25.01.2009
čtk
Navzdory „brutálním vnějším podmínkám“, tedy krizi v Gaze a krizi s dodávkami plynu z Ruska, zahájila Česká republika velmi dobře své předsednictví EU. Soudí tak švédská ministryně pro otázky EU Cecilia Malmströmová.
V rozhovoru pro ČTK také řekla, že Švédsku nevadí rozdílné postoje české vlády a prezidenta a zdůraznila, že Evropské unii nyní předsedá česká vláda, nikoliv prezident. České předsednictví si podle ní rychle získalo důvěryhodnost při hledání řešení obou krizí.
Energetická krize spojená s omezením dodávek plynu podle Malmströmové prohloubila pochopení a spolupráci mezi českou vládou a švédskou, která po ní předsednictví od července přebírá.
Švédsko u energetické bezpečnosti klade tradičně důraz na řešení hrozeb spojených s globálními změnami, hrozeb životnímu prostředí a snahu o zabezpečení obnovitelných zdrojů. Česko naopak vidí prioritu v geopolitické oblasti a snížení závislosti na Rusku jako jediném dodavateli plynu.
Naše chápání se liší proto, že žijeme v rozdílných podmínkách, nikoli proto, že spolu nesouhlasíme, řekla ČTK Malmströmová.
Je jasné, že když ustanou dodávky ruského plynu a děti například na východním Slovensku nemohou jít do školy kvůli zimě, jde o problém s absolutní předností a děláme vše proto, abychom napomohli hledání jeho řešení, řekla ministryně. Podotkla ale, že nynější české předsednictví se podílí na přípravě mezinárodní konference OSN o životním prostředí v Kodani, která v prosinci nahradí takzvaný kjótský protokol. V tomto směru pomáhá i našim dlouhodobým cílům, uvedla Malmströmová.
Ministryně odmítla, že by Švédsko mělo problémy s rozdílnými postoji české vlády a českého prezidenta Václava Klause k unijním otázkám.
O vnitropolitickém napětí v České republice víme, ale unii předsedá vláda premiéra (Mirka) Topolánka a nikoliv český prezident, řekla.
Myslím, že vláda dobře ví, co předsednická role vyžaduje, a splní ji velmi dobře. Švédská vláda nesdílí názory, který v této oblasti zastává prezident Klaus, ale plně jej respektuje, dodala Malmströmová.
Řekla také, že pro Švédsko je důležitá ratifikace Lisabonské smlouvy. Česko zatím dokument neratifikovalo a jeho přijetí sedmadvacítkou je nedořešeno poté, co smlouvu v referendu odmítli Irové. Podle Malmströmové musejí nyní irští politici přesvědčit veřejnost, že se smlouvou bude EU fungovat lépe. Irsko žádá od EU záruky, že některé otázky zůstanou na národní úrovni.
To plně respektujeme a tvrdíme, že tyto záruky již ve smlouvě jsou. I tak to Irové chtějí jasněji, a české předsednictví se nyní snaží o to, aby tyto záruky byly vyjasněny jak v souladu s požadavky Irska, tak zemí, které již dohodu ratifikovaly, podotkla.
Letos na podzim uplyne 15 let od referenda, v němž Švédové schválili vstup do EU a podle Malmströmové neměla unie nikdy tak vysokou podporu jako v posledních letech: Jsme malá země a náš postoj k unii je vcelku pragmatický. Chápeme, že chceme-li řešit velké problémy, EU je velmi dobrou platformou.
Členství v EU neohrozilo ani chápání národní identity. Stále více přijímáme to, že neexistujeme my a oni, ale jsme součástí společného projektu, podotkla ministryně.
Ve druhém pololetí se Švédsko předsednickou zemí EU stane již podruhé, premiéru mělo v roce 2001 ještě v tehdejší patnáctičlenné EU. Zatímco tehdy byli ve Stockholmu u moci sociální demokraté, nyní je to čtyřčlenná koalice pravého středu. Stranické zájmy by však podle Malmströmové neměly hrát rozhodující roli. Čím lépe se politické strany v zemi shodnou, tím je její předsednictví lepší. Velké množství vnitropolitických sporů naopak výrazně zvyšuje riziko neúspěchu, především u malých států, varovala.
Autor: Euroskop
