01.11.2008
čtk
Události související s nedávným vojenským konfliktem mezi Ruskem a Gruzií kvůli Jižní Osetii vzbudily zájem u poloviny Čechů, z toho jen 14 procent se o ně zajímalo velmi.
Naopak 48 procent lidí uvedlo, že je dění na Kavkaze nezajímá. Vyplynulo to ze zářijového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Jeho výsledky má ČTK k dispozici.
Více se o rusko-gruzínský konflikt zajímali muži, 59 procent oproti 42 procentům žen. Zájem rostl s věkem a vzděláním respondentů. Častěji projevovali zájem lidé s dobrou životní úrovní, příznivci ODS nebo KSČM, výrazně nižší zájem měli lidé, kteří nechodí k volbám.
Česká veřejnost častěji připisuje hlavní díl viny Rusku, 37 procent, než Gruzii, 20 procent. Poměrně často se objevovala i odpověď, že za konflikt nesou odpovědnost ruská i gruzínská strana společně, zvolilo ji osm procent dotázaných. Jen dvě procenta respondentů označovala za hlavní viníky konfliktu separatisty z Jižní Osetie či z Abcházie, nebo Spojené státy a jejich podporu prezidentu Michailu Saakašvilimu. Přibližně čtvrtina dotázaných nedokázala otázku viny posoudit.
Oddělený pohled na gruzínskou invazi do odštěpené Jižní Osetie a následnou vojenskou reakci Ruska ukazuje, že obě tyto akce vnímá česká veřejnost převážně kriticky a vyjadřuje s nimi nesouhlas, soudí autoři průzkumu. Souhlas s gruzínskou operací proti osetinským separatistům vyjádřilo jen devět procent dotázaných a 64 procent bylo proti. S ruskou reakcí na gruzínský postup souhlasilo 14 procent lidí, proti bylo 66 procent.
Mezi stoupenci gruzínského postupu byli častěji příznivci ODS a lidé souhlasící s umístěním amerického protiraketového radaru v ČR. Naopak ruský postup měl poněkud vyšší podporu mezi voliči KSČM.
Nevyhraněnost v názoru na celou událost se projevovala i v hodnocení některých dalších jejích aktérů. Nerozhodné a neutrální reakce činily v případě hodnocení postupu EU, NATO a Rady bezpečnosti dokonce dvoutřetinovou většinu.
Autor: euroskop
