Evropský parlament v rámci plenárního zasedání v úterý přijal směrnici o zastoupení žen v řídících dozorčích orgánech společností kótovaných na burzách. Do července 2026 tak budou muset všechny velké společnosti v EU zvýšit podíl žen ve svých řídících orgánech. Směrnice o ženách ve správních radách se k zavedení přiblížila po deseti letech vyjednávání. Co následuje po formálním přijetí směrnice Evropským parlamentem, jaký byl proces jejího přijetí a koho se dotkne?

Cílem směrnice je zavést transparentní postupy náboru zaměstnanců ve společnostech, tak aby do konce června 2026 bylo nejméně 40 % pozic členů dozorčí rady,  nebo 33 % všech pozic členů správní rady obsazeno „osobami nedostatečně zastoupeného pohlaví“. To jsou v drtivé většině případů ženy. Tato směrnice se dotkne všech velkých společností v Evropské unii, jejichž akcie jsou kótované na burze. Malé a střední podniky (s méně než s 250 zaměstnanci) pak budou z oblasti působnosti směrnice vyloučeny.

Návrh byl zablokován téměř 10 let

Komise předložila návrh o genderové vyváženosti ve správních radách společností v listopadu 2012. Evropský parlament k návrhu v roce 2013 přijal souhlasný postoj. „Usnesení objasňuje a posiluje otevřený, transparentní postup pro jmenování nevýkonných členů správních rad společností kotovaných na burze. Parlament splnil svůj úkol, nyní je řada na Radě, aby se posunula, dokončila s námi a s Komisí tuto směrnic a posunula nás tak blíže genderové rovnosti v rámci evropských firem. Našim občanům to ukáže, že bojujeme proti diskriminaci a za rovné příležitosti na trhu práce pro všechny,“ uvedla tehdejší zpravodajka výboru pro právní záležitosti Evelyn Regner. Rada však nedokázala dosáhnout dohody s některými členskými státy, které se domnívaly, že závazná opatření na úrovni EU nejsou nejlepším řešením.

Předsedkyně Komise von der Leyenová se i přesto zavázala k vytvoření většiny pro odblokování směrnice. „Existuje spousta žen, které mají kvalifikaci pro špičková pracovní místa, a díky našemu novému evropskému zákonu jim zajistíme skutečnou šanci je získat,“ uvedla předsedkyně Komise po úterním hlasování v Evropském parlamentu.

Průlomem bylo jednání ministrů pro zaměstnanost a sociální věci z března 2022, kteří se na postoji shodli a přijali obecný přístup, kterým byl spis odblokován. Dne 23. března 2022 Evropský parlament znovu potvrdil svůj postoj, což umožnilo zahájit jednání s Radou EU. Dne 7. června 2022 dosáhly Evropský parlament a Rada politické dohody, čímž připravily půdu pro konečné přijetí spisu. Evropský parlament pak nový zákon EU o genderové vyváženosti ve správních radách společností formálně přijal 22. listopadu 2022.

Evropská unie prolamuje skleněný strop

„Jsme si vědomi, že bez vymahatelných opatření se nic nezmění,“ řekla europoslankyně Evelyn Regnerová. Ženy představují přibližně 60% absolventů vysokých škol v EU, avšak v exekutivních pozicích jich je přibližně 30%. Z 668 evropských společností je pouze 50 společností (7 %), vedeno generální ředitelkou. Data Indexu genderové rozmanitosti, která jsou každoročně vydávána asociací European Women on Boards, ukazují, že v současné době jsou Norsko a Francie jedinými dvěma zeměmi, kde průměrný podíl žen ve správních radách dosáhl 40 %. To se však vzhledem k přijaté směrnici v řádu několika let změní.

Společnosti budou mít dle nové směrnice povinnost jednou ročně informovat o tom, jak zastoupení žen a mužů v jejich řídících a dozorčích orgánech vypadá. V případě, že cíle neplní, budou muset vysvětlit, jak hodlají situaci zlepšit. Informace o zastoupení žen a mužů budou také muset uvádět na svých internetových stránkách.

Další postup

Směrnice vstoupí v platnost 20 dní po zveřejnění v Úředním věstníku EU. Členské státy budou mít dva roky na začlenění směrnice do jejich vnitrostátního práva. Nová kvótní povinnost by měla začít platit od července 2026 a státy tak budou muset zajistit, aby „osoby nedostatečně zastoupeného pohlaví“ obsadily alespoň 40 procent nevýkonných řídících funkcí nebo 33 procent všech řídících funkcí a připravit sankce pro firmy, které by povinné podíly nenaplňovaly. Mohlo by se jednat například o pokuty či omezení přístupu k veřejným zakázkám

Zdroj: Evropká komise, Evropský parlament

Autorka: Barbora Novotná, Euroskop.cz

Ilustrační foto: Pexels