David Klimeš, 29. prosince 2008
Příští rok nakonec možná bude úplně jiný, než jak si ho nyní malujeme. Ne že by finanční a hospodářská krize rázem odezněla, je ale možné, že ekonomické potíže Evropy přehluší sociální nepokoje. Nepochopitelné násilí samo pro sebe, které právě vidíme v Řecku, se může snadno rozšířit do dalších zemí Evropy. Alespoň podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho.
Sarkozy má rád velká slova, ale tentokrát možná nepřehání. Řecko je už od počátku prosince vzhůru nohama a revolta bez jakékoliv vize, zdá se, nekončí. O víkendu útočníci mimo jiné odpálili auto náměstka ministra životního prostředí, do bank dopadaly Molotovovy koktejly a dav napadl několik policejních aut. Škody se už vyšplhaly k hranici 50 milionů eur.
A nyní Francie: tamní studentský svaz UNEF vyjadřuje „solidaritu s řeckými kolegy, podporuje je v boji „proti policejnímu násilí a připravuje vlastní protesty. Sarkozy totiž měl v plánu prosadit novou reformu středního školství, což už vyvolalo nespokojenost mládeže, vedoucí k rabování ve městech Rennes či Lille. Není divu, že Sarkozy s řeckou realitou za zády raději tento reformní zákon o Vánocích odpískal – podle listu Le Figaro svým několika spolustraníkům na rovinu „s neutuchajícím reformním apetitem řekl, ať se nejprve podívají do Řecka.
Britský list Daily Telegraph navíc napsal, že se Sarkozy radikální levicové mládeže opravdu bojí jako čert kříže. Na prosincovém summitu EU své evropské kolegy emotivně varoval před opakováním revolučního Května 68, který prý může příští rok zasáhnout celou ekonomicky churavějící Evropu. Samozřejmě můžeme snadno namítnout, že Řecko je zvláštní případ a ve Francii patří radikální protesty mládeže k folkloru. Nicméně nelze popřít, že v mnohých evropských státech žijí masy nespokojenců s násilnými choutkami, které může právě hospodářská krize přimět k činu.
Řecko už skoro měsíc hoří bez nějakého jasného důvodu. Ve Francii mládež rabuje kvůli velmi umírněné reformě středního školství. Ve Španělsku, kde tamní vláda reformuje univerzity dle unijních doporučení (takzvaného Boloňského procesu), mladíci okupují vysokoškolské budovy a zablokovali vlakové spoje. Univerzitní reformy vyvolaly v menším vlnu nevole také v Itálii. A nejde jen o horkokrevný jih Evropy. Protesty už ohlásili studenti ve Finsku či Švédsku.
Nikdo nyní neví, jaký revoluční potenciál má mládež přicházející kvůli krizi o práci či dosavadní velkorysé rodinné zajištění. Ale mějme na paměti nápis, který v polovině prosince řečtí radikálové nasprejovali na zeď vypáleného aténského francouzského institutu: „Francie, Řecko – vzpoury budou všude. Kdo ví, zda se tento nápis nestane mottem Evropy roku 2009.
Autor: David Klimeš