13.12.2008
čtk
Ostře sledovaný summit EU, který se konal ve čtvrtek a v pátek v Bruselu, skončil úspěchem. Summit byl považován za nejdůležitější v posledních letech. Šéfové členských států se na něm dohodli na nejpalčivějších problémech, mezi něž patří boj s klimatickými změnami, Lisabonská smlouva a plán obnovy krizí postižené ekonomiky. Vedoucí představitelé zemí Evropské unie také přivítali návrhy Evropské komise na vytvoření „východního partnerství“, které by mělo posílit vztahy mezi unií a šesti bývalými sovětskými republikami.
Klimaticko-energetický balíček
Nejpřekvapivější a dost možná i nejdůležitější byla rychlá dohoda na takzvaném klimaticko-energetickém balíčku. Unie se již před časem dohodla, že do roku 2020 sníží emise skleníkových plynů o pětinu a rovněž do roku 2020 zvýší podíl obnovitelné energie na 20 procent. Dnešní dohoda je v podstatě nástroj, který má splnění těchto cílů zajistit.
Francouzské předsednictví nabídlo státům rozsáhlé ústupky, ze kterých budou těžit především nové členské státy. Elektrárenské společnosti velké části z nich si nebudou muset v roce 2013 kupovat všechny emisní povolenky, jak původně plánovala Evropská komise. Ušetří však jen ty firmy, které se nacházejí ve státu, který produkuje více než 30 procent energie z uhlí a jehož HDP na hlavu v tržních cenách nepřekračuje 50 procent. Česká republika obě podmínky splňuje.
Dohoda by mohla ušetřit peníze nejen elektrárenským společnostem, ale i spotřebitelům. Ty by měl čekat jen menší nárůst cen elektřiny, protože firmy nečekají tak velké náklady s nákupem povolenek a nebudou je tedy muset promítat do cen v takové míře. Přesnou úsporu, kterou dohoda přinese českým firmám, ale Topolánek nechtěl vyčíslovat. Ty odhady mohou být jenom pouze velmi nepřesné, protože nikdo přesně nezná cenu povolenky, proto si nemyslím, že to je vhodné takto vyčíslit. Bude to u nás v řádu miliard ročně, opravdu je to závislé na té aktuální ceně v tom daném roce, řekl Topolánek. Radost naopak z dnešního kompromisu nemají někteří ekologové, podle nichž dohoda není dostatečně ambiciózní a politici se nechali ovlivnit průmyslovou lobby.
Lisabonská smlouva
Summit EU kromě klimatických požadavků států vyšel vstříc i požadavkům Irů ohledně Lisabonské smlouvy. Irští voliči smlouvu odmítli letos v červnu v referendu, irská vláda však hodlá referendum v příštím roce opakovat. Aby se tak stalo, Irsko po EU požadovalo záruky. Mimo jiné chtělo, aby mu nadále zůstal eurokomisař, přestože se do budoucna dosud počítalo se zeštíhlením Evropské komise. Irský premiér Brian Cowen ale chtěl i další záruky, které se týkali otázek daní, neutrality či potratů.
EU se nakonec shodla, že každá země by do budoucna měla mít svého eurokomisaře a i v dalších požadavcích vyšla Irům vstříc, přičemž některé ze záruk se mají týkat všech členských států. Celý problém ovšem není zdaleka uzavřený a unie bude o garancích dále jednat.
Proti aktuální dohodě o Lisabonské smlouvě již vystoupil její dlouhodobý kritik prezident Václav Klaus. Přeci není možné, aby teď se takto včera (ve čtvrtek) v podvečer dohodl někdo v Bruselu, že to bude jinak. To by se ta smlouva musela přeci přepsat nějakým způsobem, ne? A to by pak nemohly platit ty ratifikace nebo to by se o ní muselo znovu hlasovat všude možně, řekl Klaus. EU nicméně nechce Lisabonskou smlouvu přepisovat a chce celý problém vyřešit jiným způsobem, zatím však není jasné jakým.
Plán obnovy evropské ekonomiky
Třetím nejdůležitějším bodem vrcholné unijní schůzky bylo schválení plánu obnovy krizí postižené evropské ekonomiky. Do ní by mělo v nejbližší době putovat zhruba 200 miliard eur (více než pět bilionů korun), převážně z pokladen členských států. Obsah plánu je však velmi obecný a jednotlivé země si z něj mohou vybrat prakticky co chtějí. Česko chce podle premiéra Mirka Topolánka jít cestou podpory vývozu.
Východní partnerství
Vedoucí představitelé zemí Evropské unie na summitu také přivítali návrhy Evropské komise na vytvoření východního partnerství, které by mělo posílit vztahy mezi unií a šesti bývalými sovětskými republikami. Formálně má být toto partnerství schváleno v příštím roce.
Komise 3. prosince navrhla posílení vztahů unie s Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou. Neslíbila jim ale přijetí do unie. Podle AFP je unie ochotna uzavřít s těmito zeměmi dohody o přidružení, o zónách volného obchodu a o snadnějším poskytování vstupních víz do evropského bloku.
Posílení vztahů se zeměmi na východ od unie je jedním z bodů, na něž se chce během svého nadcházejícího předsednictví sedmadvacítky zaměřit Česká republika. Východní partnerství by mělo partnerským zemím pomoci pokročit v jejich reformních procesech a tak přispět k jejich stabilitě a k jejich sblížení s EU, uvádí se podle AFP v deklaraci, kterou přijali šéfové států a vlád unie na dnes zakončené dvoudenní schůzce v Bruselu. Evropská rada vítá návrhy předložené minulý týden Evropskou komisí a pověřuje ministry zahraničí členských zemí, aby jí podali zprávu s cílem schválit tuto ambiciózní iniciativu na zasedání v březnu 2009, cituje AFP z dokumentu. Česká republika pak podle ní bude pověřena uspořádáním vrcholné schůzky s partnerskými zeměmi, na které bude partnerství oficiálně zahájeno.
Autor: Euroskop
