V Bruselu dnes odstartuje červnové jednání Evropské rady. Premiér Petr Fiala a další evropští lídři budou diskutovat o geoekonomice se zaměřením na posílení evropské konkurenceschopnosti a vztahy s partnery. Kromě toho projednají další podporu Ukrajiny, sankce proti Rusku i posílení evropské obranyschopnosti v návaznosti na summit NATO v Haagu. Jednání se zúčastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Geoekonomika

Evropská rada se bude opětovně zabývat posílením evropské konkurenceschopnosti, přičemž se zaměří na prohlubování vnitřního trhu a snižovaní regulační a administrativní zátěže. Evropské komisi se již podařilo vydat 5 zjednodušujících balíčků (tzv. omnibusy), které se týkají podávaní zpráv o udržitelnosti, investic, zemědělství, malých podniků se střední tržní kapitalizací a obrany. Cílem zmíněných balíčku je snížit zátěž a překážky pro evropské firmy. V této souvislosti lídři EU vyzvou k pokračování v práci na všech úrovních a také k urychlenému schválení již představených omnibusů.

Kromě toho lídři EU prodiskutují také vnější dimenzi evropské konkurenceschopnosti, tedy vztahy s třetími zeměmi a partnery. Nevynechají ani debatu o obchodních vztazích, a to zejména s USA.

Podpora Ukrajiny zůstává, otazníkem jsou další sankce proti Rusku

Evropská unie nadále považuje podporu Ukrajiny za klíčovou prioritu. „Náš cíl zůstává nezměněn – ukončit válečnou agresi Ruska a dosáhnout na Ukrajině všeobecného, spravedlivého a trvalého míru založeného na zásadách Charty OSN a mezinárodního práva,“ napsal ve zvacím dopise předseda Evropské rady António Costa. EU chce pokračovat ve finanční a materiální pomoci Ukrajině, výcviku jejích sil a dále zpřísnit sankce vůči Rusku, aby ho donutila seriózně jednat o spravedlivém a udržitelném míru.

Summit by tak mohl jednak politicky schválit prodloužení již platných sankcí, ale také odblokovat schválení 18. sankčního balíku, který cílí na ruský energetický a bankovní sektor. Maďarsko a Slovensko však jeho přijetí podmiňují kompromisy v oblasti dovozu ruského zemního plynu a ropy. K samotnému přijetí by tak mohlo dojít nejdřív v pátek 27. června na jednání Coreperu II.

Větší odpovědnost EU za vlastní bezpečnost

Dalším stěžejním bodem programubude diskuze o evropské bezpečnosti a obraně. Debata lídrů přímo naváže na výsledky summitu NATO v Haagu, který proběhl těsně před zasedáním Evropské rady. Cílem je, aby byly nové iniciativy EU plně komplementární s NATO, které je pro státy, jež jsou jeho členy, i nadále základem jejich kolektivní obrany. Lídři budou jednat odalších krocích vposilování společných obranných kapacit do roku 2030 i navyšování výdajů na obranu. „Evropa musí převzít větší díl odpovědnosti za svou bezpečnost,“ uvedl již dříve premiér Fiala s tím, že zvyšování investic do obrany a zbrojní spolupráce je v zájmu bezpečnosti i ekonomiky.

Konflikt na Blízkém východě

V reakci na současnou mezinárodní situaci členové Evropské rady prodiskutují eskalaci konfliktu na Blízkém východě se zaměřením na Írán a Gazu. Lídři EU vyzvou ke stabilizaci regionu, přičemž zdůrazní, že Írán nesmí získat jaderné zbraně. Dále upozorní na potřebu řešení kritické humanitární situace v Gaze.

Migrace

Hlavy států a předsedové vlád EU se tradičně vrátí k tématu migrace, přičemž podpoří urychlení projednávání návrhů k návratové politice, sjednocení seznamu bezpečných třetích zemí a revizi konceptu bezpečných třetích zemí pro efektivnější návraty neúspěšných žadatelů o azyl.

Zdroj: Evropská rada, ÚV ČR
Foto: Evropská rada