V úterý 8. července vydala Komise již pošesté každoroční Zprávu o právním státu. O jejím představení, jak ji číst i jak si stojí Česko v tomto roce jsme již psali. V tomto článku oddálíme záběr na celou EU, podíváme se na hlavní trendy a vývoj v oblasti právního státu v Unii celkově i v ostatních členských státech. Zastřešující část zprávy, kde najdete více podrobností, najdete tady. 

Jak se plní doporučení?  

Alespoň částečně naplněných doporučení z roku 2024 je stále většina, aktuálně v unijním souhrnu na 57 %. Důvody pro neplnění doporučení se různí: může jít o komplexní změny, které vyžadují na realizaci více, než rok; může jít o volební rok, kdy mají zákonodárci svázanější ruce; někdy stačí nedostatek politické vůle. To je u každoročních monitoringů přirozené: spíše kvantitativně zachytávají vývoj v čase. Nejde o nástroj okamžité reakce – k tomu má EU k dispozici např. rozpočtové kondicionality či řízení o porušení Smluv. 

Co je nového v právním státě na úrovni EU?  

V první řadě je novinkou zohlednění dimenze vnitřního trhu. Zpráva nyní sleduje, jak právní stát ovlivňuje podnikatelské prostředí, a to zejména v oblasti veřejných zakázek a jejich přezkumu, dohledu nad soudními rozhodnutími, stability zákonů a dalších aspektů.  

Významným trendem je další propojování právního státu a EU fondů. Již byl zaveden tzv. mechanismus kondicionality, který funguje jako pojistka, aby porušování zásad právního státu neohrozilo unijní rozpočet; novou generaci výdajových nástrojů má představit další víceletý finanční rámec pro roky 2028 až 2034. 

Mezi další nové nástroje na podporu právního státu patří nově ustavená Mediální rada,  či tzv. anti-SLAPP směrnice na ochranu novinářů a ochránců práv před šikanózními žalobami. Rozvíjí se také nová unijní protikorupční legislativa a strategie, kterou představuje společné sdělení o boji proti korupci a zahrnuje např. vznik Evropské sítě proti korupci, návrh nové směrnice o boji proti korupci a další opatření. V závěru roku budou představeny další důležité iniciativy: Evropský štít pro demokracii a první Strategie EU pro občanskou společnost, kde do 5. září probíhají veřejné konzultace – můžete se také zapojit! 

Justice 

V oblasti soudnictví probíhají reformy ve způsobu jmenování soudců (speciálně na vyšších pozicích), fungování soudcovských rad, v systémech státních zastupitelství a kárných řízení. Zejména v Maďarsku se objevují obavy z nemístného tlaku na soudce a ohrožení jejich nezávislosti. V rámci zkvalitňování justice se Česku a dalším státům daří zrychlovat řízení a navyšovat rozpočtové a platové podmínky. Důležitá je také digitalizace, v níž rovněž mnoho států dosáhlo pokroku.  

Boj proti korupci 

Ve světovém žebříčku vnímání korupce EU boduje: 8 členských států patří mezi prvních dvacet nejlépe hodnocených zemí. I přesto korupce přidělává vrásky na čele mnoha Evropanům: 7 z 10 si myslí, že je korupce v jejich zemi rozšířená, a 4 z 10 vnímají zhoršení situace. 

Většina států má solidní protikorupční strategii i zákony, ale záběr i efektivita uplatňování se liší. A to především v případech vysoce postavených politiků a úředníků – jejich účinnému stíhání ostatně nevěří 66 % Evropanů. Pomoci v posílení právního rámce by měla plánovaná protikorupční směrnice.  

Rizikovými oblastmi jsou nadále veřejné zakázky, financování politických stran či střety zájmů. Reformy států zahrnují posilování integrity veřejné správy zaváděním etických kodexů (Kypr, Estonsko) či pravidel pro lobbing (Česko, Estonsko); zvyšování ochrany oznamovatelů (Dánsko), nebo zpřísnění dozoru nad majetkovými přiznáními (Kypr, Portugalsko).   

Média 

Významným krokem je nový akt o svobodě médií (EMFA), který klade další požadavky na nezávislost médií a jejich regulátorů, zvýšení ochrany zdrojů a důvěrné komunikace novinářů či férové zadávání státní reklamy. Většina států je na cestě k příslušným prováděcím reformám, včetně Česka. Negativním trendem je však zhoršení podmínek pro novináře, kteří čím dál víc čelí výhrůžkám, online obtěžování i šikanózním žalobám. Problematické je i zvýšení koncentrace vlastnictví médií a dominance velkých digitálních platforem. V Česku i jinde v EU na to doplácí regionální tisk. 

Brzdy a protiváhy 

Stále významnější roli hrají ústavní a nejvyšší soudy. Jejich rozhodnutí měla a mají zásadní dopad na volby (například v Bulharsku či Rumunsku), legislativní proces (Česko) a další klíčové otázky. Dosud se napříč EU bohužel nedaří zlepšit provádění důležitých rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva; podíl těch, které státy nevčlenily, se meziročně mírně zvýšil na 45,7 %. Komise také varuje před nezákonným používáním spyware ke sledování novinářů a aktivistů ze strany donucovacích orgánů. 

Závěrem nemůžeme vynechat stále naléhavější situaci občanské společnosti, která čelí v některých státech politickému tlaku, nedostatku financování, omezování svobody shromáždění a slovním útokům. Tento trend se znepokojením sleduje nejen EU, ale i lidskoprávní organizace a instituce.  

Můžeme však pozitivně uzavřít, že Česko podle metrik zůstává občanské společnosti otevřené, a naopak učinilo vstřícné kroky: posiluje její účast při tvorbě politik, zlepšuje podmínky financování a zapojuje se do projektů. 

Autorka: Jana Tatcheva, Úřad vlády ČR

Foto: Adobe