08.06.2006
Na pražském ruzyňském letišti přistávaly letouny CIA s vězni podezřelými z terorismu. Zadržení měli být převáženi do zemí, kde jim hrozilo týrání.
Toto dva měsíce staré podezření organizace Amnesty International nyní potvrzuje i čerstvá zpráva Rady Evropy.
Přestože zpráva zvláštního vyšetřovacího týmu v čele se švýcarským senátorem Dickem Martym uvádí, že „je již jasné,… že úřady několika evropských zemí se s CIA aktivně podílely na nelegálních aktivitách a že jiné o nich věděly, ale zavíraly oči“, představitelé českých ministerstev toto podezření stále odmítají.
Ministři: O ničem nevíme
„Říkám to, co už jsem říkal v minulosti. Ani já, ani ministerstvo zahraničí nevědělo a neví nic o těchto přeletech, pokud byly. Ani to nespadá do působnosti našeho ministerstva,“ odvrací dotazy ministr zahraničí Cyril Svoboda.
Mluvčí Ministerstva vnitra Radka Kovářová odpovídá takřka identicky.
„Pokud by policie měla podezření na to, že tam byl někdo týrán, tak by zasáhla, ale takovéto podezření neměla. Navíc tyto lety nespadají do působnosti Ministerstva vnitra,“ reaguje Radka Kovářová.
Ve stejném duchu odpověděli organizaci Amnesty International již v dubnu ministr vnitra Bublan i premiér Jiří Paroubek. Ten prý od ministrů, kterých by se tato problematika mohla týkat, zjistil, že žádné takové informace nemají. Česká strana se odvolává na mezinárodní smlouvu o civilním letectví, která dovoluje letadlům přelet nebo technické zastávky na území jakéhokoli státu, aniž by o tom byly jeho úřady informovány.
Amnesty International však tato reakce české strany nestačí.
„Dle letových záznamů se letouny užívané CIA k nezákonným praktikám pohybovaly na letišti v České republice. Existuje podezření, že evropské vlády přivíraly nad těmito operacemi oči,“ řekl HN ředitel české pobočky Amnesty International Zdeněk Rudolský. „Vláda musí udělat vše pro to, aby mohla veřejnosti zodpovědět otázku, zda na území ČR mohlo docházet k porušování mezinárodního práva,“ dodal.
Záznamy jsou pryč
Mluvčí Řízení letového provozu Richard Klíma však upozorňuje, že se záznamy o letech nearchivují. „Sice zaznamenáváme komunikaci během letu, tyto údaje se však po deseti dnech mažou,“ říká Richard Klíma. I přesto Amnesty International dál pokračuje v šetření celé kauzy. Její výsledky prý organizace oznámí do měsíce.
Zpráva Evropského parlamentu již poukázala na některé konkrétní údaje – mise CIA většinou začínaly na letištích v Německu, Ázerbájdžánu, Španělsku a Turecku.
Letadlům pak umožňovala dočerpávat palivo například letiště v Praze, Aténách, Římě, irském Shannonu nebo britském Glasgowě. Vyšetřování aktivit CIA v Evropě by podle autorů zprávy nemělo vyznít do ztracena. Vyšetřováním kauzy se už kromě Evropského parlamentu a Amnesty International zabývá i Evropský parlament. „Pracujeme na tom nezávisle na Radě Evropy. Začali jsme však později, až v únoru. První výsledky tak budou známy na konci června,“ řekl Jan Zahradil, který je jediným českým členem vyšetřovacího výboru Evropského parlamentu.
Které země spolupracovali s CIA na přepravě osob podezřelých z terorismu
Autor: Petr Sehnoutka
