Jak podpořit efektivitu agentury Eurojust a její další směřování, nebo justiční odpověď na ruskou agresi na Ukrajině. Témata, kterými se zabývali ministři spravedlnosti členských států Evropské unie na pondělním zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci (JHA) v Lucemburku.

Hlavním bodem zasedání byla diskuze o budoucím fungování Eurojustu, evropské agentury pro přeshraniční justiční spolupráci v boji proti závažné trestné činnosti. Ministři řešili, jak by mohl Eurojust dále zlepšit a zefektivnit svou podporu vnitrostátním vyšetřovacím a orgánům činným v trestním řízení. V rámci jednání se představitelé resortů spravedlnosti zabývali otázkou, zda by Eurojust měl mít posílené prostředky a nástroje na podporu vyšetřování v členských státech. Diskutovali také o možné roli, kterou by mohla agentura hrát při zlepšování justiční spolupráce mezi EU a třetími zeměmi, a to například v souvislosti s vydáváním pachatelů organizované drogové trestné činnosti.

Českou delegaci vedl náměstek ministryně spravedlnosti Vilém Anzenbacher, který vyzdvihl význam využití praktických zkušeností Eurojustu. „Kde bych naopak viděl určitý prostor pro aktivnější roli Eurojustu, je efektivnější využití zkušeností získaných v rámci spolupráce s vnitrostátními orgány na konkrétních případech. Eurojust by těchto zkušeností měl využít, aby poukázal na to, v kterých oblastech spolupráce nefunguje ideálně, co by vnitrostátním orgánům v rámci justiční spolupráce pomohlo a co naopak funguje bez problémů,“ uvedl náměstek Anzenbacher ve svém vystoupení.

Podněty z pondělního zasedání v Lucemburku poslouží jako politické vodítko Evropské komisi pro případnou revizi nařízení o Eurojustu v příštím roce. Evropská komise už v červenci letošního roku zveřejnila hodnocení účinnosti a efektivity Eurojustu a jeho pracovních postupů.


Justiční reakce na ruskou agresi

Ministři spravedlnosti se na zasedání Rady věnovali i aktuálnímu dění na východě Evropy. Byli informováni o aktuálním stavu úsilí v boji proti beztrestnosti za zločiny spáchané v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině. Jednání připomnělo iniciativu Rady Evropy, která v loňském roce zřídila Registr škod. Jeho úkolem je evidovat nároky a důkazy o škodách způsobených Ruskem na Ukrajině.

Aby došlo k vytvoření plnohodnotného mezinárodního mechanismu pro odškodnění, jednali představitelé justičních resortů o zřízení tzv. Komise pro nároky Ukrajiny. Jejím úkolem bude rozhodovat o nárocích zaznamenaných v registru škod. Na úrovni EU byly přijaty dvě směrnice o vymáhání a konfiskaci majetku a o porušování restriktivních opatření Unie. Česká republika již obě směrnice provedla do českého práva s účinností od 1. ledna 2026.


Politická participace jako nutná součást právního státu

Pracovní oběd ministři spravedlnosti zasvětili tématu politické participace jako jedné z podmínek řádného fungování právního státu. Debatovali nejen o praxích ze svých zemí, ale také o dalších potřebných krocích na unijní úrovni. Regulace politické debaty by podle České republiky měla být primárně v rukou členských států, a to v souladu s ústavním uspořádáním a politickými tradicemi každého z nich.


Zdroje: Rada EU, MPS ČR, ÚV ČR   
Foto: Rada EU