V pondělí 26. ledna se v Bruselu poprvé v letošním roce sešla Rada pro obecné záležitosti (GAC). Ministři a státní tajemníci otevřeli hlavní témata kyperského předsednictví pro nadcházející půlrok a jednali o iniciativě „Evropského štítu demokracie“. Českou republiku na jednání zastupovala poradkyně předsedy vlády pro záležitosti EU Milena Hrdinková.

Kyperské priority: Rozpočet a rozšiřování

Úvod zasedání se nesl v duchu představování priorit kyperského předsednictví se zaměřením na agendu rady GAC. Kypr bude v následujícím půlroce usilovat o dosažení pokroku v přípravě víceletého finančního rámce (VFR), přičemž hlavním cílem je mít konkrétní obrysy budoucího rozpočtu připravené k přijetí na červnové Evropské radě.

Kromě rozpočtu se kyperské předsednictví hodlá zaměřit na posílení demokratické odolnosti a právního státu, rozšiřování EU, zjednodušování a lepší regulaci, rozvoj vztahů s UK a prohlubování vztahů s mimounijními státy Evropy, například uzavření dohod se Švýcarskem, Andorrou a San Marinem.

Členské státy v diskuzi zdůrazňovaly potřebu strategické autonomie, jednoty EU, obranné a krizové připravenosti, zvyšování konkurenceschopnosti a pokračující podpory Ukrajiny.

Evropský štít demokracie: Ochrana před dezinformacemi a AI

Tématem pracovního oběda byl Evropský štít demokracie. Tento koncept, poprvé představený na podzim 2025, má za cíl vytvořit komplexní systém ochrany unijních demokratických hodnot. Ten se má zaměřit nejen na boj s dezinformacemi či zásahy do voleb, ale má jít o tzv. whole-of-society přístup, tedy zapojení státu, médií i vzdělávacího systému.

Většina států iniciativu v obecné rovině podpořila, zejména s poukazem na současnou geopoliticky nejistou dobu a potřebu v tomto kontextu silněji a společně čelit společným výzvám, jako jsou mj. dezinformace, zahraniční vměšování a rizika spojená s AI a deep-fakes. Objevily se však i hlasy volající po opatrnosti, kdy některé země varovaly před duplikací již existujících mechanismů a možným nárůstem byrokracie. Například Maďarsko poznamenalo, že některé navrhované prvky konceptu připomínají jejich národní legislativu, kvůli které s nimi přitom Komise vede řízení o porušení Smluv.

Dialog o právním státu

V rámci pravidelného dialogu o právním státu se tentokrát diskutovalo mimo jiné o digitalizaci soudnictví, zapojení AI do procesů či ochraně novinářů a podpoře veřejnoprávních médií v Dánsku, Estonsku, Řecku a Španělsku.

Regionální specifika a geopolitika

Delegace Francie a Portugalska apelovaly na zohlednění specifické situace nejvzdálenějších regionů EU v nové legislativě i rozpočtu. Komise v reakci na to přislíbila na začátek roku 2027 novou strategii a balíček pro zjednodušení legislativy pro tyto oblasti. Španělsko rovněž připomnělo výzvu EK k vypracování makroregionální strategii pro Atlantik.



Zdroj: Rada EU, ÚV ČR
Foto: Rada EU