznys konkurenční záležitostí, a to zejména díky Číně a Indii.
Autor: Lucie Priknerová, psáno pro Euroskop