Ve dnech 31. března – 3. dubna ve Štrasburku proběhlo plenární zasedání Evropského parlamentu, během kterého se europoslanci a europoslankyně věnovali zásadním tématům. Mezi hlavními výstupy jednání bylo projednání strategické autonomie EU, schválení finanční pomoci Egyptu a Jordánsku, podpora nové rybolovné dohody s Guinea-Bissau, stanovení rozpočtových priorit pro rok 2026 a odklad udržitelných povinností pro firmy. Parlament také přijal zprávu o lidských právech a podpořil rumunského kandidáta do Účetního dvora.

Parlament vyzývá Unii k obraně vlastních zájmů

V úterý europoslanci debatovali s předsedou Evropské rady Costou a předsedkyní Evropské komise von der Leyen o posílení evropské ekonomiky, obrany a konkurenceschopnosti. Předseda Evropské rady António Costa zdůraznil naléhavou potřebu investovat do obrany a odstranit překážky inovacím, aby byla EU silnější a suverénnější. Předsedkyně Komise von der Leyen uvedla, že EU usiluje o dohodu s USA ohledně cel, ale je připravena i na odvetná opatření, a oznámila plán na odstranění bariér na jednotném trhu. 

Poslanci  a poslankyně vyzývali k větší strategické autonomii EU, ale varovali, aby hospodářské reformy neoslabily Zelenou dohodu. Zazněly také výzvy k přísnějším sankcím vůči Rusku, využití zmrazených ruských aktiv na obnovu Ukrajiny a důraz na situaci na Blízkém východě. Kritika mířila na Maďarsko za blokování rozhodnutí a zpochybňování demokratických hodnot. V otázce migrace poslanci apelovali na lepší návratovou politiku a spolupráci se zeměmi původu.

Rumunský kandidát do Účetního dvora získal podporu

V úterý Parlament také schválil kandidaturu Luciana Romaşcana na člena Evropského účetního dvora za Rumunsko.

Romaşcanu, jehož nominaci již dříve podpořil Výbor pro kontrolu rozpočtu, působil jako ministr kultury a v současnosti stojí v čele krajské rady v Buzău. Má bakalářský titul z ekonomie a magisterský titul v oboru business administration z rumunsko-americké obchodní školy ASSEBUS. Jeho nominaci podpořilo 437 poslanců, 128 bylo proti a 92 se zdrželo hlasování. Funkční období současného rumunského člena Účetního dvora, Viorela Ştefana, skončí 30. června 2025.

Finanční pomoc pro Egypt a Jordánsko

V rámci úterní schůze dále europoslanci schválili makrofinanční pomoc pro Egypt ve výši 4 miliard eur a pro Jordánsko ve výši 500 milionů eur. Pomoc Egyptu reaguje na jeho vážnou hospodářskou situaci a klíčovou roli v nestabilním regionu; část z ní byla vyplacena už koncem roku 2024. Pro Jordánsko jde už o čtvrtou takovou podporu od roku 2013, která má pomoci s financováním, strukturálními reformami a konsolidací veřejných financí. Poskytnutí pomoci Jordánsku je podmíněno dodržováním demokracie, právního státu a lidských práv. Europoslanci vyjádřili podporu partnerům v regionu s cílem stabilizovat situaci a chránit evropské zájmy. Balíček pro Jordánsko nyní musí ještě schválit Rada, jednání o pomoci Egyptu budou teprve zahájena.

Europoslanci schválili rybolovnou dohodu s Guinea-Bissau

Evropský parlament ve středu podpořil novou dohodu o rybolovu mezi EU a Guinea-Bissau, která umožní 41 plavidlům ze Španělska, Portugalska, Itálie, Řecka a Francie lovit v tamních vodách až do roku 2029. Dohoda se týká lovu tuňáků, hlavonožců a korýšů, přičemž EU za přístup do těchto vod zaplatí celkem 85 milionů eur během pěti let, z toho část bude určena na udržitelný rozvoj místního rybolovu. Poslanci zároveň vyzvali k lepší podpoře místních rybářských komunit, zlepšení infrastruktury a boji proti nelegálnímu rybolovu a tzv. výhodným vlajkám. Upozornili také na nízký podíl ryb vyložených přímo v zemi a neschopnost Guinea-Bissau vyvážet mořské plody do EU kvůli hygienickým normám.

Obrana, bezpečnost a konkurenceschopnost: priority pro rozpočet EU na rok 2026

Ve středu europoslanci schválili priority, které by měl odrážet rozpočet EU na rok 2026 – mezi klíčové oblasti patří posílení obrany, strategické autonomie, hospodářské odolnosti a udržitelnosti. Parlament požaduje vyšší investice do výzkumu, inovací, zdravotnictví, energetiky, ochrany hranic, migrace, pracovních míst a příležitostí pro mladé. Důraz klade i na podporu zemědělců, rozvoj digitálních a zelených technologií a na implementaci Paktu o azylu a migraci. Poslanci rovněž trvají na pokračující podpoře Ukrajiny a varují před tím, aby náklady na splácení dluhu z plánu NextGenerationEU neomezily ostatní programy EU. V době geopolitických změn a klimatických výzev považují stabilní rozpočet za zásadní pro budoucnost Unie.

Parlament varuje před zhoršující se situací v oblasti lidských práv a demokracie ve světě

Rostoucí počet porušování lidských práv, útoky na demokratické instituce a úpadek právního státu přiměly Parlament k přijetí výroční zprávy o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2024. Europoslanci odsoudili nárůst autoritářství, politické útoky na mezinárodní instituce, cenzuru a omezování občanské společnosti. Zpráva vyjadřuje plnou podporu Mezinárodnímu soudnímu dvoru i Mezinárodnímu trestnímu soudu a žádá aktivaci blokovacího statutu kvůli sankcím uvaleným na ICC. Upozorňuje také na rizika umělé inteligence a zneužívání internetu k potlačování svobod. Velkou pozornost věnuje i ochraně práv žen a dívek, jejichž situace se v mnoha částech světa zhoršuje. Europoslanci vyzývají k aktivnímu využívání nástrojů, které EU má k obraně lidských práv, včetně sankčního režimu a přísnějších podmínek v mezinárodních dohodách.

Firmy získají více času na splnění nových pravidel EU

V rámci širší snahy o zjednodušení legislativy a posílení konkurenceschopnosti schválil Evropský parlament ve čtvrtek odklad účinnosti pravidel pro udržitelnost a náležitou péči firem. Velké podniky nad 5 000 zaměstnanců a s obratem přes 1,5 miliardy eur budou mít na zavedení opatření o rok déle, tedy do roku 2028. Stejný termín bude platit i pro firmy s více než 3 000 zaměstnanci a obratem nad 900 milionů eur. Zpozdí se také povinnost nefinančního reportování – u velkých společností o dva roky, u malých a středních podniků kótovaných na burze až do roku 2029. Europoslanci tím reagují na potřebu postupného zavádění nových požadavků bez zbytečného přetížení firem.

Cesta k čistším technologiím nesmí ohrozit konkurenceschopnost evropského průmyslu

Poslanci ve čtvrtek přijali usnesení, ve kterém zdůrazňují nutnost podpory energeticky náročných odvětví – jako je chemický, ocelářský, papírenský, cementářský či sklářský průmysl – při jejich přechodu na čisté technologie. Tato odvětví jsou klíčová pro evropskou ekonomiku, pracovní místa i strategickou autonomii, avšak čelí rostoucím výzvám v důsledku vysokých cen energií, složité regulace a nedostatečné infrastruktury. Europoslanci proto vyzývají k rychlejšímu povolování projektů v oblasti čisté energie, zjednodušení pravidel a posílení investic do sítí a surovin. Podporují také důsledné uplatňování mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) a vznik trhu s čistými evropskými výrobky. Zdůrazňují, že průmysl musí být chráněn před neférovou konkurencí, aby nedocházelo k úniku uhlíku ani přesunu výroby mimo EU.

Zdroj: Evropský parlament