Včera se v Bruselu uskutečnilo mimořádné zasedání Evropské rady, na kterém se lídři členských států EU zaměřili na posílení evropské obrany a pokračující podporu Ukrajině. Unijní země se shodly na tom, že je potřeba navýšit financování obrany, a proto se nyní začnou detailněji zabývat plánem Evropské komise na mobilizaci potřebných financí mj. i prostřednictvím společné půjčky ve výši až 150 miliard eur. která by měla pomoci zafinancovat strategické iniciativy, jakými je např. posílení celoevropské protivzdušné a protiraketové obrany.

Další podpora Ukrajiny Maďarsku navzdory

Členové Evropské rady potvrdili svůj závazek pokračovat v podpoře Ukrajiny v jejím úsilí o zajištění nezávislosti, suverenity a územní integrity. Lídři zdůraznili důležitost poskytování politické, ekonomické a vojenské podpory Ukrajině, včetně dodávek vojenského materiálu a výcviku ukrajinských ozbrojených sil. Kromě toho členové Evropské rady potvrdili připravenost podílet se na bezpečnostních zárukách, a to i v spolupráci se stejně smýšlejícími zeměmi a NATO. 

Nicméně k jednomyslné shodě na závěrech celé Evropské rady slibujících další podporu Ukrajině nedošlo. Pozitivně se vyjádřilo 26 států, proti se však postavilo Maďarsko v čele s premiérem Viktorem Orbánem.

„Vedli jsme velmi otevřenou diskusi a v závěrech jsme vyjádřili jednoznačnou podporu Ukrajiny. Podpořili jsme mírové úsilí, včetně konceptu míru prostřednictvím síly, nikoliv bez účasti Ukrajiny, připravenost Evropy podílet se na dalších jednáních,“ uvedl k průběhu jednání předseda vlády Petr Fiala.

Posílení evropské obrany

Evropští lídři se ale ve čtvrtek jednohlasně shodli na nutnosti zvýšit investice do obrany s cílem posílit schopnost Evropské unie čelit současným bezpečnostním hrozbám a výzvám. Evropská rada proto v textu závěrů zmiňuje i záměr Evropské komise připravit návrh na nový finanční nástroj, jehož cílem bude poskytnout členským státům půjčky až do celkové výše 150 miliard eur a také podpořit společné nákupy ve prospěch strategických iniciativ, jež se týkají například posílení evropské protiraketové obrany či nákup dělostřeleckých systémů nebo dronů.

Shoda padla také na potřebě využít flexibilitu pravidel rozpočtové disciplíny EU a vyjmout obranné výdaje, aby členské státy mohly pružněji reagovat na rostoucí potřeby v oblasti obrany. Současně má Evropská komise navrhnout tzv. obranný omnibus, tedy balíček pro zjednodušení legislativy a snížení zátěže v oblasti obrany.

Průlom v jednání

Předseda Evropské rady António Costa na tiskové konferenci po zasedání zdůraznil význam jednoty a solidarity mezi členskými státy EU v reakci na současné bezpečnostní hrozby. Uvedl, že Evropská unie musí převzít větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a aktivně přispívat k míru a stabilitě na evropském kontinentu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se části summitu rovněž zúčastnil, poděkoval evropským lídrům za jejich podporu. „Děkujeme, že nejsme sami. A nejsou to jen slova, podporu cítíme,“ uvedl s tím, že tato podpora je povzbuzením také pro ukrajinské civilisty i vojáky.

Premiér Petr Fiala po čtvrtečním jednání uvedl, že Evropa musí razantně posilovat investice do obrany, proto vláda tento týden rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 % HDP ročně až do roku 2030 s cílem dosáhnout 3 % HDP. Zdůraznil také, že Česká republika podporuje iniciativy směřující k posílení evropských obranných kapacit a je připravena aktivně se podílet na společných projektech v této oblasti. „Když se podíváme z historického hlediska, tak jde opravdu o průlom, jak Evropa dnes uvažuje o své obraně. Že jsme se dohodli na tom, že Evropa musí převzít odpovědnost za svou bezpečnost, tak jde opravdu o průlom,“ uvedl.

Zdroj: Evropská rada, ÚV ČR
Náhledové foto: Evropská rada