Strukturální fondy

Fondy jsou nástrojem realizace evropské politiky soudržnosti. Jsou prostředkem pro snižování ekonomických a  sociálních rozdílů mezi členskými státy a jednotlivými regiony. Evropská unie aplikuje striktní
pravidla pro získání finanční podpory ze svých fondů a zajišťuje, aby finance byly využity transparentním a odpovědným způsobem.

Fondy EU mají mnoho podob – granty (částečně financováno EU a členskými státy); dotace spravované národními a regionálními autoritami; půjčky. EU, či Komise, může sama napřímo financovat některé projekty, ovšem nejčastější podoba fondů je sdílená s členskými státy – do této kategorie spadají největší fondy v rámci Evropských strukturálních a investičních fondů.

Evropské strukturální a investiční fondy

Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR, ERDF)

Tento fond se soustředí na projekty v oblasti regionálního rozvoje, ekonomické změny, zvýšené soutěživosti a teritoriální
spolupráce napříč EU. Fundované projekty zahrnutý projekty typu modernizace ekonomických struktur, výzkumu a inovace, vytváření udržitelných pracovních pozic, ekonomického růstu a enviromentální ochrany.

Evropský sociální fond+ (ESF)

ESF se soustředí především na adaptaci pracovníků a firem v mezinárodním prostředí, vylepšení přístupu na pracovní trh, boj proti diskriminaci a podporu partnerství.

Fond soudržnosti (FS/CF)

Jako jediný fond poskytuje finanční podporu členským státům, jejichž HNP je nižší než 90 % evropského standardu. Finanční pomoc v rámci tohoto fondu může být pozastaveno rozhodnutím Rady, která tak odhlasovala
kvalifikovanou většinou.

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV/EAFRD)

Tento fond se zaměřuje na rozvoj venkova, který je součástí druhého pilíře společné zemědělské politiky. Podporuje ekonomickou životaschopnost venkovských oblastí.

Evropský námořní, rybářský fond a akvakulturní fond (EMFAF)

EMFAF funguje od nového programového období 2021-2027 a podporuje společnou rybářskou politiku, námořní politiku EU a agendu EU pro mezinárodní správu oceánů. Podporuje inovativní projekty, které zajišťují, aby
financované projekty v této oblasti byly efektivně využívány.

Mezi další fondy EU patří:

·        Fond solidarity Evropské unie (EUFS);

·        Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF);

·        Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD);

·        Azylový, migrační a integrační fond (AMIF);

·        Evropský fond pro strategické investice (EFSI);

·        Fond pro spravedlivou transformaci;

·        Fond pro integrovanou správu hranic;

·        Fond pro vnitřní bezpečnost;

·        Evropský obranný fond.

V rámci pandemie covidu-19 byly založeny speciální iniciativy na podporu členských států a již existujících fondů, patří mezi ně NextGenerationEU. 

NextGenerationEU

NextGenerationEU je dočasná obnova pro ekonomické a sociální ztráty po koronavirové pandemii. Jedná se o finanční příspěvky ve výši až 800 mld. eur. Skládá se z nástroje pro oživení a odolnost, pomoci na podporu oživení pro
soudržnost a území Evropy (REACT-EU).

Česká republika se do politiky hospodářské a sociální soudržnosti plně zapojila hned po svém vstupu do EU v roce 2004. Přestože programové období 2000–2006 už pomalu končilo, ČR byla v čerpání své alokace ve výši 1,6 mld. eur velmi úspěšná. V dalším programovém období 2007–2013 už bylo vše jinak. Česko získalo pro danou „sedmiletku“ alokaci ve výši přes 26 mld. eur, což z něj činilo papírového premianta v objemu prostředků na jednoho obyvatele. Čerpání ale bylo a je problematické, na čemž se z velké části podepsalo komplikované aranžmá čtyřiadvaceti operačních programů a osmnácti řídících orgánů, což mnohokrát kritizovala i Evropská komise. Důsledky jsou všeobecně známé. V programovém období 2014–2020 došlo k řadě změn. Kromě mírného snížení počtu operačních programů – a především vytvoření jednoho Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) – došlo například k užšímu provázání kohezní politiky v celé EU se strategií Evropa 2020 (mezi nová témata patřily například otázky ochrany klimatu, stárnutí populace či migrace) nebo k častějšímu využívání finančních nástrojů (například revolvingových úvěrů) namísto „klasických“ dotací. S tím souviselo i snížení celkové alokace na 22 mld. eur.

Programové období 2021–2027

Česká republika zahájila debaty o budoucím programovém období již v lednu 2016 v rámci zasedání ministrů zemí V4+4 v Praze. Na něm přijala Společné prohlášení obsahující základní rysy představ těchto zemí o budoucí podobě politiky soudržnosti. ČR proaktivně jedná i s dalšími státy a zástupci evropských institucí a vystupuje na mezinárodních akcích (viz např. Kohezní fórum).

Návrh nařízení o společných ustanoveních vytvořilo společný soubor pravidel pro 8 fondů/nástrojů se sdíleným řízením v programovém období 2021–2027.

V reakci na krizi způsobenou koronavirem předložila Evropská komise 27. května 2020 nový Víceletý finanční rámec, zahrnující ambiciózní plán obnovy pro Evropu, který navyšuje finanční prostředky a posiluje nástroje politiky soudržnosti a jejich vazbu na další unijní nástroje.

Z důvodu procesu transformace na klimaticky neutrální ekonomiku se uhelné regiony (Ústecký, Moravskoslezský, Karlovarský) potýkají se socioekonomickými problémy. Z tohoto důvodu je pro dané regiony vymezena finanční pomoc v rámci Mechanismu pro spravedlivou transformaci, jež je součástí širšího investičního plánu pro udržitelnou Evropu.

Pro období 2021-2027 byly v ČR schváleny tyto nové programy:

1. Program Doprava, řízený Ministerstvem dopravy, programový dokument
2. Integrovaný regionální operační program, řízený Ministerstvem pro místní rozvoj, programový dokument
3. Program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, řízený Ministerstvem průmyslu a obchodu, programový dokument
4. Program Jan Amos Komenský, řízený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, programový dokument
5. Program Životní prostředí, řízený Ministerstvem životního prostředí, programový dokument
6. Program Spravedlivá transformace, řízený Ministerstvem životního prostředí
7. Program Zaměstnanost+, řízený Ministerstvem práce a sociálních věcí, programový dokument
8. Program Technická pomoc, řízený Ministerstvem pro místní rozvoj, programový dokument
9. Program Rybářství, řízený Ministerstvem zemědělství, programový dokument

Celkově bylo pro tyto programy alokováno 550,5 mld. Kč. 

Programy přeshraniční spolupráce

1. INTERREG Česko – Polsko 2021-2027, řízený Ministerstvem pro místní rozvoj ČR;
2. Program přeshraniční spolupráce Interreg Slovensko – Česko 2021 – 2027, řízený Ministerstvem zemědělství a rozvoje venkova SR;
3. INTERREG VI-A Rakousko – Česko, řízený Úřadem vlády země Dolního Rakouska;
4. Program přeshraniční spolupráce INTERREG Bavorsko – Česko (2021-2027), řízený Bavorským státním ministerstvem hospodářství, regionálního rozvoje a energetiky;
5. Program spolupráce Sasko – Česko 2021-2027, řízený Saským státním ministerstvem regionálního rozvoje.

Programy nadnárodní a meziregionální spolupráce 

1.       Program nadnárodní spolupráce Interreg Central Europe 2021-2027, koordinovaný na území České republiky Ministerstvem pro místní rozvoj;
Program nadnárodní spolupráce Interreg DANUBE, koordinovaný na území České republiky Ministerstvem pro místní rozvoj;

2.       Program meziregionální spolupráce INTERREG EUROPE, koordinovaný na území České republiky Ministerstvem pro místní rozvoj;

3.       Program meziregionální spolupráce ESPON, koordinovaný na území České republiky Ministerstvem pro místní rozvoj;

4.       Program meziregionální spolupráce INTERACT, koordinovaný na území České republiky Ministerstvem pro místní rozvoj. 

Autor: CDK, aktualizace srpen 2022

V každé členské zemi EU je jiný systém správního členění. V roce 1988 vznikla pro statistické monitorování a analýzy ekonomické a sociální situace v jednotlivých regionech jednotná nomenklatura územních statistických jednotek (NUTS).

Podle počtu obyvatel existují tři hlavní úrovně regionálního členění území:

Úroveň	Doporučený min.počet obyvatel	Doporučený max.počet obyvatel
NUTS I	3 000 000	7 000 000
NUTS II	800 000	3 000 000
NUTS III	150 000	800 000

V České republice územněsprávní členění odpovídá úrovni NUTS III (kraje). Po vstupu do Evropské unie proto administrativně vzniklo osm organizačních jednotek NUTS II.

NUTS II – tyto tzv. Regiony soudržnosti odpovídají základní statistické jednotce pro výpočet ukazatele HDP/obyvatele, na základě níž se přiděluje podpora ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.

• Severozápad (kraje Karlovarský a Ústecký)
• Jihozápad (Plzeňský a Jihočeský kraj)
• Střední Čechy (Středočeský kraj)
• Severovýchod (Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj)
• Jihovýchod (kraj Vysočina a Jihomoravský kraj)
• Střední Morava (Olomoucký a Zlínský kraj)
• Moravskoslezsko (Moravskoslezský kraj)
• Praha

Mapa regionů soudržnosti v ČR

Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz

Autor: Euroskop, CDK, aktualizace srpen 2022