Pondělní zasedání Rady pro zahraniční věci (FAC) v Bruselu přineslo významné rozšíření sankčních mechanismů Evropské unie vůči Rusku a Bělorusku. Ministři zahraničí se shodli na nových opatřeních, které cílí na strůjce hybridních útoků i tzv. stínovou flotilu. Výraznou diplomatickou stopu zde zanechala i Česká republika, které se podařilo na sankční seznam prosadit subjekty spojené s útoky na tuzemskou kritickou infrastrukturu.


Jednotka GRU a hackeři

Rada schválila přidání 14 nových osob a entit na sankční seznam zaměřený na ruské hybridní aktivity. Jde o reakci na rostoucí agresivitu ruských tajných služeb v Evropě, která zahrnuje zahraniční informační manipulace a vměšování, propagandu a přímé kybernetické útoky.

Významného úspěchu dosáhla česká diplomacie, na jejíž popud byly schváleny tři návrhy. Na sankční seznam se tak dostaly subjekty, které přímo ohrožovaly bezpečnost České republiky:

  • Jednotka GRU 29155: Tato elitní jednotka ruské vojenské rozvědky je spojována s výbuchem muničního areálu ve Vrběticích v roce 2014 a s řadou dalších sabotáží na území NATO a EU.
  • Cadet Blizzard: Ruská hackerská skupina, která v letech 2022 a 2023 cílila na prvky kritické infrastruktury v ČR.

„Jedná se o reakci na zvyšující se intenzitu a zejména agresivitu ruských hybridních operací. Nové sankce cílí na subjekty zapojené do destabilizačních aktivit,“ uvedlo k rozhodnutí Stálé zastoupení ČR při EU na síti X.


Další zásah proti stínové flotile

Druhá část nových sankcí míří na dalších 9 subjektů (osob i firem), které umožňují fungování ruské stínové flotily. Jde o především o společnosti, které umožňovaly přepravu a vývoz ruské ropy a generovaly Kremlu značné příjmy sloužící k financování války na Ukrajině.

Mezi sankcionovanými jsou vlivní podnikatelé napojení na ruské giganty Rosněfť a Lukoil, včetně ředitele společnosti Mercantile & Maritime Murtazá Lahkáního nebo finančního ředitele dceřiné společnosti Lukoilu Valerije Kildijarova.


Konec dronovým provokacím Běloruska

Ministři se rovněž zaměřili na Bělorusko, které v posledních měsících zintenzivnilo hybridní tlak na hranicích s EU, zejména s Litvou. Rada rozšířila kritéria sankčního režimu tak, aby bylo možné postihovat osoby a entity zapojené do nezákonného vysílání meteorologických balonů či dronů přes vnější hranici Unie.

Tato taktika, kdy balony často nesou pašované zboží nebo slouží k testování reakce protivzdušné obrany, v posledních týdnech opakovaně ochromila civilní letecký provoz v Litvě a vedla k vyhlášení nouzového stavu v pobaltské zemi. Nová opatření umožní EU pružněji reagovat na kohokoliv, kdo se na těchto aktivitách podílí, ať už jde o sabotáže, narušování kritické infrastruktury nebo ohrožení bezpečnosti leteckého provozu.

Všem nově zařazeným subjektům a osobám budou zmrazena veškerá aktiva v EU. Fyzické osoby mají navíc striktní zákaz cestování na území Evropské unie a unijní firmy mají rovněž zakázáno těmto subjektům poskytovat jakékoliv finanční prostředky.

Zdroj: Rada EU, ÚV ČR, ČTK
Foto: Rada EU