Zástupci členských zemí EU podpořili přijetí obchodní dohody o volném trhu mezi Evropskou unií a jihoamerickým Mercosurem. Do něj patří Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay a také Bolívie, na kterou se ale dohoda zatím nevztahuje. Krok má stvrdit předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen 17. ledna podpisem za celou EU v Paraguayi, která nyní sdružení Mercosur předsedá.

Více než dvě dekády trvala příprava obchodní dohody mezi Evropskou unií a jihoamerickým uskupením Mercosur. Do finále měla dohoda jít v loňském prosinci, neuskutečnilo se tak ale kvůli výhradám Francie a Itálie. Po několika ústupcích Komise se názor Itálie změnil, postoj Francie zůstal neměnný. Pro dohodu se nakonec vyslovilo 21 vlád členských států EU z celkových 27. Proti hlasovaly Francie, Polsko, Irsko, Maďarsko a Rakousko; Belgie se hlasování zdržela.

Hlavním argumentem proti dohodě byl, podle kritizujících zemí, nevýhodný důsledek pro zemědělce, kterým budou konkurovat ti jihoameričtí. Obavy se týkají především přílivu levného hovězího a drůbežího masa, cukru nebo kukuřice. To podle států, které se k dohodě staví negativně, způsobí velké ztráty evropským zemědělcům.

Unijní zemědělci protestují

Aby vyjádřili svůj nesouhlas, rozhodli se někteří zemědělci protestovat. Dálnice zablokovali zemědělskými stroji v Irsku, Francii, Polsku i Belgii. Mají totiž strach z levnějších produktů, které budou dovážené z jihoamerických států a které nebudou muset splňovat normy EU.  V Irsku vyvolává největší obavy hlavně otázka dovozu hovězího za nižší ceny. 

Evropský parlament, Rada EU i Evropská komise nad rámec dohody kvůli obavám odsouhlasily ochranná opatření, jako je možnost dočasně zrušit bezcelní preference v případě snížení ceny nebo zvýšení dovozů některých zemědělských produktů.

Dohoda výhodná pro obě strany

Státy, které dohodu podporují, argumentují, že díky této dohodě vznikne největší volný obchodní prostor na světě pro více než 700 milionů spotřebitelů a odstraní cla na více než 90 % bilaterálního obchodu, což podpoří evropskou ekonomiku.  Jedním z příkladů je zlepšení evropského vývozu automobilů a strojů nebo také zemědělských produktů s ochranným geografickým označením, jako jsou vína a sýry.

Podle odhadů Evropské komise vzroste vývoz ze zemí EU do zmíněných států o 39 procent, tedy o 49 miliard eur ročně. Tento krok má ale také geopolitický význam. Podle některých odborníků jím EU ukazuje svou ambici být ekonomickou mocností.

Podle šéfky Evropské komise bude tato dohoda prospěšná pro lidi i firmy. „Více pracovních míst, více příležitostí, sdílená prosperita,“ uvedla na své sociální síti X. Uvedla zároveň, že do zemí Mercosur vyváží své produkty již třicet tisíc malých evropských podniků a nyní se jejich počet bude moci zvýšit.

Postoj Česka

Česká republika hlasovala pro přijetí dohody. Podle tuzemského ministerstva průmyslu a obchodu, Svazu průmyslu a dopravy a Hospodářské komory je tento krok obrovskou příležitostí pro české firmy. Ve společném prohlášení uvedly, že přinese vývoz zboží a služeb s vyšší přidanou hodnotou a ušetří českým exportérům víc než dvě miliardy korun ročně na clech a miliardy korun na dalších výdajích spojených s vývozem.

Zdroj: ČTK, ČT24

Foto: Profimedia