17.12.2008
Euroskop
V pondělí 15. prosince, jen pár dní před uzavřením francouzského půlročního předsednictví EU, uspořádal Ústav mezinárodních vztahů expertní seminář s názvem „Francouzské předsednictví: zhodnocení a výzvy“. Na semináři bylo možné slyšet zhodnocení předsednictví z hlediska Francie, ale také z hlediska francouzského nejdůležitějšího partnera v Evropě Německa a také perspektivy České republiky, která za dva týdny Francii v čele Unie vystřídá.
Nejdříve Fabio Liberti z pařížského institutu IRIS mluvil o prioritách, které si Francie pro předsednictví stanovila a hodnotil, nakolik se Francii podařilo své cíle splnit. Připomněl situacii, v které se Francie před svým předsednictvím Rady EU nacházela. Po odmítnutí Ústavní smlouvy francouzskými voliči došlo k dvouleté odmlce ve francouzské evropské politice. Sarkozyho nástup do prezidentského úřadu v roce 2007 představoval podle Fabia Liberti návrat Francie do Evropy. Liberti mluvil také o třech krizích, které francouzské předsednictví ovlivnily patrně dokonce více, než priority, které si Francie zvolila. Těmito třemi krizemi bylo irské odmítnutí Lisabonské smlouvy v červnovém referendu, srpnová krize v Gruzii a finanční krize, která se přelila z bankovní sféry do hospodářství nejen evropských zemí.
Německý pohled na evropskou politiku Francie a francouzské předsednictví představil Martin Koopman z Nadace Kondrada Adenauera. Francouzský návrat do Evropy po zvolení Nicolase Sarkozyho prezidentem považuje za začátek nové éry francouzsko-německých vztahů. V této nové éře se však znovu vynořují staré konflikty jako např. Pakt stability a růstu nebo odlišný pohled na domácí reformy. S Fabio Libertim se Martin Koopman shodl, že francouzské předsednictví bylo úspěšné a Francii se podařilo splnit většinu cílů, které si stanovila.
Pro české posluchače byl patrně nejzajímavějším příspěvek Ivo Šlosarčíka, který je od roku 2007 členem poradního výboru pro priority českého předsednictví vícepremiéra pro evropské záležitosti. Nejdůležitějším pojmem pro předsednické trio je podle Iva Šlosarčíka „kontinuita. V další části vystoupení ukázal oblasti, v kterých můžeme očekávat diskontinuitu mezi francouzským a českým předsednictvím. Rozdílnost mezi pojetím francouzského a českého předsednictví vystihují již motta, která si dané země zvolily. Zatímco Francouzi si stanovili za cíl ochranářštější Evropu, Češi budou během předsednictví usilovat o Evropu bez bariér. Ivo Šlosarčík poukázal také na to, že zatímco Francie měla vysoké cíle ovlivňovat globální politiku, Česko se bude držet více při zemi a bude se zaměřovat na menší a praktické cíle, jichž je schopno dosáhnout.
Autor: Euroskop
