13.12.2008
Euroskop
V pátek 12. prosince uspořádala Asociace pro mezinárodní otázky v prostorách Polského institutu expertní seminář „Východní dimenze Evropské politiky sousedství a rozšíření Schengenu: ohlédnutí za prvním rokem“. Seminář se tak uskutečnil téměř přesně rok po rozšíření Schengenu na východ a ve stejný den, kdy došlo k dalšímu rozšíření Schengenského prostoru, tentokrát o Švýcarsko.
Seminář byl součástí cyklu seminářů věnovaných různým aspektům východního rozšíření EU. Zajímavým příspěvkěm do diskuze o východním rozšířením byl především pohled východních sousedů „nových členských zemí.
První řeč měla Olga Wasilewska z polské Nadace Štefana Batoryho. Podle ní mohlo být rozšíření Schengenského prostoru lépe připravené. Ukázala na některé záporné stránky dohody o zjednodušení vydávání víz (visa facilitation agreement). Zatímco v případě „starých členských zemí EU, tato dohoda vydávání víz pro občany východních sousedů EU ulehčila, v případě víz do „nových členských zemí naopak v mnoha případech situaci ztížila. Zatímco dříve získávali víza bezplatně, nyní musejí občané těchto zemí platit jednotný poplatek 35 euro. Olga Wasilewska se domnívá, že „vízová politika by mohla být nástrojem východní politiky EU, ale není.
Oleg Serebrian z Evropského hnutí pro Moldavsko ukázal dopady rozšíření Schengenského prostoru na svou zemi. Rozšíření Schengenského prostoru Moldavsko silně zasáhlo především vzhledem k jeho silným vazbám na Rumunsko. Jelikož Rumunsko od roku 2007 uvalilo na Moldavsko vízovou povinnost, mnoho Moldavanů požádalo o rumunské občanství. Po roce 2007 také narostla podpora sloučení Moldávie s Rumunskem. Zatímco předtím byla podpora sloučení s Rumunskem nízká (podporovalo jej osm procent občanů), po roce 2007 narostla na 35 procent. Nárůst podpory má praktické důvody, jelikož sloučení s Rumunskem by umožnilo Moldavanům jednodušeji cestovat do Evropy.
Vedle stran podporujících sloučení s Rumunskem existují v Moldavsku také strany, které požadují obnovu celku podobného bývalému SSSR. Podle Seberiana srpnová Gruzínská krize ukázala, že se v tomto postoji skrývá velké nebezpečí. Mnoho Moldavanů má navíc dvojí občanství – moldavské a ruské.
Vzhledem k jazykové a kulturní blízkosti pracuje velké množství Moldavanů v Itálii a dalších středomořských zemí. Tyto země však nemají diplomatické zastoupení v Moldavsku, a proto pokud chtějí Moldavané získat víza, musí pro ně cestovat do Bukurešti. Proto se rozšířením Schengenského prostoru ztížila situace i pro mnoho Moldavanů, kteří cestují do „starých členských zemí. Oleg Seberian proto navrhuje českému předsednictví, aby se postavilo za zjednodušení získávání víz pro studenty, pracovníky neziskových organizací, sportovce a některé pracovníky.
Zdeňka Caislová z Odboru států severní a východní Evropy Ministerstva zahraničních věcí mluvila o projektu východního partnerství, který je jednou z priorit nadcházejícího českého předsednictví EU. Toto partnerství by mělo podporovat bilaterální vztahy s východními sousedy EU, z nichž nejdále v těchto vztazích postoupila Ukrajina, rozvíjet regionální spolupráci a vytvořit diskuzní platformu pro řešení problematických otázek.
Na přípravě této priority spolupracuje Ministerstvo zahraničních věcí s Ministerstvem vnitra, jehož se týká vízová spolupráce a s Ministerstvem průmyslu a obchodu, jelikož součástí východního partnerství jsou plány na vytvoření zóny volného obchodu. Podle Zdeňky Caislové je nyní třeba předsvědčit evropské státy, které mají své priority v jiných oblastech, jako například ve Středomoří, k podpoře východního partnerství
Autor: Euroskop
