V pondělí 22. května v Bruselu ministři obrany diskutovali o celkovém zapojení členských států do společné bezpečnostní a obranné politiky EU. Ministři a ministryně na Radě pro zahraniční věci jednali o několika důležitých tématech, mezi něž patřila další podpora Ukrajiny, otázka obcházení protiruských sankcí, porušování lidských práv v Íránu, situace v oblasti Afrického rohu, a také vztahy se zeměmi západního Balkánu. V úterý pak ministři a ministryně obrany, ve formaci Rady pro obranu, jednali o současném dění, evropské podpoře Ukrajině, a prohloubení evropské spolupráce na poli kyberbezpečnosti.

V pondělí ministři a ministryně zahraničí rozhodli o uvalení omezujících opatření na dalších pět osob a dva subjekty, které jsou odpovědné za závažné porušování lidských práv v Íránu. Na seznam byl mimo jiné nově zařazen současný velitel zásahové policejní jednotky v Teheránu, která spadá pod íránské donucovací orgány, a také osoba spojená s případem zatčení a brutálního týrání právničky Maryam Arvinové za její činnost na obranu demonstrantů, která na následky zranění zemřela. Nově uvalené sankce se rovněž týkají mluvčího íránské policie a tajemníka íránské Nejvyšší rady pro kyberprostor. Sankční opatření zahrnují zmrazení majetku, zákaz cestování do EU a omezení přístupu k finančním prostředkům a hospodářským zdrojům.

Ministři a ministryně diskutovali také o situaci v oblasti Afrického rohu s důrazem na znepokojující situaci v Súdánu. Ministři potvrdili, že EU bude nadále usilovat o mezinárodní podporu s cílem ukončit konflikt, podporovat pevný rámcový plán pro jeho řešení pod africkým vedením a spolupracovat s partnery na nalezení vhodných mediátorů. Dalším tématem diskuze byl ekonomický a politický vývoj v Tunisku, ve Střední Asii a v Arménii a Ázerbájdžánu. Ministři se také sešli se svými protějšky ze států západního Balkánu.

Unijní země i nadále usilují o zasílání pomoci a válečného vybavení pro Ukrajinu bránící se ruské agresi

Při očekávané ofenzivě chce Kyjev získat zpět část svých území obsazených Ruskem. Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell proto během jednání opakovaně vyzval ministry zemí EU, aby zapracovali na urychlení dodávek a společných nákupů munice pro Ukrajinu.

K dnešnímu dni Evropská unie pomocí Evropského mírového nástroje Ukrajině poskytla pomoc v hodnotě 5,6 miliardy eur. Vysoký představitel Borrell během jednání načrtl prioritu zvýšit celkový finanční strop tohoto nástroje, jež však není učen jen pro Ukrajinu, až k částce 10,5 miliard eur. V této souvislosti Evropská komise představila nedávno návrh nařízení ASAP s rozpočtem 500 milionů eur na urychlení výroby munice a střel v členských státech. Ten představuje jeden ze tří pilířů strategie, s jejíž pomocí chtějí unijní země splnit slib, že do příštího jara dodají Kyjevu milion kusů dělostřelecké munice. Na této části strategického balíčku však doposud nebylo dosaženo jednomyslné shody.

Evropský mírový nástroj neboli EPF je mimorozpočtový nástroj, jehož smyslem je posílit schopnost Unie předcházet konfliktům, budovat mír a posilovat mezinárodní bezpečnost. Zdroj: Evropská komise

Evropská unie se již shodla na zbývajících dvou pilířích plánu. Prvním je uvolnění jedné miliardy eur pro státy, které v současnosti poskytují dělostřeleckou munici z vlastních zásob. Rada zároveň již v březnu tohoto roku odsouhlasila uvolnění stejné částky pro společné evropské nákupy Kyjevem nejvíce využívané munice ráže 155 milimetrů od evropských zbrojovek. Souběžně probíhají i doplňkové projekty skupin členských zemí, zejména pod vedením Francie a Německa.

Dánsko se stalo součástí rámce pro užší spolupráci v obraně a bezpečnosti PESCO

Dánští voliči v referendu dne 1. června 2022 podpořili připojení Dánska ke společné bezpečnostní a obranné politice EU, čímž skončila 30 let trvající výjimkatéto země ze spolupráce EU v oblasti obrany. V důsledku tohoto občanského rozhodnutí v červenci Dánsko začalo přispívat k vojenským misím a operacím EU a v březnu 2023 se pak Dánsko připojilo i k Evropské obranné agentuře.

Rada pro zahraniční věci ve formaci obrany v úterý rovněž přijala rozhodnutí, kterým potvrdila účast Dánska ve stálé strukturované spolupráci a formálně ho přijala za 26. člena PESCO.

PESCO je stálý rámec pro posílenou spolupráci, který umožňuje společný a lépe synchronizovaný rozvoj obranných schopností zúčastněných států a větší investice do společných projektů. Vede k navýšení operační připravenosti a příspěvků členských států v bezpečnostní a obranné politice EU. Více se můžete dočíst zde.

Zdroj: Rada EU, MZV