Marie Bydžovská, Euroskop, 29.8. 2012
Německá kancléřka Angela Merkelová zahajuje ve čtvrtek spolu s devíti dalšími členy vlády návštěvu Pekingu. Podle týdeníku der Spiegel se jedná o další z řady známek toho, že bez výraznějšího zájmu veřejnosti se z Číny stal jeden z hlavních partnerů Berlína.
Jedná se již o druhé společné konzultace čínské a německé vlády. Poprvé se uskutečnily loni v červnu v Berlíně, kam přicestoval čínský premiér Wen Jiabao s 13 členy vládního kabinetu. Čínský premiér mezitím dal vědět, že by si přál, aby se tato jednání stala tradicí ještě předtím, než dojde na podzim k výměně čínského vedení. S žádnou jinou zemí přitom Peking takovýto mezivládní vztah neudržuje. Německo uskutečňuje vládní setkání pouze s několika nejdůležitějšími partnery jako například s Francií.
Výhody pro obě strany
„Čína již není pouhým odbytištěm pro německé výrobky a dodavatelem levného zboží. Spolková vláda v současnosti vidí v Pekingu jednoho z nejdůležitějších politických partnerů mimo západní spojence, tvrdí Der Spiegel. Současně se „Merkelová v dluhové krizi ukázala jako de facto lídr Evropy. Číňané proto hodně naslouchají německému hlasu. V určitém smyslu se vyvíjí zvláštní vztah Číny a Německa, řekl pro Euroskop dánský expert Jonas Parello-Plesner z think tanku European Council on Foreign Relations.
Částečně je tento vývoj způsoben prohlubujícími se obchodními vztahy. Téměř polovina všech evropských dovozů do Číny pochází z Německa. I největší evropská ekonomika je na vývozech mimo EU stále závislejší, jelikož poptávka v tradičních odbytištích kvůli krizi upadá. Asijský drak naopak potřebuje německé technologie. Obě hospodářství se tak vhodně doplňují a vzájemné vztahy přináší užitek oběma stranám.
Lidská práva na vedlejší koleji
Merkelové přiklonění k Číně přesto nemá jen ekonomické důvody. Nejlidnatější země světa je jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN, které mají právo veta. Donedávna Peking povětšinou „držel basu s Moskvou. Po zahájení druhého prezidentského období Vladimíra Putina se však ruské postoje k Západu přiostřily. Německý příklon k Pekingu je tak podle Der Spiegel částečně dán i odklonem od Moskvy.
Německo-čínské sbližování má však i odvrácenou stranu. Podle některých analytiků znamená tento nový přístup upozadění otázek lidských práv. „Merkelová se v otázce lidských práv stále více stahuje do pozadí, cituje Der Spiegel Eberharda Sandschneidera, ředitele Německé společnosti pro zahraniční politiku. „Zaujala k Pekingu nový, pragmatičtější přístup. V současnosti provádí spíše klasickou mocenskou politiku. Čas poučování je již pryč, dodává expert.
Všechno není ideální
Německé vztahy s Čínou jsou zajímavé i v kontextu jejích vztahů ke Spojeným státům. Po zvolení Baracka Obamy se zdálo, že se vztahy přes Pacifický oceán posílí. Jenomže Japonsko, tradiční partner USA, sleduje mocenskou expanzi svého souseda s podezřívavostí. V poslední době se na jeho stranu přiklání i Washington, který se snaží mocenské ambice Pekingu v regionu brzdit. Americko-čínské vztahy se tím pozvolna ochlazují.
Ale ani vztah „berlínského medvěda a „čínského draka není jen idylický. Podnikatelé z Evropy si stěžují, že čínské úřady jim ztěžují přístup na trh, například prostřednictvím nadměrně komplikované byrokracie a nutnosti výrobky složitě certifikovat. Dlouhodobě panují i rozpory kvůli ochraně duševního vlastnictví, která je porušována ze strany čínských firem. A čínské a německé podniky stále častěji stojí proti sobě ve vzájemné konkurenci.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop