19. březen patřil setkání nejvyšších představitelů všech členských států Evropské unie. Více než dvanáctihodinový summit se věnoval široké škále aktuálních témat – od pokračující podpory Ukrajiny přes vývoj na Blízkém východě až po otázky konkurenceschopnosti, energetiky a obrany. Dopoledne se k části debaty o Ukrajině připojil online i prezident Volodymyr Zelenskyj, během oběda na diskusi o multilateralismu se přidal generální tajemník OSN António Guterres.

Podpora Ukrajiny

Evropská rada k tématu Ukrajiny z důvodu přetrvávající blokace Maďarska a Slovenska přijala separátní text, který podpořilo 25 členských států včetně ČR. Text  potvrdil podporu Ukrajině v její obraně proti ruské agresi i úsilí vyvíjet na Rusko další sankční tlak. Text vítá diplomatické snahy o ukončení války a plně podporuje Ukrajinu v mírovém vyjednávání. Zdůrazňuje, že trvalý a spravedlivý mír musí respektovat právo Ukrajiny na nezávislost, suverenitu a teritoriální integritu. V souvislosti s budoucností Ukrajiny v EU text oceňuje pokrok země v reformách a potvrzuje, že budoucnost Ukrajiny leží v EU.

Konkurenceschopnost a vnitřní trh

Klíčovým tématem summitu byla debata o posílení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Evropská rada schválila agendu „Jedna Evropa, jeden trh“, která má být realizována nejpozději do konce roku 2027. Cílem je prohloubit vnitřní trh EU, posílit evropskou konkurenceschopnost a zvýšit strategickou autonomii a ekonomickou bezpečnost EU.

Lídři v této souvislosti vymezili klíčové priority, jimž se mají členské státy a evropské instituce intenzivně věnovat již v roce 2026. Mezi klíčové návrhy patří zavedení tzv. „28. režimu“, který by vedle národních legislativ vytvořil dobrovolný jednotný právní rámec pro podnikání napříč EU. Dalším významným krokem je vytvoření jednotného a dobrovolného systému elektronických deklarací pro přeshraniční poskytování služeb nebo zavedení evropské preference ve strategických sektorech.

Revize emisních povolenek

V debatě o budoucnosti unijní konkurenceschopnosti silně rezonovaly přetrvávající vysoké ceny energií. Některé členské státy v čele s ČR jsou toho názoru, že právě vysoké ceny energií, způsobené do velké míry negativními dopady fungování systému emisního obchodování, jsou příčinou stagnující evropské ekonomiky.. Evropská komise by měla do července 2026 předložit návrh úpravy fungování systému EU ETS s cílem snížit volatilitu ceny povolenek a jejich dopad na ceny elektřiny. Dále má Komise předložit soubor dočasných opatření na zmírnění prudkého růstu cen dovážených fosilních paliv v kontextu krize na Blízkém východě a návrh na cílená krátkodobá řešení vysokých cen energií, založená na principu technologické neutrality a zohledňující potřeby jednotlivých členských zemí, riziko relokace některých sektorů mimo EU a specifické potřeby energeticky náročného průmyslu. K tématu dostupných cen energií se lídři vrátí na svém na červnovém zasedání Evropské rady.

Blízký východ

Jedním z klíčových témat byla i bezpečnostní situace na Blízkém východě. Prezidenti a premiéři unijních zemí vyzvali Írán a jeho spojence, aby neprodleně zastavili své vojenské útoky proti zemím v regionu. Evropská rada rovněž vyzvala íránský režim, aby ukončil násilí a represe vůči vlastnímu obyvatelstvu, a apelovala na ochranu civilistů a na plné dodržování mezinárodního práva. Lídři se shodli, že je třeba využít veškeré dostupné nástroje k tomu, aby se EU vyhnula se závažným negativním dopadům v oblasti energetiky a migrace.

Zdroj: Evropská rada, ČT24