Přísnější pravidla pro Rusy cestující do EU kvůli bezpečnostním rizikům
7. listopadu, 2025
Euroskop, 27.10. 2014
Uspěly velké evropské bankovní skupiny, včetně vlastníků některých bank působících v Česku. Nedostatky měly nejvíce bankovní domy v Itálii, Řecku a na Kypru. Z českých matek prověřovala ECB rakouskou Erste Group (Česká spořitelna), belgickou skupinu KBC (majitel ČSOB) nebo rakouskou Raiffeisen Zentralbank Österreich.
Evropská centrální banka zjišťovala, jestli banky mají stranou dost kvalitního kapitálu. Druhým pilířem hodnocení byly zátěžové testy, kdy se zkoumala schopnost banky ustát případné finanční šoky. ECB v tomto případě spolupracovala s Evropským bankovním úřadem (EBA), který prověřoval kondici 123 bank, včetně několika finančních domů ze zemí mimo eurozónu.
Dvanáct z 25 propadlých bank si chybějící kapitál ve výši 15 miliard eur již obstaralo. Zbývajících třináct musí zvýšit kapitálové rezervy proti případným ztrátám celkem o 9,5 miliardy eur. Největší kapitálovou díru musí zalepit třetí největší italská banka Monte dei Paschi di Siena (2,1 miliardy eur).
Většině ostatních bank chyběl kapitál o částkách do miliardy eur. v některých případech to bylo méně než 200 milionů eur.
Agentura AP uvádí, že jde o řecké Eurobank a National Bank of Greece, kyperskou Hellenic Bank of Cyprus, italské Banca Carige, Banca Popolare di Milano a Banco Popolare di Vicenza, francouzsko-belgická Dexia, rakouská Österreichische Volksbank Verbund, irská banka s názvem permanent TSB, portugalská Banco Comercial Portugues a slovinské banky Nova Ljubljanska Banka a Nova Kreditna Bank Maribor.
Problémové banky mají nyní dva týdny na to, aby řekly, jak si hodlají chybějící prostředky obstarat. na jejich získání budou mít dalších devět měsíců. Peníze mohou získat třeba vydáním akcií, prodejem části majetku nebo zadržením části zisku, místo aby jej vyplatily v dividendách.
Největší problémem kontrol nebyly u bank ani tak kapitálové „díry“, ale nadhodnocení některých aktiv, podotkla agentura Reuters. Rozdíl v pohledu bank a ECB byl u ohodnocení půjček a aktiv o 48 miliard eur vyšší.
Jednatřicet bank přitom mělo sledovaný podíl kvalitního kapitálu pod úrovní deseti procent, kterou investoři považují za bezpečnou. Dalších 28 bank bylo na hraně, když překonaly tuto úroveň o jeden procentní bod. Řecké bankce Piraeus po revizi ECB klesl tento podíl o 3,7 procentního bodu, což je vůbec největší snížení.
Podle úřadu EBA, který výsledky svých zátěžových testů zveřejnil souběžně s ECB, v nich neuspělo 24 bank, které byly příliš slabé, aby vydržely případnou tři roky trvající recesi. Rozdíl ve výsledku oproti ECB tvoří švédská Liberbank, kterou EBA nezahrnuly. Navýšení kapitálu musí podle tohoto úřadu provést 14 z nich, včetně belgické divize franouzské pojišťovnické skupiny AXA, kterou vyloučila ECB, napsal list Financial Times.
Viceprezident ECB Vítor Constancio poznamenal, že kontrola kvality aktiv byla „dost přísná“ a její výsledky zaručují, že ekonomickému oživování nebudou do budoucna překážet omezení na straně nabídky úvěrů. Zájmem ECB je, aby banky mohly poskytovat více úvěrů firmám a podpořit tak stagnující ekonomiku eurozóny. Neochota bank půjčovat peníze s dostupnými úroky a nízký zájem samotných firem o půjčky je jednou z příčin slabého růstu.
Autor: Euroskop, čtk