Neformální zasedání šéfů unijních diplomacií, známé jako Gymnich, se o uplynulém víkendu soustředilo na další postup vůči ruské agresi na Ukrajině a projednání situace v Gaze. Český ministr zahraničí Jan Lipavský v Kodani prosazoval tvrdší sankce, využití zmrazených ruských aktiv a zopakoval svůj návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru.

Mezi hlavními tématy neformálního setkání ministrů zahraničí EU, které se konalo v pátek a v sobotu v Kodani pod taktovkou aktuálního dánského předsednictví, byla zejména ruská agrese na Ukrajině a situace na Blízkém východě. Česká republika zastoupená ministrem Janem Lipavským na jednání znovu prosazovala návrh na omezení volného pohybu ruských diplomatů a agentů s diplomatickým krytím po schengenském prostoru. „Tak jako Cato starší v Římě opakoval, že Kartágo musí být zničeno, tak i já opět na této radě ministrů zahraničních věcí budu opakovat, že Evropská unie musí zastavit volný pohyb ruských diplomatů v Schengenu,“ prohlásil Lipavský před odletem do Kodaně s tím, že současný stav dává Rusku asymetrickou výhodu, kterou zneužívá k sabotážím.

V rámci debaty o chystaném 19. sankčním balíku proti Rusku Lipavský zdůraznil, že dokud Moskva neprojeví skutečný zájem o mír, musí tlak ze strany EU sílit. „Rusko musí platit za škody, které způsobilo – ne evropští daňoví poplatníci,“ doplnil. Nové sankce by se podle něj mohly zaměřit například na tzv. stínovou flotilu tankerů, kterou Rusko využívá k obcházení ropných sankcí, nebo na mezery ve finančním systému, například v oblasti kryptoměn.

EU chce, aby Rusko zaplatilo reparace

Významná část jednání byla věnována otázce, jak naložit se zmrazenými ruskými aktivy v hodnotě přes 200 miliard eur. Zatímco země jako Polsko nebo pobaltské státy volají po jejich konfiskaci a využití na obnovu zničené Ukrajiny, státy jako Belgie, Francie či Německo jsou opatrnější a obávají se narušení finanční stability a důvěry v euro. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas nicméně jasně deklarovala, že návrat aktiv bez kompenzací je nemyslitelný. „Nedokážeme si vůbec představit, že (…) pokud dojde k příměří nebo mírové dohodě, budou tato aktiva vrácena Rusku, aniž by zaplatilo reparace,“ řekla Kallas novinářům.

V otázce Blízkého východu se EU neshodla

Dalším klíčovým tématem byla situace v Pásmu Gazy, kde se však jednotný postoj mezi zástupci členských států hledal obtížněji. Řada evropských států volá po silnějším tlaku na Izrael včetně případných ekonomických sankcí, další státy však tento postup odmítají. ČR patří mezi země, které nesouhlasí s návrhem na pozastavení dohody o volném obchodu s Izraelem nebo omezení přístupu Izraele k vědeckému programu Horizon Europe.

V jedné věci však ministři shodu nalezli. Všech 27 členských států společně vyzvalo Spojené státy, aby přehodnotily své rozhodnutí neudělit víza palestinským představitelům pro jejich účast na zářijovém Valném shromáždění OSN v New Yorku.

Lipavský zároveň připomněl českou humanitární pomoc palestinským civilistům, na kterou bylo vyčleněno přes 40 milionů korun. „Česko letos vyčlenilo 26 milionů korun na pomoc palestinským civilistům, včetně financování zdravotnických týmů přímo v pásmu Gazy. Dalších 15 milionů jde na projekty na Západním břehu,” uvedl.

Zdroj: dánské předsednictví, MZV ČR, ČTK