Zajištění technologické neutrality v automobilovém průmyslu a revize systému obchodování s emisními povolenkami byly hlavními tématy úterního zasedání Rady pro životní prostředí v Bruselu. Českou delegaci vedl vládní zmocněnec pro klima a Green Deal Filip Turek a náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž. Kromě politické rozpravy o zmírnění emisních cílů pro osobní auta a dodávky ministři v rámci zasedání přijali závěry ke strategii EU v oblasti bioekonomiky a diskutovali o nové strategii globální environmentální diplomacie.

Budoucnost dopravy: Prodej spalovacích motorů i po roce 2035

Hlavním bodem úterního jednání byla politická rozprava o změně nařízení o emisních normách CO2 pro nová lehká užitková vozidla. Návrh, který Evropská komise představila v prosinci 2025, přinesl například návrh na snížení cíle pro rok 2035 ze 100 % na 90 % s možností kompenzovat zbývajících 10 % skrze e-paliva či nízkouhlíkovou ocel.

Česká delegace však spolu s Itálií, Slovenskem či Polskem upozornila, že stávající návrh je stále příliš ambiciózní a nereflektuje aktuální situaci na trhu. „Dobrá kondice evropského automobilového průmyslu je pro nás ekonomickou prioritou, protože v České republice zaměstnává statisíce lidí a přináší inovace,“ uvedl během jednání vládní zmocněnec Filip Turek. „Naše vláda nesouhlasí s tím, aby regulace de facto ukončila prodej nových vozidel se spalovacím motorem,“ řekl.

„Proto chceme úpravu emisních cílů, včetně flexibilit, a jejich celkové přehodnocení, které bude odpovídat aktuální poptávce po elektromobilitě a možnostem spotřebitelů,“ doplnil Turek, podle kterého je nutné, aby legislativa zůstala skutečně technologicky neutrální a umožnila registraci nových vozidel se spalovacími motory i po roce 2035, pokud budou splňovat ekologické standardy.

Klimatická politika po roce 2030

V diskuzi o klimatickém rámci po roce 2030 se ministři věnovali systému obchodování s emisními povolenkami (ETS), kdy Česko dlouhodobě varuje před negativními dopady vysokých cen povolenek na konkurenceschopnost evropského průmyslu.

Náměstek Vladislav Smrž zdůraznil, že současné nastavení systému ETS1 může vést k tzv. deindustrializaci, kdy firmy přesouvají výrobu mimo EU do zemí s mírnějšími pravidly. „To vede paradoxně k mnohem větším emisím CO2 nejen ze samotné výroby, ale i následné dopravy,“ uvedl. Česká delegace proto apelovala na stabilizaci ceny povolenky a její kontrolu za pomocí cenového stropu, dále také na zachování principu solidarity a posílení mechanismů jako je Modernizační fond, které pomáhají státům s transformací energetiky bez rizika razantního nárůstu cen energií.

Environmentální diplomacie a odolnost krajiny

V odpolední části zasedání se ministři věnovali globální environmentální diplomacii. Česko v této debatě doporučilo pragmatický přístup, který vedle vědeckých poznatků bere v úvahu i socioekonomické dopady mezinárodních smluv a od připravovaných reforem v rámci OSN očekává především snížení administrativní zátěže a vyšší nákladovou efektivitu.

Rada dále jednala také o nařízení ohledně pohlcování uhlíku v krajině a zejména v lesích (LULUCF). Česká delegace se připojila k iniciativě Rakouska a dalších sedmi států, které upozorňují na nepředvídatelnost dopadů sucha a dalších klimatických jevů na lesní porosty. V kontextu kůrovcové kalamity, kterou ČR v minulosti prošla, považuje Česko stávající cíle pro pohlcování CO2 za obtížně splnitelné a volá po realističtějším nastavení rámce po roce 2030.

Zdroj: Rada EU, MŽP ČR, ÚV ČR
Foto: Rada EU