09.06.2020
Evropská investiční banka

Banka je největší mnohostrannou finanční institucí na světě a také jedním z největších poskytovatelů financování v oblasti klimatu. Evropská investiční banka (EIB) se na otázky klimatu soustřeďuje dlouhodobě. Od roku 2012 poskytla finanční prostředky ve výši 150 miliard eur, jimiž podpořila investice v objemu 550 miliard eur do projektů, které snižují nežádoucí emise, pomáhají státům přizpůsobit se dopadům změny klimatu a řešit otázky životního prostředí.

V roce 2019 zahájila EIB svůj druhý klimatický průzkum, jehož cílem je získat podklady pro širší diskusi o postojích a očekáváních občanů, pokud jde o ochranu klimatu v Evropské unii, Spojených státech a Číně. Taková diskuse je obzvláště důležitá v době, kdy klima tvoří jednu z hlavních priorit agendy Evropské unie, a také poté, co EIB schválila svou novou politiku úvěrů v oblasti energetiky, jež zcela opouští podporu fosilních paliv, a také svůj nový klimatický plán.

Na podzim roku 2019 Evropská investiční banka ohlásila významný posun svých klimatických cílů. Schválením nové úvěrové strategie v oblasti energetiky EIB končí s financováním energetických projektů závisejících na fosilních palivech a spouští ambiciózní investiční plán v oblasti ochrany klimatu. Tím se podstatně posiluje úloha EIB jako „unijní klimatické banky“ a také její schopnost podporovat naplňování Zelené dohody pro Evropu, kterou představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Vyšší ambice EIB v oblasti ochrany klimatu a udržitelnosti životního prostředí se opírají o tři klíčové prvky:

  • Skupina EIB bude usilovat o zajištění 1 bilionu eur na investice do ochrany klimatu a udržitelnosti životního prostředí během desetiletí od roku 2021 do roku 2030.
  • EIB postupně navýší podíl svého financování vyčleněného na ochranu klimatu a udržitelnost životního prostředí tak, aby tento podíl dosáhl v roce 2025 i v dalších letech 50 % jejích operací.
  • Skupina EIB sladí do konce roku 2020 veškeré své finanční činnosti se zásadami a cíli Pařížské dohody. Veškeré financování, které klasifikuje jako opatření na ochranu klimatu, jakož i všechny ostatní finanční operace, tak bude nutné uvést do souladu s cíli zmíněné dohody. V blízké budoucnosti budou navíc přijata opatření, která zajistí, aby financování EIB přispívalo ke spravedlivé transformaci více postižených regionů či států tak, aby nikdo nezůstal stranou.

Co EIB očekává od klimatického průzkumu?

Jelikož je EIB jedním z největších mnohostranných poskytovatelů financí pro opatření na ochranu klimatu v rámci unijního projektu „Climate Action“ a také jedním z největších zdrojů klimatického financování na světě, stala se ochrana klimatu klíčovým bodem pro směřování cílů banky. EIB proto usoudila, že by bylo velice přínosné zjistit, jaké postoje zastávají občané Unie v souvislosti se změnou klimatu. Do druhého klimatického průzkumu, který proběhl ve spolupráci se společností BVA, jež se specializuje na průzkumy trhu, v období od 27. září do 21. října 2019, se zapojilo celkem 30 000 respondentů, přičemž pro každou z 30 zkoumaných zemí byl sestaven reprezentativní vzorek respondentů.

Otázky pokládané v tomto klimatickém průzkumu EIB se rovněž liší od otázek, jež jsou běžně řešeny v rámci průzkumů Eurobarometr. Klimatický průzkum EIB se zabývá vnímáním a mírou obav občanů v souvislosti se změnou klimatu, ale dotýká se také dalších aspektů, jako jsou individuální závazky, které jsou občané připraveni převzít, a jejich názory na to, kdo by měl být odpovědný za boj proti změně klimatu. Klimatický průzkum EIB umožňuje rovněž srovnání s postoji v USA a Číně.

Celkově průzkum sleduje tyto tři cíle:

  • dotáhnout stávající spolupráci mezi EIB a společnostmi a organizacemi občanské společnosti ve formě osvěty mezi širokou veřejností;
  • zprostředkovat veřejnosti technické a finanční zkušenosti EIB a její kroky, které jsou v souladu s Pařížskou dohodou a dalšími klíčovými globálními iniciativami;
  • zjistit názory občanů na změny klimatu, politická očekávání (a hodnocení dosavadních politických kroků) a kroky jednotlivých občanů v boji proti změně klimatu.


Jak změní výsledky průzkumu volbu projektů podporovaných EIB

Jedná se o již druhý klimatický průzkum EIB. Jeho poznatky jsou obzvláště důležité v době, kdy klimatická politika tvoří jednu z hlavních priorit agendy Evropské unie, a také poté, co EIB schválila svou novou politiku úvěrů v oblasti energetiky, jež zcela opouští podporu fosilních paliv, a také svůj nový klimatický plán.

Z výsledků průzkumu vyplývá, že problémy související se změnou klimatu stojí v popředí obav občanů EU. 47 % respondentů uvádí, že se jedná o jeden ze třech největších problémů, jimž jejich země čelí, a předčí je pouze obavy z širších hospodářských a finančních problémů.

Průzkum ukazuje, že ačkoli Evropané podporují přechod na ekologičtější hospodářství, mají zároveň obavy z možného nepříznivého hospodářského a finančního vývoje. EIB proto považuje za nutné jim při tvorbě strategií na ochranu klimatu naslouchat. V této souvislosti zahrnuje strategie EIB také sociální prvek v podobě mechanismu pro spravedlivou transformaci, jehož cílem je zmírnit dopady na nejvíce dotčené oblasti.

Nicméně, i když výsledky průzkumu umožňují bance lépe porozumět obavám a prioritám občanů Unie, investiční strategie banky je jiná otázka. Při vytváření své investiční strategie v oblasti ochrany klimatu bere EIB v úvahu a posuzuje vícero vstupů, zejména technické a hospodářské faktory, včetně výsledků celoevropské veřejné debaty. Což jí má umožnit sestavit nejefektivnější akční plán a nejlépe využívat její finanční zdroje.


Jak si v průzkumu vedli Češi?

Podle klimatického průzkumu EIB považuje 42 % Čechů změnu klimatu za jednu ze tří největších výzev, kterým musí občané čelit. Častěji byla zmiňována pouze politická nestabilita (46 % respondentů) a všeobecné ekonomické a finanční ukazatele (48 % respondentů). To je sice více než v některých jiných zemích regionu – pouze 30 % Slováků řadí klimatickou změnu mezi hlavní hrozby – ale pod průměrem EU (47 %). Krom toho se 82 % českých respondentů domnívá, že hlavní příčinou změny klimatu jsou lidé a jejich činnost. Češi jsou nicméně spíše skeptičtější, pokud jde o změnu klimatu, než jejich evropští sousedé – 16 % Čechů nevěří v existenci změny klimatu, oproti 9 % v průměru pro EU. Méně Čechů také věří, že i jejich vlastní chování by mohlo mít vliv na řešení problematiky klimatu – 52 % , oproti 69 % v průměru pro EU.

V širším kontextu je zajímavé sledovat různé přístupy napříč regiony či generacemi. Jedním z hlavních zjištění klimatického průzkumu EIB je, že Evropané považují za reálnou hrozbu migraci spojenou se změnou klimatu – 82 % respondentů očekává, že extrémní povětrnostní podmínky spojené se změnou klimatu přimějí mnoho lidí opustit jejich domovskou zemi. Zároveň 24 % Evropanů předpokládá, že se kvůli změně klimatu sami odstěhují do jiné země. Tento podíl je výrazně vyšší u mladších generací, kde 41 % respondentů zvažuje možnost přestěhování do zahraničí. Značné rozdíly jsou také patrné mezi evropskými státy: zatímco 33 % Rakušanů ve věku 15-29 let předvídá svůj odchod do jiné země, ve Španělsku činí tento podíl dokonce 51 %. V České republice zvažuje tuto možnost 43 % lidí ve věku mezi 15 a 29 lety.

Zadruhé, podle klimatického průzkumu uspořádaného v roce 2019 je změna klimatu vnímána jako větší hrozba v severní Evropě. Mezi jihem a severem Evropy je viditelný předěl. Obyvatelé jižní Evropy spatřují největší problém svých zemí v nezaměstnanosti: 72 % Španělů a 69 % Italů uvedlo nezaměstnanost mezi třemi hlavními problémy, zatímco obyvatelé severní Evropy, například Dánska, Nizozemska, Německa či Rakouska považují za největší hrozbu klimatickou krizi.

Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay.org

Nakolik podle výsledků průzkumu pociťují lidé v České republice změnu klimatu

Tomu, jak silně obyvatelé České republiky vnímají hrozbu změny klimatu, odpovídá i skutečnost, že zde začínají být pociťovány její dopady. Průzkum ukazuje, že 82 % Čechu již pociťuje dopad klimatické změny na jejich každodenní život, což odpovídá unijnímu průměru. Až 89 % má za to, že jejich děti pocítí důsledky krize v budoucnosti. 88 % se domnívá, že změna klimatu už měla vliv na všechny regiony světa, včetně oceánů, v minulém desetiletí.

Je však zajímavé, že dopady změny klimatu jsou vnímány v různých regionech velmi rozdílně. V České republice jsou hlavní obavy spojeny s nedostatkem vody, který zmiňuje 51 % respondentů (oproti 26 % v evropském průměru), což je nejvíce mezi členskými státy EU. Na druhém místě je znečištění ovzduší, které uvádí jako problém 44 % vzorku. Pokles biodiverzity uvádí 38 % Čechů, zatímco nárůst výskytu extrémních povětrnostních podmínek dělá starosti pouze 28 % Čechů, oproti 44 % v průměru pro EU.

Za zmínku také stojí, že v České republice jsou patrné v tomto směru rozdíly mezi pohlavími – změnu klimatu považuje za vážnou hrozbu 49 % žen a jen 35 % mužů. Z generačního pohledu jsou obavy spojené se změnou klimatu silnější mezi mladší i starší generací. V průměru pro celou Evropskou unii považuje změnu klimatu za jeden z největších problémů 54 % respondentů ve věku od 15 do 19 let a zároveň 52 % obyvatel starších 65 let. Tento podíl pak u respondentů mezi 30 až 49 lety klesá na 42 %. V generaci mezi 15 a 29 lety má také nejvíce lidí za to, že v boji proti změně klimatu má význam i jejich vlastní chování.


Jaké typy projektů plánuje EIB podpořit v České republice

Skupina EIB, jakožto „klimatická banka EU“, navýší v roce 2020 i v dalších letech financování zejména u projektů, které budou mít pozitivní vliv na ochranu klimatu a udržitelnost životního prostředí. Bude i nadále podporovat v České republice růst a zaměstnanost, což bude zvláště potřebné pro opětovné nastartování hospodářství po pandemii COVID-19. Současná náročná doba je příležitostí podpořit udržitelné zotavení ekonomiky.

EIB se zaměřuje zejména na podporu českého soukromého sektoru, a zvláště malých a středních podniků, a to ve formě poskytnutí nezbytné likvidity, která těmto podnikům pomůže překonat krizi. Banka bude také podporovat dlouhodobý růst a konkurenceschopnost, především podporou investic do infrastruktury a technologií za účelem urychlení zelené transformace.

Skupina EIB se v roce 2020 a v dalších letech zaměří na tyto klíčové oblasti:

  • Spolufinancování investic do prioritní veřejné infrastruktury společně s Evropskou unií, s cílem dosáhnout rychlejšího čerpání grantů EU (včetně trvající podpory poradních týmů JASPERS)
  • Posílení spolupráce s veřejným sektorem na podporu modernizace infrastruktury, zejména v oblastech veřejné dopravy a zdravotnictví
  • Rozvoj finančních nástrojů (prostřednictvím vnitrostátních i regionálních mandátů) v prioritních oblastech, jako jsou podpora malých a středních podniků, životního prostředí a zelené energetiky/energetické účinnosti
  • Podpora dlouhodobé konkurenceschopnosti prostřednictvím úvěrů pro podniky v oblastech energetiky, logistiky a výroby, se zvláštním důrazem na inovace a projekty na podporu zelené transformace
  • Podpora hospodářského zotavení ve formě produktů určených malým a středním podnikům a společnostem se střední tržní kapitalizací
  • Financování obcí, zejména na podporu rozvoje „chytrých měst“

Autor: Andrea Ferjenčíková, David Březina