Po patnáctihodinovém vyjednávacím maratonu dospěli lídři členských států Evropské unie k zásadní dohodě. EU poskytne Ukrajině v letech 2026 a 2027 půjčku ve výši 90 miliard eur. Česká republika společně s Maďarskem a Slovenskem nebude díky vyjednané výjimce za její splacení finančně ručit.

Základem dohody členských států je poskytnutí půjčky ve výši 90 miliard eur na období 2026-2027. Unie si tyto prostředky vypůjčí na kapitálových trzích, přičemž ručení bude zajištěno rozpočtovou rezervou EU.

Právě u otázky ručení si Česká republika spolu s Maďarskem a Slovenskem vyjednala specifické postavení. Jakékoli případné čerpání prostředků z unijního rozpočtu na krytí této půjčky nebude mít dopad na finanční závazky těchto tří zemí.

„My podporujeme Ukrajinu, podpořili jsme závěry s jedinou výjimkou, že nechceme ručit za ty úvěry,“ uvedl po jednání nový český premiér Andrej Babiš.

Zatímco Maďarsko a Slovensko odmítly text summitu jako celek, Česká republika závěry k Ukrajině podpořila.

Ruská aktiva zůstávají u ledu

Lídři se shodli, že ruská aktiva v EU (v hodnotě zhruba 210 miliard eur) zůstanou zmrazená, dokud Rusko neukončí agresi a nenahradí způsobené škody. Práce na tzv. reparační půjčce, která by byla přímo splácena z výnosů z těchto aktiv, budou pokračovat v roce 2026. Současná schválená půjčka 90 miliard eur je tak vnímána jako dočasné řešení.

„Dali jsme Evropské komisi mandát, aby pokračovala v práci na reparační půjčce založené na imobilizovaných ruských aktivech,“ řekl po summitu na tiskové konferenci předseda Evropské rady António Costa s tím, že Ukrajina tuto půjčku splatí až poté, co Rusko zaplatí reparace.

Další témata summitu

Kromě finanční pomoci Ukrajině se lídři v oficiálních závěrech Evropské rady zavázali k posílení evropské obrany s cílem rozhodujícím způsobem zvýšit obrannou připravenost do roku 2030, snížit strategické závislosti a odstartovat konkrétní obranné projekty v první polovině roku 2026. V otázce Blízkého východu státy uvítaly zřízení Mírové rady pro Pásmo Gazy, vyzvaly ke stabilizaci regionu na základě dvoustátního řešení a zároveň odsoudily útoky na mírovou misi UNIFIL v Libanonu.

Ohledně migrace lídři vyzvali k pokračování intenzivní práce v souladu s unijním a mezinárodním právem a posoudili pokrok v provádění opatření k ochraně vnějších hranic. Diskuze se vedly rovněž o budoucím víceletém rozpočtu EU, u kterého je cílem dosáhnout dohody do konce roku 2026 tak, aby čerpání prostředků mohlo začít v roce 2028.

Lídři se v návaznosti na středeční summit EU a zemí západního Balkánu věnovali také tématu rozšiřování Unie, které je vnímáno jako geostrategická investice vyžadující jak reformy kandidátských zemí, tak vnitřní reformy samotné EU.

Zdroj: Evropská rada, ČTK, ÚV ČR
Foto: Evropská rada