AKTUALIZACE: Směrnice o energetické náročnosti budov

25.11.2008
Euroskop

Komise 13. listopadu 2008 zveřejnila návrh na revizi směrnice č. 2002/91 o energetické náročnosti budov. Cílem mj. je zahrnout do jejího rámce i budovy s výměrou pod 1000 m².

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Counci on the energy performance of buildings (COM(2008)780)

1. Legislativní pozadí

Bezprostředním důvodem pro předložení návrhu na revizi směrnice č. 2002/91 o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Buildings Directive; EPBD) bylo završení veřejné konzultace, kterou Komise v dané věci uspořádala v první polovině roku 2008 a jež novou legislativní iniciativu fakticky předjímala. Revizi podpořil už dříve i Evropský parlament – skrze usnesení ke zprávě Hallové, jíž se vyjádřil Akčnímu plánu pro energetickou účinnost (k veřejné konzultaci a usnesení Evropského parlamentu více zde).

Návrh se stal formálně součástí souboru dokumentů s názvem Druhý strategický přezkum energetiky (Second Strategic Energy Review; SER) a věcně doplnil požadavky návrhu týkajícího se úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, jenž je projednáván coby součást tzv. klimaticko-energetického balíku (více zde).

2. Klíčové obsahové body legislativního návrhu

Návrh předpokládá, že realizace příslušných opatření by měla vést ke snížení spotřeby energie až o 6 % (60-80 Mtoe – milionů tun ropného ekvivalentu) a ke snížení emisí CO₂ o 5 % – to vše do roku 2020. Současně by mělo – v důsledku přísnějších požadavků – dojít k vytvoření nejméně 250 tis. nových pracovních míst (byť pro některé subjekty – jmenovitě členské státy a nízkopříjmové domácnosti – mohou být efekty nové normy (dočasně) spíše přítěží).

Konkrétně by měla nová norma (oproti stávající směrnici č. 2002/91) znamenat následující:

• zpřesnění a zpřísnění použitých formulací;
• zavedení „evropských benchmarků pro stanovení energetické náročnosti budov v jednotlivých členských státech/regionech (srov. čl. 4 a 5 a Příloha I návrhu);
• zahrnutí budov s výměrou pod 1000 m² (dosavadní limit) do rámce směrnice (v případě staveb nových budov nebo větších renovací budov stávajících; srov. čl. 6 a 7 návrhu);
• požadavek (vůči členským státům) na zavedení plánů na zvýšení počtu nízkoemisních (např. tzv. pasivních) budov (počítaje v to veřejný sektor; srov. čl. 9 návrhu);
• požadavek uveřejňovat údaje o energetické náročnosti budov (certifikáty energetické náročnosti; srov. čl. 10 a 11 návrhu) v inzerátech a/nebo na viditelných místech (srov. čl. 12 návrhu);
• zavedení náhodných inspekcí kotlů a klimatizačních systémů (čl. 13-15 návrhu);
• posílení role nezávislých odborníků a založení nezávislého kontrolního systému (k jejich kontrole; čl. 16 a 17 a Příloha II návrhu);
• požadavek na implementaci do národních právních řádů do 31. prosince 2010 (s možností odkladu v případě některých ustanovení do 31. ledna 2012; srov. čl. 23 a Příloha III návrhu).

3. Stav legislativního procesu

Legislativní proces je několik málo dní po zveřejnění návrhu na samém počátku. Rada se jím doposud nezabývala, Evropský parlament zahájil proceduru jmenování příslušných zpravodajů.

4. Očekávaný vývoj

Po jmenování zpravodajů v Evropském parlamentu (zejména pak ve výboru ITRE, jenž bude za návrh odpovědný) se očekává projednání textu nejprve výbory a poté plénem. Stejně tak dojde k projednání návrhu v Radě. Ani v jednom z případů však dosud není znám přesný časový harmonogram.

Pokud jde o meritum věci, je možné čekat, že Evropský parlament se znovu postaví za své usnesení ke zprávě Hallové (viz výše), tj. podpoří co nejextenzivněji definovanou normu. V případě Rady takto jednoznačně formulovaný odhad provést nelze, neboť jednotlivé členské státy se k problematice energetické náročnosti budov stavějí – s ohledem na své možnosti (a navzdory platné směrnici č. 2002/91) – různě. (Pět členských států ji podle Komise zatím plně neimplementovalo, nehledě na skutečnost, že sama Komise přiznává, že norma dosud měla spíše „informační dopad, tj. svého cíle nezačala dosahovat, ale zahájila se v souvislosti s ní veřejná debata.)

Výsledná norma by měla být implementována do 31. prosince 2010 (s možností odkladu do 31. ledna 2012; viz výše).

Seznam odkazů

Dokumenty

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov
• Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Counci on the energy performance of buildings (COM(2008)780 final)
• Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2008 o Akčním plánu pro energetickou účinnost: využití možností
• Action Plan for Energy Efficiency: Realising the Potential (COM(2006)545)
• Second Strategic Energy Review – Securing our Energy Future
• Energy efficient buildings save money: Recast of the Energy Performance of Buildings Directive
• Communication Staff Working Document Accompanying Document to the Proposal for a Recast of the Energy Performance of Buildings Directive (2002/91/EC). Impact Assessment (SEC(2008)2864)
• Communication Staff Working Document Accompanying Document to the Proposal for a Recast of the Energy Performance of Buildings Directive (2002/91/EC). Summary of the Impact Assessment (SEC(2008)2865)
• Konsolidovaná znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o založení Evropského společenství (po revizi Smlouvou z Nice)

Monitoring legislativního procesu

• Prelex: Sledování rozhodovacího procesu mezi orgány (KOM(2008)780)

Další odkazy

• Euroskop: Směrnice o energetické náročnosti budov
• Euroskop: SPECIÁL: Klimaticko-energetický balík
• Buildings Platform
• Euroskop: MEMO: Schémata rozhodovacích procedur
• Euroskop: MEMO: Generální ředitelství (DGs) Komise
• Euroskop: MEMO: Výbory Evropského parlamentu
• Euroskop: MEMO: Frakce v Evropském parlamentu
• Euroskop: MEMO: Formace Rady ministrů