Jak bude vypadat evropské zemědělství po roce 2027? A podaří se nalézt efektivní řešení pro využívání přípravků na ochranu rostlin? To byly hlavní otázky zasedání Rady pro zemědělství a rybolov (AGRIFISH), které se uskutečnilo 17. listopadu v Bruselu. Česká delegace vedená náměstkem ministra zemědělství Miroslavem Skřivánkem na jednání podpořila aktivní zemědělce v důchodovém věku, změny zastropování dotací a snížení byrokracie.

Společná zemědělská politika po roce 2027

Hlavním tématem pondělního jednání byla podoba zemědělské politiky pro nadcházející období po roce 2027. Itálie za podpory České republiky a dalších států otevřela diskuzi o nutnosti reformy, která by lépe reagovala na budoucí výzvy. Shoda panovala na tom, že potravinové zabezpečení musí být strategickou prioritou.

Pro Česko bylo zásadní téma tzv. aktivního zemědělce a generační obměny. Ačkoliv členské státy vítají podporu mladých farmářů, většina z nich, včetně Česka, se důrazně postavila proti návrhům na vyloučení zemědělců v důchodovém věku z dotační podpory. „Souhlasíme ale s tím, že by v budoucnu měla podpora směřovat především těm zemědělcům, kteří primárně produkují potraviny. Nemůžeme ale souhlasit s navrhovaným ukončením základní podpory na plochu pro žadatele v důchodovém věku, to považujeme za diskriminační,“ uvedl náměstek ministra zemědělství Skřivánek.

Česko se vymezilo také v otázce zastropování základních zemědělských plateb, jejichž maximální výše byla návrhem stanovena na 100 tis. EUR na zemědělce za rok. Návrh Komise podle českých zástupců ignoruje realitu českého zemědělství, které je specifické větším podílem velkých podniků a rodinných farem s výměrou nad 1 000 hektarů. „Považujeme za důležité celkové nastavení této platby podrobit důkladné analýze a přizpůsobit ji národním specifikům. Koneckonců za nedostatečné považují současné navržené limity i všechny významné české nevládní organizace bez ohledu na velikost hospodářství jejich členů,“ uvedl Skřivánek.

Efektivnější využívání přípravků na ochranu rostlin

Prostor dostalo také téma přípravků na ochranu rostlin. Německo, podpořeno dalšími členskými státy, vyzvalo k ročnímu odkladu nařízení o statistice zemědělských vstupů a výstupů (SAIO), které má od roku 2028 vyžadovat podrobné statistiky o zemědělské produkci, cenách, používání pesticidů a hnojiv, což by pro zemědělce znamenalo další nárůst administrativy. Součástí návrhu je proto také omezení rozsahu požadavků vyplývajících z nařízení na nezbytné minimum.

Evropští vinaři v současnosti čelí vážné hrozbě v podobě choroby, která způsobuje žloutnutí vinné révy. Nemoc se rychle šíří a v EU chybí povolené účinné látky pro její potlačení. „Velmi naléhavě tedy spolu s Maďarskem a dalšími státy vyzýváme Komisi, aby co nejdříve zjednodušila pravidla pro použití přípravků v naléhavých případech, kdy je potřeba rychle zlikvidovat karanténní choroby a škůdce rostlin, a to nejen v případě révy vinné,“ uvedl Skřivánek.

Itálie závěrem upozornila na kritickou situaci v sektoru ovoce a zeleniny způsobenou klimatickými změnami, šířením nových patogenů a úbytkem povolených účinných látek, což vede k častému využívání národních nouzových povolení a nerovnému přístupu k prostředkům ochrany rostlin v rámci jednotného trhu.

Obchod s Ukrajinou

Tradičním bodem agendy byly obchodní vztahy. Většina členských států podporuje rozvoj obchodu s Ukrajinou, zároveň však apeluje na nutnost sledování dopadů dovozu u citlivých komodit jako jsou cukr, drůbež a obiloviny. Důležité je také zajistit, aby dovážené produkty splňovaly přísné evropské standardy.

Zdroj: Rada EU, MZe ČR, ÚV ČR
Foto: Rada EU