Agrese na Ukrajině, dění na Blízkém východě nebo kroky EU ohledně situace v Iránu. I to bylo na agendě unijních ministrů zahraničí na pondělní Radě FAC. Společně připomněli čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Ministři zdůraznili potřebu diplomatických řešení, ochrany lidských práv a stabilizace regionů. Českou delegaci vedl náměstek ministra zahraničí Jiří Brodský.

Čtyři roky ruské agrese: další sankce a omezení

Diskuze unijních ministrů zahraničí se dotkla tématu ruské agrese na Ukrajině. Online na Radě vystoupil jejich ukrajinský protějšek Andrij Sybiha. Mluvil o aktuální situaci i naléhavých prioritách Ukrajiny.

Ministři také řešili možné způsoby tlaku na Rusko a různé varianty podpory zasažené zemi. Prodloužili jeden ze sankčních režimů přijatých v reakci na nelegální anexi části Ukrajiny. Rada zároveň přijala omezení vůči osmi dalším osobám odpovědným za závažná porušování lidských práv v Rusku.

„Ukrajina platí vysokou cenu za fatální chybu v úsudku Ruska, ale ani Moskva nedosáhla žádného ze svých strategických cílů. Její armáda uvízla v bahně, ekonomika se rychle propadá a Ukrajinci kladou odpor a drží se pevně,“ řekla k tématu Kaja Kallas, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Poté oznámila své rozhodnutí omezit maximální velikost ruské mise v EU na 40 osob, přičemž delegace EU v Rusku zůstává nadále výrazně menší. Uvedla také, že probíhají diskuze o tom, jak zajistit, aby se bývalí ruští vojáci nedostávali do schengenského prostoru.

Blízký východ a role EU v mírovém plánu

Šéfové resortů řešili také situaci v Gaze. Během diskuze se zástupcem vznikající Rady pro mír v Gaze Nickolayem Mladenovem se zaměřili na komplexní plán na ukončení konfliktu v regionu. Zároveň byla tématem i samotná Donaldem Trumpem nedávno zřízená Rada pro mír. Ministři debatovali o tom, jaké jsou možné způsoby zapojení EU, a to v oblasti řízení a bezpečnostních opatření. Jednali také o krocích EU k realizaci komplexního plánu na ukončení konfliktu v Gaze v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

Irán

Tématem pondělní Rady pro zahraniční věci bylo také dění v Iránu. Ministři se jím zabývali v kontextu probíhajících jednání mezi USA a Íránem a nedávného rozhodnutí EU zařadit Islámské revoluční gardy na seznam teroristických organizací. Členové Rady znovu vyjádřili obavy z íránského jaderného programu. Zdůraznili také, že je nutné zachovat otevřené komunikační kanály, aby se předešlo vojenské eskalaci či vnitřní destabilizaci země.

„Prostor pro diplomacii je velmi omezený. Samozřejmě máme mnoho obav ohledně Íránu, jeho jaderného programu, balistických raket a podpory teroristů, kteří představují hrozbu i pro Evropu. Jakákoli vojenská intervence však s sebou nese riziko těžko kontrolovatelných důsledků,“ vyjádřila se k situaci Kaja Kallas.

Podpora politického přechodu a varování před eskalací v Sýrii

Vývoj v Sýrii byl dalším tématem pro unijní ministry zahraničí. Rada potvrdila, že je připravena podpořit inkluzivní politický přechod a obnovu a více se do tohoto procesu zapojit. Ministři upozornili na eskalaci násilí na severovýchodě země a na přetrvávající rizika spojená s tábory a detenčními zařízeními pro bývalé bojovníky a jejich rodiny.

Zdroj: Rada EU