14.12.2008
čtk
Pomyslná zeď, která odděluje Evropskou unii od Ruska, Ukrajiny a Běloruska je podle polských pohraničníků pevná. Lidem žijícím v polských příhraničních regionech však přinesla i potíže v podobě hospodářského útlumu.
Obavy z množství lidí, kteří se přes Polsko povalí nelegálně na Západ po loňském rozšíření takzvaného schengenského prostoru o Polsko, Česko, Slovensko a další země, se nenaplnily. Ilegálních migrantů podle statistik nepřibylo.
Změna na hranici, která se stala vnější hranicí EU dlouhou téměř 1200 kilometrů, je ale po roce znát. Přechody jsou na polské straně opravené, stráž i celníky vybavila unie nejnovějšími výdobytky techniky. Přejít nelegálně je podle pohraniční služby téměř nemožné. A to už dávno žádné ostnaté dráty neexistují. Před Schengenem jsme posílili hlídky, kontroly jsou přísnější a moderní zařízení odhalí tlukot lidského srdce na vzdálenost několika stovek metrů, vysvětlil ČTK Artur Barej, velitel pohraniční stráže v Terespolu, kde je největší hraniční přechod s Běloruskem na polském území.
Na hranicích s Běloruskem bylo od začátku roku do konce září zadrženo třináct osob, které se nelegálně chtěly dostat na území EU, na ukrajinských hranicích jich bylo 12 a na ruských šest. To je zhruba stejně jako loni za totéž období.
Mluvčí pohraniční stráže Wojciech Lechowski ČTK řekl, že trochu jiná situace je s Čečenci, kteří vstupují do Polska přes přechody, kde ihned podávají žádost o azyl. Někteří z nich si podle něj po rozšíření Schengenu mysleli, že mohou cestovat do jiných zemí EU, ale pokud je zadržela policie v Česku či Německu, vracela je zpět do Polska.
V Terespolu, který leží na trase Moskva-Varšava-Berlín, pohraniční stráž přijímá měsíčně žádosti o azyl až od 500 Čečenců. Jsou potom umístěni do azylových zařízení, kde ale žijí naprosto svobodně, popsal Barej.
Na hranicích je vůbec klidněji. Přechody přes tři bývalé republiky Sovětského svazu překročilo od ledna do září o téměř 30 procent méně osob než ve stejném období loňského roku. Ubylo hlavně cizinců. Důvodem je mimo jiné změna vízové politiky.
Ukrajinci před 21. prosincem 2007 dostávali víza do Polska zadarmo, nyní musí platit 35 eur (900 Kč). Bělorusy stálo jednorázové vízum pět eur (130 Kč), po rozšíření Schengenu to bylo 35 eur. Polská vláda však chce vízovou politiku změnit, od 1. listopadu Bělorusové platí za polské vízum 20 eur (500 Kč), ale za to schengenské, které jim umožňuje cestovat po celé EU, musí zaplatit 60 eur (1500 Kč).
Vysoké částky za vízum a složitější byrokracie odradila od cest mnoho Ukrajinců. Dřív jsem žili z příhraničního obchodu, jezdili jsme do Polska každou chvíli, teď jsme museli na pohřeb, jinak bychom zůstali doma, řekla ČTK čtyřicetiletá Alexandra na přechodu v běloruském Dorohusku. Je to moc peněz, málokdo na to má, dodala se smutkem.
Polsko sice už podepsalo smlouvu s Ukrajinou o malém příhraničním styku, podle něhož by lidé žijící do 30 kilometrů od hranice nepotřebovali vízum, ale dokument ještě neplatí. Jednání o uzavření podobných smluv pokračují s Ruskem a Běloruskem.
Na nedostatek turistů z Východu si stěžují provozovatelé polských lyžařských středisek, i prodejci v příhraničních obchodech. Někteří své krámky zavřeli. Zanikla také obří tržnice ve městě Bialystok. Bělorusové tu prodávali hlavně alkohol a cigarety. Pro levné kuřivo k nám jezdili lidé až z Varšavy, teď tržnice zeje prázdnotou, popsala ČTK Izabela Cywińská z městského úřadu.
K schengenskému vízu je potřeba hodně papírů. A když něco nesouhlasí, lidé z konzulátu tě pošlou domů, pak musíš stát znovu ve frontě. Dřív se čekalo na vydání víza dva dny, nyní je to až deset dní. Bohatší lidé radši jezdí na dovolenou do Turecka, kde nejsou problémy s vízem, a chudší zůstávají doma, popsal Anatolij Volik z kyjevské cestovní kanceláře National Recreation Centre.
Nespokojeni jsou i Poláci. Už tak vysoká nezaměstnanost na východě země po novém roce ještě vzrostla, zatímco v jiných částech Polska klesala. Další ranou pro ně bylo nařízení, které začalo platit 1. prosince. Podle něj turista může jednorázově převézt z Ukrajiny do Polska pouze jednu láhev alkoholu místo dvou a jen dvě krabičky cigaret, a nikoliv karton jako doposud. Na hraničním přechodu v Medyce proto několik dnů lidé, kteří se živili prodejem levných cigaret, protestovali.
Denně celníci v Medyce odbavovali přes 18.000 osob, po prvním prosinci se jejich počet snížil na 5000 denně. Odborníci si ale nemyslí, že by pašování změnami utrpělo. Možná se prý sníží počet jednotlivců, které živily ukrajinské cigarety, prostor ale dostane mafie. Celníci zadrží průměrně okolo sedmi procent nelegálního zboží.
Dlouhé kolony kamionů, které ještě před rokem lemovaly východní hranici, jsou už také minulostí. Provoz nákladních vozů klesl zhruba o 40 procent, řekl ČTK Andrzej Bielecki z pohraniční stráže v Dorohusku. Další úbytek pozorujeme asi od října, souvislost to může mít s hospodářskou krizí, doplnil.
Východ Polska tak se změnami, které přinesl Schengen, spokojen není. Radost lze jen těžko hledat i na tvářích Bělorusů či Ukrajinců.
Autor: Euroskop
