Průvodce výběrovým řízením EPSO

Všeobecná i specializovaná výběrová řízení

EPSO organizuje jak všeobecná výběrová řízení do nástupní třídy AD5, určená především pro absolventy bez praxe, tak specializovaná výběrová řízení (do tříd AD6 nebo AD7), ve kterých je vyžadováno odpovídající zaměření studia a minimálně 3, respektive 6 let odborné praxe v příslušné oblasti.

Online testování

Výběrové řízení EPSO sestává z online písemného testování, které probíhá zpravidla v průběhu jednoho dne. Testy je zapotřebí absolvovat ve dvou libovolných úředních jazycích EU – část testů v jednom jazyce (například v češtině), druhou část ve druhém (například v angličtině).

Rezervní seznam

Úspěšní uchazeči jsou následně zařazeni na tzv. rezervní seznam (reserve list), který je k dispozici institucím EU. Ty pak podle svých náborových potřeb oslovují individuálně kandidáty z rezervního seznamu a zvou je na pohovory. Zařazení na rezervní seznam tedy ještě automaticky neznamená nabídku zaměstnání. Platnost rezervního seznamu je uvedena při jeho vyhlášení, u specializovaných výběrových řízení bývá platnost delší než u všeobecných.

Osm klíčových kompetencí

Ve výběrových řízeních EPSO nejde jen o vědomosti, ale hlavně o praktické dovednosti a způsoby chování, které úspěšní kandidáti musejí prokázat. EPSO testuje u uchazečů primárně osm klíčových kompetencí, které odrážejí to, co instituce EU instituce považují za nezbytné pro efektivní výkon služby a úspěšné fungování v evropském prostředí.

Tyto kompetence se zaměřují na schopnost kriticky a kreativně myslet, rozhodovat a dosahovat výsledků, dobře komunikovat, efektivně pracovat s informacemi (včetně digitální gramotnosti), organizovat si práci, řídit sebe sama, učit se a spolupracovat s ostatními. Seznámení se s těmito osmi kompetencemi pomůže lépe pochopit, co EPSO během testů hodnotí a jak se připravit.

---

Jednotlivá výběrová řízení EPSO jsou vyhlašována prostřednictvím oznámení o výběrovém řízení (Notice of Competition), která jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a následně na stránkách EPSO.

Protože každé výběrové řízení se mírně liší, je nutné si oznámení o výběrovém řízení pečlivě přečíst. V oznámení o výběrovém řízení se dozvíte zejména:

• jazyky, ve kterých je možné výběrové řízení absolvovat
• podmínky účasti na výběrovém řízení (požadované VŠ vzdělání, případně délka odborné praxe)
• počet osob, které budou zařazeny na rezervní seznam
• jaká je struktura testů, které jsou do výběrového řízení zařazeny
• minimální počty bodů, které musíte získat, abyste mohli postoupit do dalších fází
• hodnocení testů (prošel/neprošel či počet bodů), které určuje výběr uchazečů na rezervní seznam
• postup v případě nesrovnalostí během výběrového řízení
• předpokládané místo výkonu práce
• termín pro přihlášení se k výběrovému řízení

Od ledna 2025 se k přihlašování na výběrová řízení EPSO používá nový Jednotný portál uchazeče (Single Candidate Portal), který nahrazuje dřívější účet EPSO.

1) Pokud jej již nemáte, vytvořte si EU Login, který slouží k ověření identity. Pokud si nechcete vytvářet EU Login, můžete se do portálu pro uchazeče přihlásit i prostřednictvím svého eID (národní identity).

2) Přihlaste se do Jednotného portálu uchazeče, vytvořte si svůj profil a životopis. Tyto údaje pak můžete opakovaně využívat i při dalších přihláškách.

3) Vyberte otevřené výběrové řízení EPSO a podejte přihlášku před uvedeným termínem. Veškerá komunikace týkající se výběrových řízení se řeší výhradně prostřednictvím portálu.

Více informací a podrobné návody najdete na webu EPSO.

Testy ověřující uvažování (Reasoning tests)

Testy uvažování jsou první fází všeobecného i specializovaného výběrového řízení, stejně tak výběrového řízení pro smluvní zaměstnance (tzv. CAST). Můžete se s nimi setkat i v navazujících programech pro stážisty nebo u vnitřních výběrových řízení. Testy mají časový limit, proto jejich nácvikem významně stoupá šance na úspěch.

Testy uvažování sestávají ze 3 dílčích fází. Testuje se slovní uvažování (verbal reasoning), číselné uvažování (numerical reasoning) a abstraktní uvažování (abstract reasoning). Tyto testy absolvujete v jazyce 1 dle své volby (např. čeština). Nejde o znalostní testy, jedná se primárně o zkoušku schopností uchazečů.

a) Test verbálního uvažování

Ověřuje schopnost pracovat s psaným textem a správně z něj vyvozovat závěry. Uchazeč dostane krátké texty (například popisy situací, oznámení nebo články) a ke každému z nich několik tvrzení (A, B, C, D). Úkolem je posoudit, zda dané tvrzení vyplývá nebo nevyplývá z textu, nebo zda o něm nelze na základě textu rozhodnout. Test neprověřuje znalosti, ale schopnost porozumět textu, logicky uvažovat a nenechat se zmást detaily navíc.

b) Test numerického uvažování

Prověřuje schopnost pracovat s čísly, tabulkami a grafy a správně je interpretovat. Uchazeči dostávají úlohy založené na praktických datech (např. rozpočty, statistiky, výsledky průzkumů) a jejich úkolem je vypočítat nebo odhadnout správnou odpověď. Nejde o složité vzorce, ale o rychlé a přesné počítání, práci s procenty, poměry a trojčlenkou. K dispozici je online kalkulačka.

Obtížnost příkladů bývá různá. Doporučuje se nezdržovat se příkladem, který nedokážete rychle vyřešit. Naopak je vhodné postoupit k dalšímu příkladu, a k nevyřešeným se vrátit později. V žádném případě nenechávejte příklady bez odpovědi – při tipování existuje šance na správné řešení, při absenci odpovědi ne.

c) Test abstraktního uvažování

Ověřuje schopnost rozpoznávat vzorce, vztahy a logiku v obrazcích a symbolech. Uchazeči pracují s řadami nebo maticemi grafických prvků a jejich úkolem je určit, který obrázek správně doplňuje chybějící část podle daného pravidla. Test nevyžaduje žádné speciální znalosti – jde čistě o logické myšlení, schopnost všimnout si pravidel, změn a souvislostí a rychle je správně aplikovat.

Pro úspěšné splnění těchto testů uvažování stačí získat stanovený minimální počet bodů, který je uveden v oznámení o výběrovém řízení. Do další fáze postupují všichni uchazeči, kteří tohoto minima dosáhnou – nejde tedy o soutěž o co nejvyšší počet bodů mezi uchazeči, ale o dosažení stanoveného minima.

Ukázky otázek z testů uvažování najdete na stránkách EPSO.

Po úspěchu v první testovací fázi následuje série dalších testů, které lze skládat v jazyce 2 dle vlastní volby. Na rozdíl od testů uvažování zde už záleží na celkovém počtu dosažených bodů, protože výsledky slouží k výběru nejúspěšnějších kandidátů pro další fázi.

Test znalostí o EU

Ověřuje znalost fungování EU na základě předem poskytnutých studijních materiálů. Otázky jsou sestaveny výhradně z nich. Testuje se schopnost cíleně se připravit a pracovat s daným podkladem.

Test digitálních dovedností

Ověřuje praktickou orientaci v digitálním prostředí. Jde o porozumění základním pojmům a principům fungování internetu, IT nástrojů, bezpečnosti a práce s informacemi. Otázky vycházejí z běžných situací a pojmů (např. co je IP adresa, co znamená „dark web“ apod.).

Esej o záležitostech EU

Ověřuje schopnost umět pracovat s poskytnutými podklady a formulovat dobře strukturovaný a srozumitelný text. Uchazeči musí úkoly zpracovávat na základě dokumentace týkající se záležitostí EU, kterou EPSO zveřejní před datem konání testu. Esej není ani jazykovým testem, ani testem faktických znalostí. Hodnotí se především jasnost vyjadřování, logická struktura textu a soudržnost argumentace. Prakticky se vyplatí držet jednoduché struktury: úvod – stať – závěr.

Při přípravě se vyplatí trénovat psaní pod časovým tlakem, pečlivě číst zadání a mít jasno, jaký je účel textu. Držte se jednoduché a přehledné struktury, vyhýbejte se zbytečně složitým větám a nechte si pár minut na závěrečnou kontrolu.

Test je náročný hlavně tím, že pracujete s větším množstvím podkladů různé důležitosti – není čas číst vše do detailu, ale je potřeba rychle vytipovat informace podstatné pro splnění úkolu. Zadání navíc vychází pouze z poskytnutých dokumentů (často fiktivních), takže se nelze spoléhat na obecné znalosti. Pomůže také základní orientace v běžných zkratkách EU, jako jsou např. DG (Directorate General) nebo HoU (Head of Unit).

Test znalostí v oboru

Tento test se týká pouze uchazečů ve specializovaných výběrových řízeních. Otázky se týkají konkrétní oblasti výběrového řízení. Doporučuje se mít přehled teorie spojené s oborem, vývoje na úrovni v EU v dané oblasti, aktuálních otázek apod.

Úspěšní uchazeči (tzv. laureáti) jsou po skončení výběrového řízení zařazeni na příslušný rezervní seznam (reserve list), který EPSO zveřejňuje na svých internetových stránkách.

Platnost rezervního seznamu je vždy stanovena při jeho vyhlášení a může být i dodatečně prodloužena. Rezervní seznamy ze specializovaných výběrových řízení mívají zpravidla delší platnost než seznamy z řízení všeobecných.

Instituce a orgány EU oslovují individuálně laureáty z rezervního seznamu následně podle svých náborových potřeba zvou je na pohovory. Zařazení na rezervní seznam tedy není zárukou získání konkrétního pracovního místa v institucích EU. Laureátům jsou zasílány nabídky volných pozic, na které se mohou přihlásit.

Laureáti mohou svou šanci zvýšit i aktivním oslovováním institucí – například zasláním životopisu a motivačního dopisu vedoucímu oddělení (Head of Unit) v útvaru, kde je zrovna volné místo.

Obecně se doporučuje přijmout i nabídku, která úplně neodpovídá původním představám uchazeče. Jakmile se laureát stane stálým zaměstnancem instituce EU, může po určité době využít mobility a pozici změnit. Navíc platí, že další nabídka už přijít nemusí.

Cílem strukturovaného pohovoru je ověřit zpravidla čtyři různé kompetence specifikované v oznámení o vyhlášení výběrového řízení. V roce 2022 představil úřad EPSO nový seznam celkem 8 kompetencí, které budou předmětem testování od roku 2023. Tyto kompetence jsou uvedeny níže:

A. Kritické myšlení, analýza a kreativní řešení problémů

Pracovat s komplexními informacemi za pomoci holistického, systémového myšlení. Uvědomovat si důsledky problémů i mimo svou vlastní oblast odpovědnosti a zvažovat obecnější situaci a jiné úhly pohledu. Pochopit, co je zásadní, a jasně strukturovat myšlenky. Vymýšlet kreativní a inovativní řešení, která zohledňují potřeby a postoje zainteresovaných stran.

B. Rozhodování a dosahování výsledků

Přijímat rozhodnutí v proměnlivém prostředí, na základě protichůdných nebo neúplných informací. Vybrat si mezi řešeními, která nejsou ideální, a v závislosti na situaci nalézt správnou rovnováhu mezi kvalitou a rychlostí. Výzvy přeměnit v činy a praktická řešení a dosáhnout hmatatelných výsledků.

C. Práce s informacemi (digitální a datová gramotnost)

Vyhledávat, filtrovat, hodnotit, využívat, vytvářet a sdělovat obsah s využitím informačních technologií a internetu. Číst, chápat a různými způsoby využívat údaje a prokázat zvládání početních úkonů. Uplatňovat znalosti, dovednosti a kompetence prostřednictvím digitálních nástrojů a rychle se přizpůsobovat novým podmínkám v oblasti IT i dané profese.

D. Sebeřízení

Organizovat vlastní práci, stanovit si cíle, efektivně plánovat čas a projevovat vnitřní motivaci a smysl pro odpovědnost. Projevovat odolnost vůči stresu a neúspěchům. Pozitivně reagovat na změny a realizovat je a udržet si efektivitu v podmínkách měnící se či kolísavé pracovní zátěže. Projevovat flexibilitu a přizpůsobivost.

E. Týmová práce

Spolupracovat i mimo rámec dané struktury a převzít odpovědnost za výsledky organizace jako celku. Sdílet své znalosti (a nenechávat si je pro sebe), projevovat vstřícnost. Řešit konflikty konstruktivně. Neshledávat obtíže v práci v multikulturním a mnohojazyčném prostředí, podporovat rozmanitost a chovat se vůči ostatním s respektem a otevřeností.

F. Učení jako dovednost

Vytvářet si strategie učení, identifikovat vlastní vzdělávací potřeby a usilovat o průběžné zlepšování. Převzít odpovědnost za vlastní učení a přemýšlet o něm. Být připravený změnit strategii na základě nových informací, poučit se z neúspěchu a získané zkušenosti účelně uplatňovat. Poskytovat a přijímat zpětnou vazbu a reagovat na ni.

G. Komunikace

Jasně komunikovat ústně i písemně a přizpůsobovat sdělení a médium danému publiku. Mít schopnost koncipovat texty, vypracovat solidní argumenty a efektivně je strukturovat a rovněž schopnost přesvědčovat, vyjednávat, zprostředkovávat a naslouchat.

H. Iniciativnost

Projevovat iniciativu, kreativitu, nadšení, inovativnost, schopnost předvídat a vůdčí schopnosti. Pozitivně reprezentovat organizaci vůči okolí, učit a odborně vést ostatní, jít příkladem a inspirovat ostatní svým jednáním.

Hodnotitelé při testování jednotlivých kompetencí uvedou, kterou dovednost budou posuzovat. Například: “Regarding the competency of prioritising and organising: Describe an occasion when you have needed to change plans or reprioritise? What happened?“

Při strukturovaném pohovoru se doporučuje mluvit v první osobě jednotného čísla, tedy „I“, nikoliv v první osobě množného čísla, tedy „We“. Rovněž je přínosnější zmínit se o dvou nebo třech situacích relevantních pro posuzovanou dovednost, než se zabývat příliš podrobně jedním případem. Není vhodné příliš detailně popisovat kontext situace, protože za zdlouhavý popis nelze získat žádné body. Ty se udělují za způsob řešení problému a ponaučení, které pro Vás z tohoto problému vzešlo.

Kompetence, které jsou testovány v rámci strukturovaného pohovoru, jsou zcela předvídatelné, proto je možné se na strukturovaný pohovor předem dobře připravit. Na každou ze čtyř testovaných kompetencí si může uchazeč připravit předem nějaké životní situace spojené se studiem, prací anebo mimoškolními aktivitami. Doporučuje se postupovat podle metody STAR používané specialisty na lidské zdroje. Zkratka STAR je odvozena od počátečních slov: Situation, Task, Action a Result. Tato technika vychází z toho, že na základě zkušeností uchazečů z jejich minulosti lze lépe předvídat jejich budoucí chování na pracovišti. Příklady možných otázek během strukturovaného pohovoru uvádí následující tabulka:

Tabulka č. 4: Příklad otázek strukturovaného pohovoru vycházejících z metody

Zdroj: http://blog.ecornell.com/star-interview-method/

Tabulka č. 5: Rozbor jednotlivých částí metody STAR

Situace představuje popis případu, se kterým se uchazeč v minulosti setkal.

Úkol by měl vymezit, čeho se uchazeč snažil dosáhnout. Může to být například splnění termínu, vyjednání podmínek smlouvy s problematickým zákazníkem anebo vyřešení sporu.

Akce je objasnění kroků, které uchazeč učinil za účelem dosažení vytyčeného cíle. Hodnotitelé zde posuzují odůvodnění a prezentaci alternativních strategií.

Výsledek by se neměl omezit na popis úspěšného dosažení cíle, ale měl by se vztahovat i na zpětnou vazbu, kterou uchazeči celý proces přinesl, tj. co se uchazeč touto zkušeností naučil, zda lituje nějakého svého postupu, rovněž lze nabídnout alternativní řešení, které by uchazeč na základě získané zkušenosti do budoucna preferoval, pokud by byl opět vystaven podobné situaci.

Platy úředníků v institucích EU patří k nadstandardním ve srovnání s běžnou veřejnou správou. Základní plat se odvíjí od platové třídy a seniority – například u administrátorů v třídě AD5 je základní měsíční plat vyšší než běžná úroveň státních služeb a může být ještě navýšena podle osobní situace a koeficientu země, kde úředník pracuje.

K základnímu platu se mohou přidávat příplatky a příspěvky, které zohledňují osobní situaci:

• příspěvek za práci v zahraničí (expatriation allowance) – úředníci, kteří nejsou místními rezidenty, obvykle dostávají tento příspěvek ve výši cca 16 % z kombinace základního platu + některých dalších příspěvků.
• příspěvek na domácnost (household allowance) a rodinné příspěvky – například na vyživované děti nebo jejich vzdělání.

Platy a příplatky jsou omezeny evropskými pravidly a podléhají evropské dani a sociálním odvodům.

K dispozici jsou i další benefity a možnosti:

• Úředník s malými dětmi může mít zákonné nároky na částečný úvazek nebo příspěvky na předškolní péči a školní vzdělávání.
• V Bruselu i Lucemburku fungují evropské školy a často i jesle a školky, které usnadňují rodinný život.
• Noví úředníci mohou mít možnost nakoupit určité vybavení či auto bez DPH během prvních měsíců služby.
• Po úspěšném absolvování zkušební doby lze zažádat o neplacené dlouhodobé volno (mimo službu) a po návratu se vrátit k odpovídajícímu místu.

Úředníci EU mají také možnost změnit si služební místo v rámci mobility či rotace, buď uvnitř jedné instituce, nebo mezi institucemi EU, často prostřednictvím interních výběrových řízení.