Prohloubit vzájemné vztahy indo-pacifického regionu s EU, podpořit stabilitu i bezpečnost – takové jsou klíčové body nových závěrů Rady EU. Jejich znění podpořili šéfové diplomacií unijních států na pondělním zasedání Rady pro zahraniční věci (FAC) v Lucemburku. Českou republiku zastupoval ministr zahraničí Jan Lipavský.

Ze závěrů implementujících existující strategii vyplývá, že by EU měla posílit své strategické zaměření a působení v indo-pacifickém regionu, který se rozkládá od východního pobřeží Afriky až po ostrovy Tichomoří. Ministři zahraničí zároveň ocenili pokrok v jednání o dohodě o volném obchodu s Indií, kterou se Evropská komise a indická vláda snaží dokončit do konce roku. Dohoda by dle EU měla zajistit lepší přístup na trh, odstranit obchodní překážky a podporovat udržitelný rozvoj.

V kontextu geopolitického dění se Rada shodla na snaze prohlubovat spolupráci s Indií v oblasti bezpečnosti a obrany. Založená by podle ministrů měla být na vzájemné důvěře a respektu. Unijní šéfové diplomacií zároveň řešili záměr pokračovat v přípravě bezpečnostně-obranného partnerství s Indií, které by případně mohlo podpořit i spolupráci v obranném průmyslu.

Ministr zahraničí Jan Lipavský k tématu uvedl, že jihovýchodní a východní Asie je pro Evropu stále důležitějším partnerem a bezpečnost Evropy a Indo-Pacifiku je neoddělitelně propojená. „Chceme-li účinně čelit hrozbám ze strany Ruska a Číny, nesmíme na tuto vazbu zapomínat,“ řekl.

Další sankce na Rusko

Zasedání Rady pro zahraniční věci se osobně zúčastnil šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sibyha. Během svého vystoupení informoval o situaci ve válkou zasažené zemi i jejích nejnaléhavějších prioritách. Ministři zahraničí členských zemí poté diskutovali o tom, jak zvýšit tlak na Rusko. Zmínili další vojenskou i finanční pomoc Ukrajině, například prostřednictvím využití imobilizovaných ruských aktiv. Jednali také o 19. sankčním balíčku EU. Ten se zaměřuje na oblast energetiky a financí. Jeho součástí je mj. zákaz dovozu ruského zkapalněného zemního plynu od 1. ledna 2027.

„Jsem rád, že v dalším sankčním balíku je i návrh, se kterým původně přišlo Česko, a to omezení pohybu ruských diplomatů v rámci Schengenu,” řekl ve svém vystoupení Lipavský. Podle něj se jeho schválením nastolí reciprocita, opatření má především pozitivní bezpečnostní dopad.

Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci Kaja Kallas v rámci jednání zmínila ruskou stínovou flotilu a oznámila, že Evropa proti ní přijme důraznější opatření a zajistí lepší koordinaci. Informovala i o tom, že se dosud 26 unijních států zavázalo stát se členy Zvláštního tribunálu pro zločiny agrese vůči Ukrajině.

Podpora míru na Blízkém východě

Ministři se věnovali také možnostem, jak může EU aktivně podpořit Trumpův mírový plán pro Blízký východ. Zmínili mimo jiné poskytnutí další podpory Palestinské národní správě a budoucí obnovu Gazy. Řešili i opatření navržené Evropskou komisí týkající se Izraele, která prozatím zůstávají na stole. Ministr kvitoval Trumpovy snahy o dosažení míru v regionu. „Gaza potřebuje mír, konec Hamásu, humanitární pomoc a budoucí obnovu. Stejně tak musí být zajištěna bezpečnost státu Izrael,“ řekl Lipavský. „V diskusi s ministry EU jsem také podpořil evropské humanitární a bezpečnostní aktivity v regionu,“ dodal.

Vůbec poprvé se po jednání Rady sešli ministři zemí EU v nové platformě se zástupci Černomoří a Střední Asie. Debatovali o bezpečnosti a stabilitě černomořského regionu v kontextu ruské agrese proti Ukrajině. Tématem byl následně také rozvoj konektivity, zejména dopravních koridorů mezi Evropou, Jižním Kavkazem a Střední Asií.

Zdroj: Rada EU, MZV ČR

Foto: Rada EU