Mezi hlavní cíle současné Evropské komise patří tzv. dvojí tranzice EU. Zelená a digitální transformace evropského hospodářství ale nezávisí pouze na institucích Evropské unie, ale důležitou roli při naplňování cílů sehrávají i členské státy

Mezi hlavních šest ambicí Komise, a zároveň celé Unie, patří: Zelená dohoda pro Evropu;Evropa připravená na digitální věk;Ekonomie pro lidi;Silnější Evropa ve světě;Propagace našeho evropského způsobu života;Nový start pro evropskou demokracii.

Zelená tranzice

Dopady klimatických změn jsou stále znatelnější, ať už se jedná o extrémní výkyvy teplot, rozsáhlé požáry, nebo dlouhotrvající sucha. Pokračování v zelené tranzici má proto napomoci při boji proti změně klimatu. Zároveň ale  v posledním období nabývá na významu i při  zvyšování odolnosti evropské ekonomiky a bezpečnosti.

Vzhledem k novým globálním hrozbám a nové geopolitické realitě po agresi Ruska na Ukrajině má zelená tranzice za cíl posílit také dlouhodobou energetickou bezpečnost a vybudovat udržitelný energetický systém. Dopady klimatické změny rovněž zvýšily důraz na posílení civilní ochrany EU a mechanismu krizového řízení.

·        Zelená dohoda pro Evropu

Hlavním zastřešujícím dokumentem pro ambice Evropské unie v oblasti klimatu je Zelená dohoda pro Evropu. Na financování Zelené dohody bude z nástroje NextGenerationEU, z aukce emisních povolenek v rámci systému EU ETS a víceletého finančního rámce EU alokováno cca 600 mld. eur.

Základními cíli Zelené dohody je dosažení klimatické neutrality do roku 2050.  Mezi další cíle pak patří mj.  celková ekologická transformace Evropy, prosperující a konkurenceschopná ekonomika Evropy nebo revize systému EU pro obchodování s emisemi.

Jednotlivé části legislativy, která má nastartovat zelenou tranzici a umožní splnění  cílů v rámci Zelené dohody, projednala Rada a Evropský parlament v rámci trialogů k balíčku Fit for 55.

·        Příklady kroků v rámci zelené tranzice

 Komise předložila návrhy legislativy na snížení emisí skleníkových plynů, zvýšení investic do zelených technologií a ochrany přírody, např.:

Pro zahájení procesu dekarbonizace v sektoru elektroenergetiky EK představila v roce 2016  balíček Čistá energie pro všechny Evropany, kdy byly přijaty čtyři návrhy týkající se trhu s elektřinou a Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů. Konkrétně se jednalo o nařízení a směrnici o elektřině, díky nimž by měl být unijní trh s elektřinou propojenější, flexibilnější a více zaměřený na spotřebitele. Dále sem spadá nařízení o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny, které má zajistit bezpečnost dodávek elektřiny v krizových situacích. Součástí balíčku je také revize úlohy a fungování Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER)

Následně v roce 2019 se lídři EU na Evropské radě v prosinci 2019 shodli na navýšení klimatických ambicí a dosažení klimatické neutrality do roku 2050, Komise v souladu s tímto navýšením a sdělením Zelené dohody pro Evropu oznámila vydání balíčku legislativy Fit for 55, který upravuje sektorovou legislativu, tak aby došlo k dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030. Součástí této legislativy je:

Evropský právní rámec pro klima vepisuje do evropského práva cíl stanovený v Zelené dohodě pro Evropu a dohodnutý lídry EU na Evropské radě v prosinci 2019, čímž se stává právně závazným. Do výběru klíčových právních předpisů můžeme zařadit např. směrnici o obnovitelných zdrojích energie, směrnici o energetické účinnosti, směrnici o zdanění energie nebo směrnici o energetické náročnosti budov a nařízení o sdílení úsilí.

Evropský klimatický pakt je platforma a příležitost pro obyvatele, komunity a organizace se zapojit do opatření v oblasti klimatu v celé Evropě. V rámci paktu si aktéři mohou zvýšit znalosti o klimatické změně, spojit se s ostatními a maximalizovat dopady řešení těchto změn.  

Balíček revizí stávajícího systému EU pro obchodování s emisemi (dále EU-ETS) má mj. vést k celkovému snížení emisí v dotčených odvětvích (námořnictví, letectví, transport) o 61 % do roku 2030 v porovnání s rokem 2005. V prosinci 2022 Rada pro životní prostředí dosáhla prozatímní dohody s Evropským parlamentem ohledně revize EU-ETS.[2] Přijata byla i rozhodnutí o oznámení kompenzačních požadavků podle  programu CORSIA, jehož cílem je přispět k  cílům v oblasti klimatické neutrality. CORSIA je celosvětový program pro snižování emisí CO₂ v mezinárodním civilním letectví přijatý Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) v roce 2018. Členské státy EU se účastní od jeho pilotní fáze, která byla zahájena v lednu 2021.

Byl představen Sociální klimatický fond, který má pomoci dočasně financovat ohrožené domácnosti, nebo podpořit opatření a investice, které jsou vytvořeny za cílem snížení emisí.

Mimo to v červnu 2022 vstoupila v platnost regulace Transevropské energetické sítě, s cílem podpory prioritním koridorů a jejich rozvoje do oblastí, které jsou v současnosti izolované od evropských energetických trhů.

Digitální transformace

Digitální technologie představují pro Evropu velký potenciál. Cílem digitální tranzice je připravit Evropu na digitální věk. Evropská komise v této souvislosti představila v roce 2020, která je klíčovým dokumentem a představuje hlavní oblasti a priority pro dosažení cílů digitální tranzice. Záměrem je, aby z probíhající transformace měla prospěch široká veřejnost i evropské podniky. Úspěšná digitální tranzice má také potenciál pozitivně přispět k dosažení klimatických cílů.

Digitální technologie představují pro Evropu velký potenciál. Cílem digitální transformace je připravit společnost na digitální věk. Evropská komise v této souvislosti představila v roce 2020 digitální strategii EU, která představuje  směřování EU v digitální oblasti a na kterou navazuje sdělení Evropský digitální kompas se 4 oblastmi cílů do roku 2030. Konkrétní a měřitelné cíle včetně nástrojů spolupráce mezi státy a podniky pro jejich naplnění dále definuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady politický program 2030 „Cesta k digitální dekádě“ Záměrem je, aby z probíhající transformace měla prospěch široká veřejnost i evropské podniky. Úspěšná digitální transformace má také potenciál pozitivně přispět k dosažení klimatických cílů.

Politický program, na jehož dojednání se podílelo české předsednictví v Radě EU, stanovuje 4 oblasti měřitelných cílů: digitální dovednosti, infrastruktura, digitalizace podniků a digitální veřejné služby. Naplňování cílů je každoročně monitorováno Indexem digitální ekonomiky a společnosti. K dosažení milníků do roku 2030 je podporována spolupráce států, institucí i podniků prostřednictvím nového nástroje projektů pro více zemí – Evropského konsorcia digitální infrastruktury.

Příklady kroků v rámci digitální tranzice

1. Digitální ekonomika

Mezi konkrétní legislativu pak spadá Akt o digitálních trzích a Akt o digitálních službách. Jejich cílem je ochrana spotřebitele v online prostředí, vytvoření silného transparentního rámce pro online platformy a vytvoření férového prostředí na digitálních trzích.

• Digitální veřejná správa

Digitální transformace veřejné správy by měla vést k poskytování rychlejších, efektivnějších a kvalitnějších služeb. Unie si v této oblasti dala za cíl vytvoření tzv. e-governmentu, který by zlepšil efektivitu a uživatelskou přívětivost. E-government má silný meziresortní aspekt, jelikož vyžaduje celkové zjednodušení všech administrativních procesů.

V této oblasti je aktuálně projednávaná například legislativa tykající se rámce pro  evropskou digitální identitu, –  tzv. digitální peněženka pro všechny evropské občany. Na posledním jednání ministrů pro telekomunikace se podařilo jednomyslně schválit pozici Rady k tomuto návrhu, následovat budou jednání o finální podobě návrhu s Evropským parlamentem. Evropskou digitální identitu by měli mít možnost využívat občané, rezidenti a podniky v EU, kteří chtějí prokázat svou identitu nebo potvrdit určité osobní informace. Lze ji využít online i offline u veřejných i soukromých služeb v celé EU.

• Digitalizace zdravotnictví

Cílem v této oblasti je umožnit občanům přístup k používání digitálních nástrojů zdravotnické péče, tak jako ke svým zdravotním údajům. Komise již aktuálně pracuje s členskými státy EU i na rozvoji národních strategií.

V této souvislosti Česká republika vytváří Národní centrum elektronického zdraví, aby se dále posílily procesy zahrnující digitalizaci zdravotnictví. Vláda plánuje plné spuštění funkčního a řídícího rámce pro elektronické zdravotnictví do dvou let.

Po implementaci tohoto projektu ČR podnikla další kroky k ustavení Národní rady pro e-zdravotnictví pro další rozvoj tohoto projektu a definici národního rámce pro tuto reformu.

• Digitalizace finančních úřadů

Rychlý růst informačních a komunikačních technologií (IKT) představuje neustálé výzvy i pro finanční úřady, aby byly schopny držet krok s nejnovějším vývojem. Digitalizace je nezbytná pro poskytování lepších služeb daňovým poplatníkům, zacházení s velkými daty a odhalování rizik. Je to také důležité pro zefektivnění výběru příjmů. Evropská komise také poskytuje technickou podporu pro navrhování a provádění reforem prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu i právě v oblasti IKT finančních úřadů.

• Digitální dovednosti, vzdělání a odborná příprava

Digitální dovednosti jsou zásadní hnací silou konkurenceschopnosti a inovační kapacity EU. Probíhající digitální a zelené transformace přinášejí rychlou ekonomickou restrukturalizaci, která vyžaduje, aby se lidé zapojovali do celoživotního vzdělávání v těchto oblastech. Tyto transformace navíc vyžadují, aby členské státy plně uvolnily své dovednosti a inovační potenciál – to zahrnuje reformy ke zlepšení kvality vzdělávacích systémů a odborné přípravy.

Členství v EU nám umožňuje sdílení odborných poznatků a výměnu osvědčených postupů i v oblastech digitálních dovedností, vzdělání a odborné přípravy.

Digitální transformace přirozeně zasahuje do dalších oblastí. Nelze opomenout ani následující významné inciativy:

• Evropský akt o čipech (zvýšení evropské konkurenceschopnosti a odolnosti v oblasti polovodičových technologií a aplikací);
• Akt o umělé inteligenci (zaručení, že systémy AI uváděné na trh EU budou bezpečné a v souladu se stávajícími právními předpisy o základních právech a hodnotách EU);
• Akt o kybernetické odolnosti (zajištění bezpečnějšího hardwaru a softwaru).

Implementace v rámci České republiky

Jedním z nástrojů, které při obou tranzicích  může ČR využít, je Nástroj pro oživení a odolnost. Za účelem možnosti čerpat finanční prostředky z tohoto nástroje provádí členské státy své plány pro oživení a odolnost. Tyto plány pro oživení a odolnost tvoří reformy a investice, které mají potenciál nasměřovat členské státy k zelené a digitální budoucnosti. Český plán pro oživení a odolnost (Národní plán obnovy ČR, NPO) je rozdělen do šesti tematických pilířů, které se dále člení na komponenty, přičemž průřezovými prioritami jsou zelená a digitální transformace. NPO zahrnuje 85 investic a 37 reforem, které mají přispět k   zelené a digitální transformaci. NPO je celistvým balíčkem reformních a investičních opatření plánu cílících (kromě unijních priorit) na specifické potřeby ČR. Slouží také ke zmírnění dopadů pandemie covidu-19 při restartu ekonomiky.

Reformy a investice NPO mají stanovený jasný časový rámec provádění do srpna 2026. Pro ČR bylo v tomto časovém období alokováno zhruba 172 mld. Kč v grantech s doplňující možností  výhodné půjčky.

Národní plán obnovy se dělí na 6 základních pilířů[3]:

1. Digitální transformace (27 854 mil. Kč)

Reformy: služby elektronického zdravotnictví, vytvoření kompetenčních center pro podporu eGovernmentu, podpora rozvoje sítí 5G, systém koordinace a podpory digitální agendy a další

Investice: vytvoření zázemí pro eGovernment, kybernetická bezpečnost, digitální služby, vybudování vysokokapacitního připojení, zahájení činnosti Evropského centra excelence v AI, podnikání firem, agendový informační systém (AIS) a další

• Fyzická infrastruktura a zelená tranzice (85 182 mil. Kč)

Reformy: vytvoření alternativ k energeticky a prostorově náročné silniční dopravě, příprava posouzení dekarbonizace dálkového vytápění v Česku, podpora energetických společenství, nová legislativa odpadového hospodářství ČR, novela vodního zákona a další

Investice: ochrana proti suchu a protipovodňová ochrana města Brna, podpora regenerace specifických brownfieldů, protipovodňová ochrana, podpora renovace a revitalizace budov v sektoru bydlení a další

• Vzdělávání a trh práce (41 006 mil. Kč)

Reformy: reforma kurikula a posílení IT vzdělávání, transformace vysokých škol s cílem adaptace na nové formy učení a měnící se potřeby trhu práce, rozvoj politik zaměstnanosti, reforma v oblasti dlouhodobé péče a další

Investice: vybavení škol digitálními technologiemi, implementace zreformovaného kurikula, podpora znevýhodněných škol, rozvoj a modernizace infrastruktury sociální péče a další

• Instituce a regulace a podpora podnikání v reakci na covid-19 (10 895 mil. Kč)

Reformy: analyticko-metodická opora projektů, rozvoj ČMZRB v roli národní rozvojové banky, kontrola a audit, pravidla pro lobbování, posílení legislativního rámce a transparentnosti v oblasti soudnictví a další

Investice: analytický software pro podporu rozhodování, vývoj nové řady kvazikapitálových nástrojů pro podporu podnikání, rozvoj regionálního kulturního a kreativního sektoru a další

• Výzkum, vývoj a inovace (13 200 mil. Kč)

Reformy: ustavení Národní koordinační skupiny pro podporu průmyslového výzkumu

Investice: podpora výzkumu a vývoje prioritních oblastí lékařských věd, podpora spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje a další

• Zdraví a odolnost obyvatelstva (12 441 mil. Kč).

Reformy: zlepšení vzdělávání zdravotního personálu, národní onkologický program ČR-NOP ČR 2030 a podpora a zvyšování kvality preventivních screeningových programů

Investice: vznik simulačního centra intenzivní medicíny, vybudování Českého onkologického institutu a další.

České předsednictví v Radě EU

České předsednictví sice bylo ovlivněno geopolitickou situací a zejména ruskou agresí na Ukrajině, ale i přesto čeští ministři, úředníci a diplomaté dosáhli řady významných úspěchů i v oblastech souvisejících se zelenou a digitální transformací. Níže uvádíme základní přehled vybraných výsledků a úspěchů dle jednotlivých relevantních formací Rady EU.

Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku

• Přijetí nouzového opatření Rady zahrnující koordinované snížení spotřeby plynu před zimou a nové nařízení Rady o posílení solidarity skrze lepší koordinaci nákupů plynu
• Kompromis ohledně existence nástroje na stabilizaci kolísavé ceny plynu v EU
• Zavedení Mechanismu tržní stability, zavedení pravidel pro solidaritu v případě nedostatku zemního plynu
• Dohodnutí pozice Rady k revizi směrnice o energetickém značení budov a k nařízení o snižování emisí metanu v energetice
• Schválení pozice Rady (obecný přístup) ke 2 legislativním návrhům: Akt o umělé inteligenci, revize nařízení eIDAS a zavedení tzv. digitální peněženky
• Nelegislativní návrhy: politický program Digitální dekáda 2030 a Evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu
• Dohoda na pozici Rady k revizi TEN-T sítí

Rada pro zahraniční věci

• Závěry Rady k digitální diplomacii

Rada pro životní prostředí

• Vyjednání finální podoby všech klimatických částí balíčku Fit for 55 s Evropským parlamentem
• Dojednání nařízení o bateriích, které má zvýšit jejich udržitelnost a bezpečnost
• Schválení nového rámce pro Úmluvu o biologické rozmanitosti na COP15 a zahájení vyjednávání o mezinárodní smlouvě ohledně znečištění plasty na souši a mořích
• Koordinace pozice EU na konferenci OSN (COP27) v Egyptě a na konferenci o ochraně biodiverzity (COP15) v Kanadě

Rada pro hospodářské a finanční záležitosti

• Rozšíření Nástroje pro oživení a odolnost v rámci plánu REPowerEU – rozdělení nové grantové alokace 20 mld. EUR  pro vyšší udržitelnost a odolnost i diverzifikaci za účelem energetické bezpečnosti evropské energetiky

Rada pro konkurenceschopnost

• Dojednání pozice Rady k Aktu o čipech
• Dohoda s Evropským parlamentem o bezpečnosti prodávaných výrobků
• Dohoda o znění nařízení k programu Bezpečné konektivity

Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele

• Významný pokrok v projednávání nové unijní právní úpravy pro ochranu lidí, kteří pracují v rámci online platforem

Rada pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport

• Schválení Závěrů Rady o podpoře well-beingu v digitálním vzdělávání

Rada pro konkurenceschopnost

• Přijetí Doporučení o hlavních zásadách pro zhodnocování znalostí
• Přijetí Závěry Rady o evropském programu inovací

„Přechod ke klimatické neutralitě s sebou přinese významné příležitosti, jako je potenciál pro hospodářský růst, nové obchodní modely a trhy, nová pracovní místa a technologický rozvoj.“ Závěry Evropské rady z 12. prosince 2019[1]

Shrnutí

Evropská unie pokračuje v naplňování ambiciózních plánů v oblasti zelené a digitální tranzice. Oba procesy se přitom vzájemně doplňují. Nelze provézt digitální tranzici bez toho, aniž by dané reformy byly v souladu s cíli uváděnými v Zelené dohodě pro Evropu, nebo s Pařížskou dohodou z roku 2015.

I přes veškeré překážky, které s nečekanými událostmi roku 2022 přišly, EU ukázala silné odhodlání udržet jednotu a pokračovat jako celek nadále v plnění svých cílů také v oblasti zelené a digitální tranzice.

Zdroj: Nikola Řezáčová CDK, Úřad vlády, Komise, Rada

Ilustrační foto: Pixabay

---

[1] Dostupné z: https://www.consilium.europa.eu/media/41773/12-euco-final-conclusions-cs.pdf

[2] Dostupné z: https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2022/12/18/fit-for-55-council-and-parliament-reach-provisional-deal-on-eu-emissions-trading-system-and-the-social-climate-fund/

[3] Viz. Národní plán obnovy. Dostupné z: https://www.planobnovycr.cz/